Polsko

Kraj  Kujavsko - Pomorskie - HRADY

Brodnica Papowo Biskupie stránky bývalého hradu a kláštera Nove stránky hradu Grudziadz stránky hradu Pokrzywno stránky hradu Radzyń Chelminski stránky hradu Brodnica stránky hradu Kowalewo Pomorskie stránky hradu Radziki Duźe stránky hradu Golub Dobrzyń stránky hradu Toruń stránky hradu Papowo Biskupie stránky hradu Świecie stránky hradu Dybow stránky hradu Zlotoria stránky hradu Kruszwica stránky hradu a kláštera Strzelno
Dybow Pokrzywno
Golub Dobrzyń Radzyń Chelminski
Grudziadz Radziki Duźe
Kowalewo Pomorskie Świecie
Kruszwica Strzelno
Nove Toruń
    Zlotoria

  hrad-zámek

  hrad-zámek ruina

  hrad

  klášter

  ruina


TORUŃ   (THORN)  
krajské město a zříceniny křižáckého hradu

znak města

zbytek hradu

    pravděpodobná podoba hradu ve středověku

další foto  další foto (klikni)

další foto-vnitřní prostory    (klikni)

další foto-opevnění města  další foto  (klikni)

Zříceniny křižáckého hradu ve významném historickém městě zapsaném do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Hrad sám leží na pravém břehu řeky Visly mezi toruňským Starým a Novým městem.

Území Toruně ležící na jižní hranici Kulmerlandu patřilo v 1. pol. 13.st. do knížectví Mazovského, kterému v letech 1199-1247 vládl Konrád Mazovský. Krajina byla často ničena nájezdy pohanských Prusů.
Odpovědí na zničení země Prusy r. 1216 byla polská křížová výprava v letech 1222-23, která však skončila neúspěšně. Patrně tehdy navrhl slezský kníže Jindřich Bradatý Konrádu Mazovskému povolat do země Řád německých rytířů. Ti získali Kulmerland (Chelmsko) od Konráda r. 1225 a r. 1230 se dostali na levý kujavský břeh Visly, kde obsadili starší hradiště Nieszawa (Nessau).
Na jaře r. 1231 překročili pod vedením mistra Hermanna Balka a za pomoci polských knížat Vislu a kus po proudu v místech, kde řeka dosahovala šíře až 2,5 km a byla přebroditelná, postavili první sídlo v Kulmerlandu tam, kde se dnes nalézá osada Starý Toruń (asi 8 km západně od dnešního města).
R. 1234 již bylo dokončeno podrobení Kulmerlandu, ale hradiště v Nieszawě bylo stále ještě hlavním sídlem křižáků v zemi vedle Kulmu (Chelmna) a Rhedenu (Radzvně). Pod ochranou těchto prvních hradů vznikla také první města Kulm a Toruń, která již r. 1233 získala městská práva.
R. 1235 získal Řád od Konráda Mazovského východní část Kulmerlandu nad řekou Drweca (Drewenz). Následujícího r. 1236 bylo město Toruń přeneseno na dnešní bezpečnější místo nepodléhající záplavám, kde tehdy stálo hradiště a trhová osada Postolsko u ústí potoka Postolec.
Hradiště bylo zřejmě původně oválného tvaru, ale jeho jižní část patrně podemlela a zničila řeka Visla, takže v době založení hradu už mělo tvar podkovy. Hrad křižáky založený na tomto místě asi r. 1236 byl z východní strany ohraničen bahnitým údolím říčky Mokra (Bach), na jižní straně Vislou a na západní straně údolím potoka Postolec. Prvotní hrad byl patrně dřevěný jen s některými zděnými částmi (např. část severovýchodní obvodové hradby, která může pocházet z doby před r. 1241. Toruń však náležela do nevelkého počtu opevněných míst Řádu, která odolala při prvním velkém povstání Prusů v letech 1242-46 dobytí. Po jeho potlačení byla země rozdělena na komturství, hrady zůstaly osazeny řádovými konventy a silnými posádkami.
Nový zděný hrad začal řád budovat až v r. 1255. První zmínka o toruńském komturovi pochází z r. 1251. V r. 1454 založil Řád mezi hradem a pozdějším opevněním Nového Města špitál sv.Ducha, který byl vedle špitálu v Elbingu jediným v Řádovém státě. R. 1311 založil velmistr v jeho sousedství klášter benediktinek.
Po bitvě u Grunwaldu se město a hrad dobrovolně vzdaly vojskům krále Vladislava Jagiellonského a řádový hrad obsadila polská posádka. Dne 1.2. 1411 byl na zdejším tržišti uzavřen první toruňský mír, který ale trval jen krátce. Do Toruně se vrátila na hrad posádka Řádu.
R. 1414 vyhlásily Polsko a Litva svůj program na vrácení Kulmerlandu a válka vzplanula znovu. Po třech měsících byla ukončena mírem uzavřeným ve Strasburgu (Brodnici).
R. 1422 opět polsko-litevská vojska vtrhla do Řádového státu a po příměří uzavřeném u melnského jezera získalo Polsko kujavské državy Řádu a strategicky cennou Nieszawu (Nessau) ležící naproti Toruni, kde nechal vzápětí král Vladislav postavit nový hrad. Toruň se stala pohraniční pevností. Na hradě bylo třeba zdokonalit opevnění a byla postavena nová obytná budova pro rozšířenou posádku.
R. 1432 v čase, kdy byl Vladislav na Volyni, porušil Řád melnský mír, dobyl Nieszawu, která se už tehdy stávala konkurencí Toruně a držel ji po dobu 3 let.
Celková politická a ekonomická situace a zvláště válečné konflikty s Polskem, časté uzávěry hranic Polska a další polské překážky obchodu spolu s vysokými daněmi, které Řád musel předepisovat na pokrytí svých válečných škod, daly postupně vzniknout odporu měšťanstva proti Řádu a založení měšťanské a rytířské konfederace, tzv. Pruského spolku. Tajná rada spolku vypověděla poslušnost Řádu a Toruń, jako první z pruských měst, vystoupila proti Řádu vojensky a dne 8.2. 1454 po krátkém útoku dobyla křižácký hrad. Rada Starého Města hned poté rozhodla o jeho zboření. Z hradu zůstala stát jen latrínová věž (Dansker), špitál, mlýn a části východní a západní hradby.
V letech 1600-13 za purkmistra Heinricha Strobanda byla Toruň opevněna novým moderním zemním bastionovým opevněním.
O padesát let později (1655-59) byla Toruň obsazena švédským vojskem, od léta r. 1658 polským a císařským vojskem obležena, r. 1703 bombardována a podpálena Švédy a její opevnění pobořeno tak, že do r. 1718 bylo bezbranné město vystaveno průtahům polských a ruských armád, kvartýrování a plenění.
R. 1724 přichází do Toruně jezuité.
Více na http://www.grodkopernika.prv.pl/
V 18. st.  bylo město za válek o polské dědictví často vypleněno oběma stranami a v době sedmileté války v letech 1758-62 obsazeno Rusy. Staré opevnění z počátku 17. st. bylo modernizováno ještě po napoleonských válkách.
V okolí se nachází Papowo, Zlotoria a Dybow

 kraj  Mazoweckie

zpět na mapu Polska

kraj Zachodniopomorskie