| Durynsko |
 |
| Durynsko |
|
| HISTORIE DURYNSKA | |||
|
Durynsko je jednou ze 16 spolkových zemí ve Spolkové republice Německo. Sousedí s pěti zeměmi: Saskem, Saskem-Anhaltskem, Dolním Saskem, Hessenskem, a Bavorskem. |
|||
|
Historie Durynska je velmi bohatá a sahá až do dob Římské říše. Vlastní Durynsko jako samostatný stát vzniklo až počátkem minulého století. Tento vývoj přerušila až II. sv. válka a následné začlenění do zóny komunistického bloku - NDR. |
|||
| K obnově samostatného Durynska došlo až po sjednocení Německých zemí a pádu komunistického režimu v r. 1990. V rámci stručnosti uvedeme pouze jen nejdůležitější mezníky času. | |||
|
|
|||
| období před "Kristem" | historie rodu Schwarzburg | ||
| Durynské království | historie rodu Reuss | ||
| Franko – saské období | historie města: | ||
| Saská dynastie panovníků | Erfurt | ||
| Dynastie Saská | Eichsfeld | ||
| Eisenach | |||
| doba Wettinská a Wettinsko-Ernestinská | Mühlhausen | ||
| doba reformace | Nordhausen | ||
| Pruské období | Schmalkandy | ||
| II. sv. válka | Výmar | ||
|
|
|||
|
Období před "Kristem" |
|||
| 350 – 300 000 před n.l. | |||
| nejstarší nálezy z doby kamenné: nalezení částí kostry Homo erectus u Bilzingslebenu. | |||
| 200 000 před n.l. | |||
| nalezeny pozůstatky Homo sapiens u Ehringsdorfu | |||
| 40 000 – 8 000 před n.l. | |||
| archeologické nálezy ve vrstvách z různých dob potvrzují dlouhodobé osídlení krajiny kolem Ilsenhohle u Ranisu a nálezy z téže doby v jeskyních u Dobritzu. | |||
| 5 000 – 1 800 přen n.l | |||
| nálezy keramiky, mlýnků na obilí a šperků. | |||
| 1 500 – 1 200 před n.l. | |||
| nálezy mohylových polí v jižním Durynsku a u Vorderrhonu. | |||
| 1 200 – 800 před n.l. | |||
| Nálezy urnových pohřebišť v Durynské pánvi a Durynském lese. | |||
| 800 – 500 před n.l. | |||
| osídlení jižního Durynska a údolí Goldenu (kraj Orla) Halštalskou kulturou. | |||
| 500 před n.l. | |||
| doložené nálezy Laténské, Keltské a germánské kultury žárových hrobů. | |||
|
|
|||
| 2. stol. | |||
| přibližně někdy v této době dochází ke spojení durynských a polabských germánských kmenů pod vedením Hermundura (bez keltských kmenů). Jednalo se hlavně o Semnony, Langobardy, Chatty, Markomany, Vandaly a Svévy. | |||
| 120 | |||
| v římských textech Patercula, Domitia a Tacita je uváděn Hernundur jako ústřední postava při vyjednávání o příměří s Římem Elbgermanenu. Zde je dohodnuto, že se germánské kmeny budou udržovat na území v dnešním prostoru přibližně mezi Werou na západě a Krušnými horami na východě a pohořím Harz na severu a řekou Dunaj na jihu. Od 3. st. se zde usídlí většina germánských kmenů a jsou neustálou hrozbou Římu. | |||
| 380 | |||
|
Objevuje se první zmínka o „Thoringi“. Jedná se o název pro území zhruba dnešního Durynska, kde se usadily kulturně podobné germánské kmeny. Ekvivalentem bylo Římské „ Flavius Vegetius Renatus“. V textech se začínají objevovat slova a názvy Thoringi – ger. turingoz, Hermondoroi – ger. ermanduroz ( ermena – veliký, dur – drahocený, dur – jméno nebo název, turon – smělý). Mimo jiné existoval keltský název pro zdejší oblast – Teurier (národ). Zatímco v Evropě dochází ke stěhování národů durynské kmeny setrvají v tradičních sídlištích. Jejich sousedy se stávají Sasové, Frankové, Alemané, Bajuwarové nebo Langobardi. V budoucím Durynsku střídají vládnoucí klany pod vedením Erpese, Hoyera, Ottericha nebo Bussinuse. Posledně jmenovaný byl otcem budoucího krále Hermenefrieda. |
