Graubünden


Okres Prättigau - Davos - HRADY


FRACSTEIN   (Seewis) 
skalní hrad pod převisem (původně uzávěra soutěsky)
lokace :   46°58'32.40"S   /   9°36'53.89"V

znak obce Seewis

            

 

  

 

 perokresba hradu z r. 1552 (zdroj Wiki)

 
O nejstarších dějinách tohoto skalního hradu se bohužel nezachovaly věrohodné zprávy. První písemná zmínka pochází teprve z r. 1338, kdy je uveden v jedné středověké listině týkající se bratrů Eberhardta a Oldřicha z Aspermontu, kteří zdědili zboží po svém strýci Oldřichovi z Prättigau. Panství pak prodali hraběti Bedřichovi V. z Toggenburgu a současně s ním ho vlastnil Oldřich z Matsch. V r. 1344 si majetek panství v Prättigau mezi sebou rody z Matsch a z Toggenburgu rozdělili, ale Fracstein zůstal dále pod společnou správou. Bedřich VII., poslední hrabě z Toggenburgu, r. 1436 umírá a celé panství Fracstein je nyní majetkem rytíře z Matsch, jenž ho r. 1466 prodal i s hradem Rakousku. Budovy nebyly od té doby již více udržovány a začaly se pomalu rozpadat.
V době zmatků ohledně spojenectví v 17. stol. sehrál Fracstein ještě jednu úlohu. R. 1621 byla opravena stará údolní uzávěra. Malá rakouská posádka se usadila v hradu r. 1622, aby byla později vypuzena povstaleckými oddíly obyvatel Prättigaus. V r. 1649 zakoupilo od Rakouska hrad společenství Prättigauer Sechsgerichte, Fracstein byl poté vlastnictvím soudu v Schiers. Při francouzském vpádu r. 1799 byla údolní uzávěra u Fracsteinu bráněna zemskou posádkou z Prättigau, protože se jednalo o několik lidí, nemohla dlouho udržet své pozice proti přesile.
 
V 19. stol. kráčel rozpad pevnosti rychle kupředu, dispozice byla částečně zničena stavbou jedné železniční trati a silnice vedoucí přes rokli, kromě toho sloužila také jako nedaleký kamenolom.
 
Neobyčejně situovaná zřícenina jeskynního hradu s údolní uzávěrou na přístupu do Prättigau, na staré zemské cestě mezi Landquart a Grüsch uprostřed rokle u vstupu do údolí (Chlus). V průčelí skalní stěny nad silnicí jsou zbytky zdí, za nimiž je malá skrýše s výstupem po schodech, přístup je po neznačené stezce vedoucí až k patě skalní stěny.
 
Z kdysi rozsáhlé dispozice je dnes vidět ještě obytná budova, dále směrem do údolí stojí zřícenina obydlí hradního pátera a malé zbytky bývalého kostela sv. Apera a uzávěry údolí. Zvláště pozoruhodné jsou četné, dobře zachované kresby v omítce na vnitřní straně obytné stavby. Jejich původ sahá do vrcholného středověku a znázorňují různé hrady, jakož i erby mnohých místních rytířských šlechtických rodů.  Zdi obytné budovy mají tloušťku 1,5 m, tloušťka ostatních zdí včetně vnější hradby dosahuje pouze 1 m. Původně měla stavba 3 obytná podlaží, vstup byl ve výšce 2,5 m nad okolním terénem. Pozor ! Nebezpečný terén a nebezpečí pádu balvanů !!!
 
Místo sloužilo také jako opevněná uzávěra v době I. a II. světové války. Do dnes na příchozího zírají černé střílny vybetonovaných "palpostů".
 

  

 
Nejblíže nalezneme hrady v sousedním zendenu Landquart a zříceninu hradu Solavers v sousedním údolí.

 

 
 

zpět na mapu okresu Prättigau - Davos