Polsko

Kraj  Malopolskie - HRADY


TYNIEC  
klášter Benediktinů a opatství - nejstaršího církevního řádu činného v Polsku.

http://www.poczta-polska.pl/

klášterní kostel zbytky původní výmalby budov vstupní objekt

druhá brána vnitřní prostor II. brány zbytek opevnění

nádvoří kláštera nádvoří

vstupní trakt - II. brána první brána

Pověsti kladou na skalnatou výspu hrad rytíře Walgierza, legendárního předka rodu Toporczyků, který si údajně přivezl ze světa jako manželku překrásnou princeznu Heligundu. Ale nebyla mu věrná - zahnula mu s jeho sousedem Wiślimierzem. Tak je oba Walgierz propíchl mečem a vzal si raději Wiślimierzovu sestru. Prý ne tak pěknou, ale alespoň věrnou.

Strmé skalnaté návrší nad pravým břehem Visly bylo skutečně osídleno již v eneolitu, dávno před založením kláštera, dále zde archeologický výzkum doložil raně středověké hradiště. V pol. 11.st. pak bylo na místě opuštěného hradiska založeno opatství benediktinů sv.Petra a Pavla, nejstaršího církevního řádu činného v Polsku.

Fundace kláštera je předmětem sporných výkladů. Založení opatství r.1044 knížetem Kazimírem Obnovitelem (1034-58), synem krále Měška II., stojí na velmi pozdních zprávách (kronikář Dlugosz), které jsou však založeny, pokud bylo možno ověřit, na věrohodných podkladech.

První tyniecký opat Aron byl zároveň od r.1046 i prvním známým krakovským biskupem a je pohřben v katedrále na Wawelu. Dokument legáta Jiljího z r.1225 však uvádí, že klášter byl založen králem Boleslavem Štědrým, což potvrzuje i bula papeže Řehoře IX. z r.1229, která zároveň zakazuje světským osobám výstavbu jakýchkoliv fortifikací uvnitř klášterní klausury.
Ve 2.pol.11.st. zde byla založena raně románská trojlodní bazilika bez transeptu, která se sice nedochovala, ale byla archeologicky lokalizována do prostoru dnešního kostela. Na východě byla uzavřena apsidami, podobu západní části prvotního kostela neznáme. Klášter na čtyřúhelníkovém půdorysu přiléhal ke kostelu z obvyklé jižní strany. Byl uzavřen kamennou obvodovou zdí, k níž na východní a západní straně přiléhaly jen dřevěné budovy, pouze na jižní straně stála kamenná budova refektáře. Křídla budov byla 6,20m široká.
O dávných dějinách opatství vypovídají hroby skryté pod podlahou klášterního kostela. Bylo jich objeveno celkem 46, z nichž 6 pochází z románského období a dalších 6 pochází ze středověku. Někteří historikové opatrně dovozují, že by zde mohl být pohřben i v církevní klatbě zesnulý král Boleslav Smělý.
R. 1259 či 1260 vypálili klášter Tataři.
Po r. 1270 byla zahájena výstavba gotického kostela, která probíhala až do 15.st., a také stavba kamenného kláštera s křížovou chodbou. K r. 1376 je zmínka o kapitulní síni ve východním křídle, v jižním křídle se nalézal refektář a klášterní kuchyně. V letech 1450-71 byla bazilika razantně pozdně goticky přestavěna a z té doby pocházejí i obě věže v průčelí baziliky, která byla znovu vysvěcena.
S opatstvím sousedilo opevnění, které mělo charakter hradu, který měl zhruba trojúhelníkový půdorys s několika věžemi a stál v severní části kopce, v místě původní opatské rezidence. To potvrzuje zpráva kronikáře Dlugosze z konce 15.st., že klášter je opevněn hradbami, věžemi a dalšími obrannými prostředky. Vznikl v neklidných dobách pozdního středověku, kdy bylo silně opevněno i celé opatství hradbami a baštami se střeleckými ochozy a střílnami. Celý objekt byl tehdy označován "Tyniecki zámek".
Tyniecký hrad měl stálou vojenskou posádku a sloužil zároveň jako strážní pevnost. Část tohoto opevnění se dodnes zachovala. Královská vojenská posádka při strategicky umístěném opatství přebývala až do 17.st..
V pozdější době, po ztrátě vojenského významu hradu a po jeho opuštění, jej benediktini přestavěli a inkorporovali do klášterního areálu. V 17.st. se opatství rovněž stalo sídlem starosty. Z té doby pochází nové úřední budovy a 40 m hluboká studna v rajském dvoře. Kolem r.1618 byla zahájena přestavba kostela a kláštera v barokním slohu.
R. 1656 byl klášter vypálen Švédy.
Kolem r.1660 byly zahájeny podstatné obnovy a přestavby kostela s oběma věžemi.
V letech 1771-72 se v opatství opevnili vojáci Barské konfederace a odrazili zde útok ruských vojsk vedených Alexandrem Suvorovem. Výprava konfederálů z Tyniece dokonce na několik měsíců opanovala krakovský Wawel a vzala přitom ruskou posádku do zajetí.
R. 1817 byl klášter zrušen a k r.1900 je popisován jako celková zřícenina, avšak r.1939 se benediktini navrátili a sídlí zde do dnešních dob (přísná klausura!).
Vnitřní zařízení kostela je pozdně barokní z 18.st.. Pozoruhodná je kazatelna ve tvaru lodě a hlavní oltář z černého mramoru. Zachované zbytky výmalby kostela z 13. a 14.st.. V křížové chodbě jsou soustředěny nalezené fragmenty z původního románského kláštera.
V okolí se nachází Krakow a hrad Wawel

 hrad Tropsztyn

zpět na mapu kraje Malopolskie

hrad Wieliczka