|||
| 531 | |||
| za krále Hermenefrieda dochází k rozpadu a zániku Durynského království. Durynsko se stává formálně součástí „Francia Orientalis“. Přesto zůstává relativně samostatné. Tento stav však dlouho nevydrží, protože území je rozvráceno nájezdy Franků, Sasů a nakonec Slovanů. | |||
|
|
|||
|
zpět na obsah |
|||
|
|
|||
| 629 – 639 | |||
| francký král Dagobert administrativně spravuje Durynsko a území na východ od svých hranic. | |||
| 639 | |||
| Frank Radulf je Dagobertem určen za správce těchto území a přijímá titul „Dux“. | |||
| 725 | |||
| na území Durynska začíná působit misijní činnost anglosaských Bonifaciů. Ti u Ohrdrufu zakládají klášter (cella). | |||
| 741 | |||
| dochází k rozpadání Francké říše. Durynsko připadne Karlu Martellovi (syn Pipina II.) a násilně přijímá křesťanství. Je založeno Erfurtské biskupství ( 741 – 742). | |||
| 800 | |||
| Karel Veliký je korunován římským císařem | |||
| 802 | |||
| v Erfurtu se koná místní sjezd šlechty | |||
| 843 | |||
| v Úmluvě od Verdunu je sepsáno rozdělení Francké („Karlovy“) říše. Durynsko připadne k východofrancké říši Ludvíka „Německého“ (území Bavorska, Saska a Durynska). | |||
| 900-911 | |||
| formální vláda posledního Karlovce na trůně východofrancké říše, Ludvík IV. Dítě. Umírá jako šestiletý. Říše se rozpadá na pět samostatných vévodství: Sasko, Franky, Bavorsko, Švábsko a Lotrinsko. | |||
|
|
|||
|
zpět na obsah |
|||
|
|
|||
|
Saská dynastie panovníků |
|||
| 919-936 | |||
| vláda saského vévody Jindřich I. Ptáčníka z rodu Liudolfingů, zakladatele první velké německé panovnické dynastie (919-1024). Počátek historie Německa. | |||
| 933 | |||
| rozhodující bitva s Uhry u Riadu. | |||
| 936-972 | |||
| vláda německého krále Oty I. „Velikého“ | |||
| 968 | |||
| založení biskupství Zeitz, Merseburg a Míšeň. | |||
| 973-983 | |||
| vláda Oty II. | |||
| 985 | |||
| udělení durynského léna hraběti Ekkehardovi I. s Míšenským markrabstvím. Ekkehart je nucen svádět mocenský boj s Vilémem II. o panství Výmar – Orlamünde a celkovou vládu nad Durynskem. | |||
| 983 - 1002 | |||
| vláda Oty III. | |||
| 1002 - 1024 | |||
| vláda Jindřicha II. „Svatého“ Jím vymřela saská dynastie německých králů a římských císařů. | |||
|
|
|||
|
zpět na obsah |
|||
|
|
|||
| 1024 - 1039 | |||
| vláda Konráda II. | |||
| 1039 - 1056 | |||
| Jindřich III. nejmocnější středověký císař ihned po Karlu Velikém. | |||
| 1046 | |||
| udělení léna hrabatům z Výmar – Orlamünde a míšenského markrabství. Tím vzniká další významné panství v Durynsku. V 10 až 12 st. bylo toto hrabství tvořeno hlavně okresy Beichlingen, Tonna-Gleichen, Berka, Henneberg, Honstein, Kirchberg, Blankenhain, Frankenstein, Kranichfeld, Lobdeburg, Tannroda, Apolda a další. | |||
| 1056 - 1106 | |||
| vláda Jindřicha IV. | |||
| 1106 - 1125 | |||
| vláda Jindřicha V, 1122 uzavření tzv. „Konkordátu wormského“. Jindřichem vymírá Sálská dynastie německých panovníků. | |||
|
|
|||
|
zpět na obsah |
|||
|
|
|||
|
Období Štaufsko – Welfských sporů |
|||
| 1074 | |||
| založení Schauenburgu u Fridrichrody. Založení Altenbergenu, Friedrichrody, Finsterbergenu a Espenfeldu. | |||
|
1085 |
