| Durynsko |
 |
| Durynsko |
|
|
Kraj Sömmerda - HRADY |
||||
 |
||||
|
|
||||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
hrad |
vodní hrad |
|
|
RUNNEBURG
|
| hrad Runneburg pokládán za jednu z nejvýznamnějších světských staveb na území Německa. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Necelých 30 kilometrů severně od Erfurtu, uprostřed duryňské roviny, leží na osamoceném vrchu a v jeho okolí, malé městečko Weißensee s hradem Runneburg. |
| Toto místo bývalo vždy strategickým místem a sloužilo již od pradávna jako sídelní místo. Lokalita se totiž nachází v povodí řeky Unstrut, která zde vytvářela v rovinaté krajině nespočet meandrů, slepých koryt a močálů. Pozůstatky těchto dob jsou patrné v podstatě do dnešních dob. Pozdější hrad byl vybudován jako důležitý opěrný bod na obchodní cestě, která vycházela z Durynského lesa, přes Erfurt a tzv. Durynskou bránou dále pokračovala na sever k Magdeburgu (Sasko-Anhaltsko). |
| Hrad byl pravděpodobně založen durynským lantkrabětem Ludvíkem II. „Železným" někdy kolem r. 1140 na místě staršího, pravděpodobně pouze dřevěného tvrziště. Praktiky tehdejší šlechty popisuje právní spor z r. 1168, kdy si hrabě Beichlingen stěžuje u císaře Bedřicha I. „Barbarossy“, že na jeho území si cizí šlechta bez jeho svolení hrady buduje. Barbarossa však rozhodl ve prospěch Ludvíka II. s tím, že na svých cestách do východních teritorií pevné místo k odležení vyžaduje. Tím byl celý spor ukončen a Waiβensee se později stalo strategickým místem ve vojenských a politických plánech durynských lantkrabat. |
| Že se jedná o strategické místo velké důležitosti se potvrdilo již r. 1180, kdy Runneburg vstoupil na scénu Německých dějin. Tehdy v bitvě u Weiβensee Bedřich Barbarosa porazil svého korunního soupeře Jindřicha Löwena. |
| Další roli sehrál hrad v době Štaufsko - Welfských sporech o vládu nad Durynskem (1204) a při těžkém obléhání králem Otou IV., který zde použil k prosazení svých zájmů nejtěžší, tehdy známou techniku. |
| Když rod "Ludvíkovců" v r. 1247 vymřel po meči, získal titul lantkraběte wettinský markrabě z Míšně, pozdější saský kurfiřt. Při zemském dělení v r. 1485 přešel Runneburg do majetku rodové větve Wettinů. |
| V letech 1554 – 1581 došlo k rozsáhlé renesanční přestavbě, která se týkala hlavně mohutného obytného donjonu a paláce, přičemž východní palácová část dostala další patro. K dalším rozsáhlým přestavbám docházelo opět v letech 1656-1746 za Waiβenfeldů. |
| Po vzniku Pruského císařství patřilo Waiβensee a hrad pod pruskou správu (1815 – 1944). V těchto dobách zde sídlily správní a vládní úřady. 20. 12. 1996 převzala správu nad hradem Nadace durynských hradů, zámků a zahrad. Téměř ihned bylo započato s záchrannými a konzervačními pracemi, které pokračují téměř nepřetržitě. |
| V letním období se zde konají kulturní festivaly a divadelní představení. V průběhu těchto akcí lze například spatřit v chodu funkční kopii obléhacího praku, která metá až 100 kg těžké kameny až na vzdálenost 300 m. |
| Hradní komplex je z většiny tvořen pozdně gotickou zástavbou, která má románské jádro. Celému areálu dominuje třípatrový palác s pětipodlažním donjonem. Zde lze spatřit mnoho překrásných románských prvků, jako sdružená okna, široké klenuté chodby a schodiště a sloupy. Nejpozoruhodnější je systém horkovzdušného vytápění obytných prostor, který je důkazem vysokého životního stylu tehdejší šlechty. |
| V okolí se nachází hrady Kannawurf, Beichlingen a Rabinswald |
| Více na www.runneburg.de |
|
|
|
 |
|
kraj Erfurt |
zpět na mapu Durynska |
kraj Weimar |
zámek-hrad
zámek-hrad
ruina
zřícenina
