Sasko

Kraj Liepzig  - HRADY

kraj Liepzig (Lipsko)

zpět na mapu Saska stránky hradu Colditz stránky hradu Frohsburg stránky hradu Gnandstein stránky hradu Kempe stránky hradu Kohren stránky hradu Mildenstein stránky hradu Podelwitz
   

Colditz  

   

 

 

   

Frohburg  

   

 

 

   

Gnandstein   

   

 

 

   

Kempe  

   

 

 

   

Kohren Sahlis 

   

 

     

Mildenstein  

   

 

 

   

Podelwitz  

   
 

 

   
 

 

   
 

 

   
 

 

   
       
       
       
       
       

  zámek-hrad

 zámek-hrad ruina

  hrad

  vodní hrad

  ruina


COLDITZ     
založením  románský hrad a "renesanční" zoologická zahrada (bývalý nacistický koncentrační tábor)

znak města

Počátky rozsáhlého hradu spadají do 11. st. První písemná zmínka spojená se jménem Burgwarda Colditz pochází z r. 1046. Později jej císař Jindřich III. daroval své ženě Anežce. Již v r. 1080 byl v majetku Wiprechta von Groitsch.
Císař Friedrich I. Barbarossa připojuje Colditz k nově zřízenému panství říšských ministeriálů (bez pozemkového vlastnictví) v území zvaném Pleißenland a svého oblíbeného sluhu Thima I. povyšuje do šlechtického stavu s titulem pán von Colditz. Na začátku 12. st. jsou povýšeni páni von Colditz mezi významné říšské ministeriální rody. Hrad se stal jejich hlavním rodovým sídlem, poslední rytíři tohoto jména jsou uváděni jako zámožná rodina na panství v severních Čechách. Tento rod vždy patřil mezi mocné a zámožné. Mezi lety 1210 až 1248 vykonávali páni von Colditz úřad zemských soudců na říšském území Pleißeland („Plisensko“ dnes částečně odpovídá území Vogtland), přímo podléhající panovníkovi. Když císař Karel IV. rozšířil za svého panování územní celky (Lucemburk, Čechy, Morava) o střední Německo a dynastie s panstvím míšeňských markrabat, spadala pod jeho správu. Tehdy dosáhli páni von Colditz svého největšího rozkvětu a bohatství. S nástupem na císařský trůn jeho syna Václava jejich význam začal upadat. Na konci 14. st. museli již dát svůj majetek do zástavy rodu Wettinů, nakonec získává koupí celé jejich panství r. 1404 markrabě Vilém.
Dobytí hradu, jeho vyplenění a zapálení husitskými vojsky r. 1430 ukončilo význam středověké pevnosti a zahájilo tak jeho novou etapu. Saský kurfiřt Arnošt (Ernst) jej nechal přestavět do podoby své rezidence. V tomto čase byla zde také zřízena zoologická zahrada, jako patrně první tohoto druhu v Německu vůbec.
Současná podoba odpovídá době jeho přestavby mezi lety 1578 až 1591, ale některé části budov jsou však ještě středověké. Jako lovecký zámek plnil svou funkci až do r. 1753, současně však jej užívali i vdovy po kurfiřtech jako svou rezidenci. Byl jedním z mnoha středisek velmi rozsáhlého panství. Na začátku 17. st. zažil zámek dobu svého největšího rozkvětu, když Sofie, vdova po kurfiřtu Kristiánovi I., sem přesunula své hlavní sídlo. Také August Silný si ho velmi oblíbil a přednostně zde často pobýval, když jej získal od své švagrové v r. 1694. Teprve když se stal polským králem, ztratil saský dvůr o něj zájem a přestěhoval se jinam a veškerý tehdejší inventář, i mobiliář, byl rozprodán. Přesto zůstal centrem úřadu správy pro zdejší území. Po r. 1800 se stal trestnicí a zaopatřovacím ústavem pro kraj Lipska. Tehdy jeho zdi se staly útočištěm pro lidi bez přístřeší, zločince a tělesně postižené. Nakonec od r. 1829 začal sloužit zdravotnictví – byl ústavem pro nevyléčitelné duševně nemocné pacienty.
Od r. 1924 zde již nejsou duševně nemocní. Střídavě je využíván jako skladový prostor, Zemský nápravný ústav, Říšský pracovní tábor, psychiatrie nebo nemocnice. Mezi lety 1933 až  1934 jej využívají nacisté jako vazební věznici a později jako tábor pro válečné zajatce. V době II. sv. války (od r. 1939 až 1945) sloužil jako zajatecký tábor pro důstojníky aliance (Oflag IVC) se ztíženým statusem (např. pokus o útěk, prominentní osobnosti nebo německy nepřátelské jednání).

Hrad je rozsáhlé nepravidelné dispozice se dvěmi vnitřními nádvořími, kdy na starších základech byl mezi lety 1578 až 1591 v renesančním slohu podstatně přebudován, při použití starších stavebních prvků.
Vedle hlavní budovy je knížecí palác a kaple Všech svatých, s bohatě zdobeným renesančním portálem. Projdeme-li již legendárním obloukovým portálem, dostaneme se do prostoru zadního zámku, kde stojí z I. pol. 17. st. pocházející úřednická budova.
Obvodová hradba hradního jádra má tloušťku zdiva až 2 m, předhradí je obehnáno hradbou o tloušťce 1,5 m.
Dnes se o památku stará "Společnost zámku Colditz". Spolek nabízí návštěvníkům vedle prohlídky zámku a muzea pořádání koncertů a výstav. Konají se zde například různé hradní slavnosti.
V okolí se nachází hrady Podelwitz a další v kraji Chemnitz (Kamenice)

 kraj  Chemnitz

zpět na mapu Saska

kraj Dresden