|||
| založení Reinhardtsbrunského kláštera s Hirsauerskými. Připojení území Eisenachu s hradem Wartburgem k Durynsku. | |||
| 1125 | |||
| saský vévoda Lotar III. „Supplinburský“ se stává německým císařem. | |||
| 1130 | |||
| Císař Lothar III. uděluje Durynsko v léno lantkraběti Ludvíku I. | |||
| 1138 - 1152 | |||
| vláda německého císaře Konráda III., začátky mocenských bojů. | |||
| 1140 - 1172 | |||
| vláda lantkraběte Ludvíka II. „Železného“ v Durynsku. | |||
| 1143 | |||
| založení cisterciáckého kláštera v Georgenthalu Sizzem III., hrabětem ze Schwarzburgu (Käfernburgu) | |||
| 1152 - 1190 | |||
| německým králem Fridrich I. Barbarossa „Rudovous“, od r. 1155 i německý císař. | |||
| 1172 - 1190 | |||
| Durynsko vzkvétá pod vládou lantkraběte Ludvíka III. | |||
| 13.5. 1180 | |||
| je potvrzeno držení durynského lantkrabství saským falckrabstvím Allstedt. Současně je potvrzena přednost lantkrabat před říšskými vévody. | |||
| 1183 - 1189 | |||
| Durynsko vstupuje do vrcholné gotiky. Tím je definitivně uzavřena románská doba. | |||
| 1190 - 1197 | |||
| vláda Jindřicha VI. v Německu | |||
| 1190 - 1217 | |||
| v zemi vládne lantkrabě Herman I. Wartburg se stává kulturním centrem středověkého básnictví a pěvectví. Děje se tak kolem r. 1206. | |||
| 1198 - 1208 | |||
| německým králem Filip Švábský. Obnoveny mocenské boje mezi německými rody Štaufů a Welfů. | |||
| 1212 | |||
| ve Frankfurtu podruhé zvolen německým králem syn Jindřicha VI. Fridrich II. vládne Německu do r. 1250. | |||
| 1217 - 1227 | |||
| doba vlády lantkraběte Ludvíka IV. „Svatého“. Je manželem budoucí svaté Alžběty, jenž je dcerou uherského krále Andrease Gertrudy Andechs-Meranové. Po skonu Ludvíka IV. na křižácké výpravě, je čtyři roky po své smrti svatořečena (1235). | |||
| 1227 - 1240 | |||
| Durynsko společně spravují dvě lantkrabata - Jindřich Raspe IV a Konrád. | |||
| 1242 | |||
| Jindřich Raspe jmenován ve funkci říšského správce; čtyři roky na to je vybrán jako královský kandidát proti Fridrichu II. z rodu Štaufů | |||
|
|
|||
|
zpět na obsah |
|||
| Doba Wettinská a Wettinsko-Ernestinská | |||
| 1247 - 1264 | |||
| po smrti lantkraběte Jindřicha Raspeho vypukne dědická válka mezi vdovou Sophii Brabantskou (nejstarší dcera Ludvíka IV. a Alžběty) a Wettinským markrabětem Jindřichem „Vznešeným“ z Míšně. Vše končí vítězstvím Jindřicha r. 1264. | |||
| 1264 | |||
| kořeny tvorby dnešního znaku Durynska | |||
| 1292 | |||
| zrovnoprávnění lantkrabství Hessenského a Durynského. | |||
| 1307 | |||
| bitva u Lucka. Vítězstvím si Wettinové upevní moc v Míšenském markrabství. | |||
| 1310 | |||
| král Jindřich VII. (německý král 1308-1313, od r. 1312 i císař) tzv. "Pražskou smlouvou" (19.12. 1310) přiřkne Wettinům dědičně panství v Durynsku. | |||
| 1342 - 1345 | |||
| durynská válka hrabat | |||
| 1353 | |||
| Wettinové získali Coburgské panství | |||
| 1423 | |||
| markrabě Bedřich "Bojovný" získá vévodství Sasko-Wittenbergské, čímž je vražen územní klín do Wettinského kurfiřského panství. | |||
| 1446 - 1451 | |||
| trvá bratrovražedná válka | |||
| 1485 | |||
| Lipská smlouva o rozdělení durynského panství mezi Wettiny kurfiřtem Ernestem a Albrechtem Saským (17.6. 1485). Touto smlouvou je Durynsko rozděleno na severní "albrechtinskou" a jižní "ernestinskou". | |||
| 1486 - 1525 | |||
| vláda Friedricha Weisenského mecenáše začínající reformace. | |||
| 1520 | |||
| obnovení dědických smluv mezi Hessenskem a Durynskem. | |||
|
|
|||
|
zpět na obsah |
|||
| Doba reformace | |||
| 1521 - 1522 | |||
| pobyt Martina Luthera na Wartburgu. Zde vytvoří základy spisovného německého jazyka. | |||
| 1525 - 1532 | |||
|
vláda kurfiřta Jana "Stálého" |
|||
| 1525 | |||
| povstáním sedláků v Durynsku vrcholí selské války v Německu. Povstání je krvavě poraženo u Frankenhausenu. | |||
| 1530 | |||
| v Durynsku vrcholí zavádění reformace. | |||
| 1531 | |||
| vznik Schmalkaldského spolku k ochraně myšlenek reformace. Je tvořen "ernestinským" Durynskem a Hessenskem, Anhaltskem, Branibory, Mansfeldem a Magdeburgem. | |||
| 1547 | |||
| lantkrabě Jan Friedrich I. "Velkomyslný" ztrácí po prohrané Schmalkaldské válce (bitva u Mühlbergu) většinu svého "albrechtinského" území. Město Výmar se stává hlavním sídelním městem "ernestinských" území. | |||
| 1554 | |||
| území Altenburgu (do r. 1547 "albrechtinská") je připojena k "ernestinskému" celku. | |||
| 1555 | |||
| Jan Friedrich II. získá hrabství Henneberg-Römhild | |||
| 1558 | |||
| založena universita v Jeně (jako vysoká škola byla založena již 1548) | |||
| 1566 | |||
| bratři Jan Friedrich II. a Jan Vilém si dělí "ernestinské" území. Jan Fiedrich II. získá severní části v oblasti Výmaru a Jan Vilém jižní oblasti s centrem kolem Coburgu. | |||
| 1567 | |||
| tzv. "Grumbacherské spory". Jan Friedrich II. chtěl získat část jižních území bratra Jana Viléma, což pro něj skončilo naprostou zkázou. Jeho území naopak získal bratr Jan Vilém. Město Výmar se stává jeho sídelním městem. | |||
| 1572 | |||
| další tzv. Erfurtské zemské dělení. Synové Jana Friedricha II. získávají zpět svoje dědictví po otci. | |||
| 1583 | |||
| "ernestinové" získávají hrabství Henneberg-Schleusingen. | |||
| 1640 | |||
| potomci Jana Friedricha II. dělí opět severní části Durynska. Vilém získá Výmarskou oblast, Albrech Eisenach a Ernest I. oblast Gothy. Každý z nich zakládá pak samostatnou rodovou větev Ernestinů. | |||
| 1641-1675 | |||
| vláda vévody Ernesta I. je velmi osvícená. Na svém panství vytvoří moderní světský a církevní celek. | |||
| 1690 | |||
|
panství Jena je spojeno s panstvím Eisenach. |
|||
| 1710 | |||
| panství Römhild zaniká a je připojeno k území gothských Ernestinů (Coburg, Eisenberg, Römhild). | |||
| 1741 | |||
| panství Eisenach je připojeno k Výmaru. Tím jsou všechny výmarské oblasti opět sjednoceny. | |||
| 1775-1828 | |||
| vláda velkovévody Karla Augusta. Básník Goethe je pozván do Výmaru kde působí až do své smrti 1832. Za vlády Karla Augusta se z Výmaru a Jeny stávají německá centra klasické a idealistické filozofie. V Jeně vzniká spolek romantiků. | |||
|
|
|||
|
zpět na obsah |
|||
| 1802 | |||
| na Říšském sněmu je schváleno, že Erfurt, Mühlhausen, Nordhausen a Eichsfeld připadnou Prusku. | |||
| 1806 | |||
| bitva u Jeny a Auerstedu. Erfurt, Mühlhausen a Nordhausen jsou od Pruska odděleny. | |||
| 1815 | |||
|
panství Výmar a Eisenach se stávají velkovévodstvím. "Albrechtinská" část Durynska je připojena k Prusku. (Erfurt, Mühlhausen a Nordhausen také). |
|||
| 1817 | |||
| na Wartburgu se konají první studentské slavnosti. | |||
| 1826 | |||
| dělení gothských ernestinských panství. Meiningen je připojen k Hildburghausenu a zdejší vévoda dostane ještě Altenburgu. Saalfeld je spojen s Coburgem a coburgský vévoda získá ještě Gothu. Nyní je durynsko rozděleno na dvě vévodství, Meiningen - Altenburg a Coburg - Gotha, a jedno velkovévodství Výmar - Eisenach. | |||
| 1834 | |||
| připojení durynských panství (mini států) k Německému celnímu spolku. | |||
| 1846 | |||
| Carl Zeiss zakládá v Jeně svůj mechanický atelier. | |||
| 1848 | |||
| politické boje za jednotné Durynsko. | |||
| 1866 | |||
| připojení durynských mini státečků k Severoněmeckému svazku. Bitva Langensalzy - válka Prusko-Hannoverská. | |||
| 1871 | |||
| připojení durynských "pidi" států k Německé říši. | |||
| 1869 | |||
| založení sociálně-demokratické strany v Eisenachu. | |||
| 1875 | |||
| založení socialistické strany v Gothě | |||
| 1891 | |||
| sjezd SPD v Erfurtu | |||
| 1894 | |||
| Velká výstava živnostníků v Erfurtu. | |||
| 1918 | |||
| odstoupení durynských knížecích rodů z politického vedení států. | |||
| 1919 | |||
| vytvoření republiky Reuss. Na velkém národním shromáždění ve Výmaru je ustavena Výmarská republika | |||
| 1920 | |||
| vytvoření země Durynsko. Okres Erfurt je samostatný vládní pruský okres. Kraj Coburg je připojen k Bavorsku. | |||
| 1921 | |||
| schválení Durynska v rámci Německa. | |||
| 1922 | |||
| nové rozdělení Durynska na kraje (okresy). Nyní je rozděleno na 9 městských a 15 zemských krajů. | |||
| 1923 | |||
| říšská exekuce majetku vládnoucí durynské SPD / KPD. | |||
| 1930 | |||
| Vilém Frick (NSDAP) se stává dyrynským ministrem pro lidovou výchovu. | |||
| 1932 | |||
| poslední svobodné volby do 6. zemského sněmu | |||
| 1932 - 1933 | |||
| Bedřich Sauckel se stává předsedou vlády, později říšským místodržitelem v Durynsku | |||
| 1933 | |||
| ztráta durynské samostatnosti - začlenění do nacistické Německé říše. | |||
|
|
|||
|
zpět na obsah |
|||
|
II. sv. válka a dále... |
|||
| 1944 | |||
| připojení pruského okresu k Durynsku. | |||
| 1945 | |||
|
po těžkých spojeneckých náletech některá města přestávají téměř existovat. Po skončení II. sv. války je Durynsko okupováno nejdříve spojeneckými, později sovětskými vojsky. Zbylá pruská území jsou připojena k Durynsku. |
|||
| 1946 | |||
| 7. volby do zemského sněmu (20.10.), složení vlády (20.12.) a následné schválení složení země. | |||
| 1948 - 1949 | |||
|
rozdělení Německa na tři okupační zóny. Vytvořeno NDR, ke kterému je Durynsko připojeno. |
|||
| 1950 | |||
| Erfurt se stává hlavním městem a sídlem durynské vlády. | |||
| 1952 | |||
| Durynsko je rozpuštěno a začleněno do NDR. V této době je tvořeno městskými kraji Erfurt, Gera a Súhl. | |||
| 1989 | |||
| konec komunismu a následný zánik NDR. | |||
| 1990 | |||
| 14.10. opětné založení země Durynsko, hlavním městem se stává Erfurt. Zemské barvy jsou bílá a červená. Zemský znak je lev obklopený hvězdami - symbolika pro jednotlivé kraje. 25.10. ustavující zasedání zemského sněmu. | |||
| 1993 - 25.10. schválení složení svobodného státu Durynsko v rámci Německa. | |||
|
|
|||
| Osudy dalších šlechtických rodů v Durynsku | |||
| 11.st. jsou první zmínky Schwarzburgů a Sizzonů v Durynsku | |||
| 1154 písemná zmínka o rodu Schwarzburg v Rudolstadtu. | |||
| 1538 Schwarzburgové sjednocují své državy v Durynsku | |||
| 1599 začátek rozpadu Schwarzburgského hrabství. | |||
| 1697 - 1700 doba trvání knížectví Schwarzburg - Rudolstadt a Schwarzburg - Arnstadt | |||
| 1920 knížectví Schwarzburg - Rudolstadt a Schwarzburg - Sondershausen jsou připojeny k Durynsku. | |||
| . | |||
| rod Reuss | |||
| 12. st. důkazy o výskytu předků tohoto rodu na severu a východě Durynska | |||
| 1209 zapůjčení titulu zemský správce rodu Reuss ve Weidě | |||
| 14. st. je vytvořeno fojtství na území kolem Weidy | |||
|
1560 spojení Reusských držav do jednoho územního celku. Postupně je toto území opět rozděleno mezi jednotlivé příslušníky rodu. Časem vzniká samostatný stát Reuss (republika), která je připojena k Německé říši jako jeden z mnoha malých státečků. |
|||
| 1919 na konci vlády v republice Reuss jsou zde dvě rodové linie, mladší a starší. | |||
| 1920 připojení republiky Reuss k Durynsku. | |||
| Příklady historie některých měst | |||
| město Erfurt | |||
| 741 - 742 založení erfurtského biskupství Bonifaciem | |||
|
754 - 755 spojení erfurtského biskupství Erfurt s arcibiskupstvím Mainz. |
|||
|
1243 měšťanská zpráva Erfurtu |
|||
|
1304 - 1306 vznik městského spolku Erfurt - Mühlhausen - Nordhausen. Spojenectví trvá až do r. 1472 |
|||
|
1392 založení university v Erfurtu |
|||
|
1460 - 1521doba rozkvětu humanismu a osvícenectví v Erfurtu |
|||
|
1802 - 1813 Erfurt je pod pruskou správou |
|||
|
1807 francouská správa Erfurtu |
|||
|
1815 Erfurt je opět pod pruským vedením (30.4. 1815) |
|||
| 1816 je vytvořen pruský vládní okres Erfurt a uzavřena místní universita | |||
|
1944 nové uspořádání pruských území. Erfurt je 1.7. 1944 připojen k Durynsku |
|||
| 1945 k okresu Erfurt je připojena část kraje Schmalkaldy. Tím je vytvořen kraj Erfurt. | |||
| . | |||
| město Eisenach | |||
| Město bylo založeno jako tržní osada patřící k hradu Wartburg. Její tvar odpovídal teréním možnostem, tudíž trojúhelníkovitého tvaru se směrem ulic do východu na západ. Hned od počátku zde bylo založeno několik prostranství pro sobotní trhy a v jejích sousedství kosteli (kostel sv. Nikolaje a sv. Jiří). Ve středu městečka byla vybudována i radnice jako sidlo městské samosprávy. | |||
|
Od 12 st. bylo město nazýváno Isinacha. |
|||
|
1264 byl jedním ze sídel rodu Wettinů. |
|||
|
1466 zde zmiňován první kupecký (hanzovní) dům. |
|||
|
1525 se měšťanstvo z velké části přidalo k selskému povstání, které bylo záhy potlačeno. Jako trest bylo město obsazeno knížecími vojsky a rabováno. Koncem roku zde bylo popraveno 17 vůdců povstání. |
|||
|
1572 - 1741 pouze s krátkou pauzou, bylo hlavním městem vévodství Sasko-Eisenach. |
|||
|
1617 a 1636 postihly město velké požáry, které jej téměř celé zničily. Teprve v 19. st. se opět město začíná probouzet k prosperitě a postupně přesahuje své středověké hranice. |
|||
|
1869 zde byla založena sociálně-demokratická dělnická strana "Eisenacher" |
|||
| . | |||
| 531 po zániku Durynského království je severní část převedena pod franckou správu. | |||
|
897 první zmínky o Eichsfeldu |
|||
|
973 první zmínky o Heilingenstadtu |
|||
| 1294 zdejší území ovládá rod Mainz | |||
| 1548 - 1555 protireformace a násilná rekatolizace | |||
| 1802 Eichsfeld je připojen k pruským územím. Heiligenstadt je sídlem pruského vládního předsedy. Z Eichsfeldu je vytvořen vládní okres, který je v kraji Duderstadt. | |||
| 1807 - 1813 Eichsfeld patří k Západofalckému království. | |||
| 1813 Eichsfeld je opět pod správou Pruska | |||
| 1866 Eichsfeld je připojen k pruským územím Erfurt a Hildesheim | |||
| 1945 Německo je rozděleno na zóny spojenecké a zónu sovětskou. Eichsfeld jde pod sovětskou správu. Je vytvořen kraj Eichsfeld s okresy Heiligenstadt a Worbis | |||
| . | |||
| město Mühlhausen | |||
| 967 první zmínky o Mühlhausenu | |||
| 1220 - 1224 v Mühlhausenu vychází první německy sepsaná kniha městských práv a zákonů. Mühlhausen je prohlášen za nezávislé říšské město. | |||
| 1256 Mühlhausen získává vlastní městskou samosprávu a je současně prohlášen za svobodné (i právně) říšské město. | |||
| 1522 působení reformátorských duchovních | |||
| 1525 selské války, poprava Tomáše Müntzera u Gormaru | |||
|
1710 Mühlhausen je pod ochranou Hannoveru |
|||
| 1802 připojení k Prusku | |||
| 1807 - 1813 Mühlhausen je součástí Západofalckého království. | |||
| 1813 opětné připojení k Prusku | |||
|
1945 začlenění Mühlhausenu do Durynska |
|||
| . | |||
| město Nordhausen | |||
| 927 první zmínky o Nordhausenu | |||
|
1220 Nordhausen se stává svobodným městem |
|||
|
1802 příslušnost k Prusku |
|||
|
1807 - 1813 součást Západofalckého království |
|||
|
1813 obnovení příslušnosti k Prusku |
|||
|
1945 Připojení kraje Nordhausen k Durynsku |
|||
| . | |||
| město Schmalkaldy | |||
|
874 první zmínky o Schmalkaldech |
|||
|
1227 Schmalkaldy jsou prohlášeny za město |
|||
| 1360 polovina města je připojena k Hessensku. 1583 je připojena i druhá polovina. | |||
| 1866 Schmalkaldy spolu s hessenským kurfiřstvím patři k Pruské provincii Hessen-Nassau | |||
| 1920 - 1933 Schmalkaldy jsou součástí pruského vládního okresu Kässel. | |||
| 1944 připojení pod správu pruského vládního okresu Erfurt. | |||
|
1945 připojení k zemi Durynsko |
|||
| . | |||
| město Výmar | |||
|
925 poprvé zmiňována v těchto místech usedlost |
|||
| 1250 založeno město hrabaty z Orlamünde, nedaleko již dříve vybudovaného hradu, s pravidelnou uliční sítí, trhem a jednou hlavní cestou. | |||
|
1254 poprvé nazýváno jako město Výmar |
|||
|
1373 rod Orlamünde vymírá bez potomků a jeho panství získávají Wettinové |
|||
|
1485 při zemském dělení panství Wettinů, Výmar připadá ernestinské rodové větvi Wettnů |
|||
| 1547 - 1918 stálé sídlo tohoto šlechtického rodu. Oblast Výmaru je hlavně zemědělsko-řemeslná s produkcí pro vlastní potřebu | |||
|
1557 2786 obyvatel |
|||
| 1775 vláda Karla Augusty, osvíceného panovníka. Začátek velkolepého kulturního období. Na pozvání přijíždí Goethe a zůstává zde trvale až do své smrti. Výmar se stává sídlem významných umělců, malířů a spisovatelů. | |||
|
1779 6041 obyvatel |
|||
|
1815 velkovévodství Sasko-Výmarské |
|||
|
1832 úmrtí Goetheho |
|||
|
1860 založení umělecké škola, která je v letech vedena Henry van de Veldesem |
|||
|
1919 sídlo národního shromáždění |
|||
|
1919 povýšení výmarského divadla na Německé národní divadlo |
|||
|
1920 - 1952 hlavní město Durynska |
|||
|
Školy: Národní památník písemnictví a s tím spojené školy, univerzita architektury a stavitelství, hudební univerzita France Liszta a několik dalších odborných škol |
|||
 |
||
| zpět na obsah | ||
 |
||
|
|
|
|
|
zpět na stránky Durynska |
||
