Graubünden

Okres Prättigau - Davos - HRADY
SOLAVERS   (Grüsch) 
ruiny hradu se štítovou zdí
lokace :   46°58'59.94"S  /   9°38'39.55"V

znak obce Grüsch

            

 

 

  

 
Pravděpodobně ve 13. stol. přechází panství Solavers na pány z Aspermontu, jako nedaleký hrad Castels v horní části údolí, tak si tato mocná šlechtická rodina vytvořili v oblasti dolní Prättigau nové správní centrum pro své majetky. V r. 1338 prodali páni z Aspermontu své Prättigauské državy Oldřichovi z Matsche a hraběti Bedřichu V. z Toggenburgu. Již r. 1344 došlo mezi novými majiteli k dělení zboží, Solavers a panství nad dolním Prättigau se dostal do vlastnictví hraběte z Toggenburgu, který v následujících letech několikrát osobně na hradě pobýval a vystavil zde také několik důležitých dokumentů. Při dědickém dělení majetku rodu Toggenburg v r. 1394 připadla "festi Solafers" hraběti Bedřichu VII., který v r.  1436 zemřel jako poslední mužský potomek své rodiny.
 
Po dlouhých soudních tahanicích, do kterých se musel vložit také císař, přešel Solavers spolu s panstvím Belfort na Viléma IV. z Montfortu a Jindřicha ze Sax-Misoxu. Veškeré rozsáhlé majetky byly později prodány vévodovi Zikmundovi Rakouskému, jemuž ale lidé žijící v údolí odepřeli vzdát hold. Hrad nemohl v těchto událostech ovšem sehrát ještě nějakou významnější roli, protože jeho obytné stavby byly v průběhu 15. stol. již opuštěny. Jedinou stavbou hradního areálu, jenž byla dále využívána, byl již několikrát obnovený kostel Panny Marie. Ještě v r. 1487 se dohodly obce Seewis a Fanas uspořádat slavnost na hlavním církevním kostele, jenž stál v neobydlené pevnosti. Nejpozději v 16. stol., když oblast Prättigau přestoupila do reformované církve, byl patrně hrad definitivě opuštěn.
 
Hrad Solavers patří podle švýcarských kastelologů k typu rétských kostelních kastelů, jejichž počátky jsou kladeny až do doby raného středověku. Hranolová obytná věž obdélníkového půdorysu měla rozměry 12x11 metrů, tloušťka zdiva v základech dosahovala 1,7 m, také čelní štítová zeď chránící hrad od přístupové severozápadní skalní terasy má stejnou tloušťku. Možná že se původně, na začátku středověku, jednalo o tzv. Kirchenburg (opevněný kostel), který byl později v průběhu 13. stol. přestavěn na rytířský hrad. Původní dispozice obsahovala pravděpodobně jen mohutnou "uzavírací" zeď na jediné přístupové straně, kde se očekával možný útok, a stavbu kostela. Pro její velmi časné založení hovoří fakt, že byl kostel zasvěcen Panně Marii a spadal pod kostel farnosti v Seewis a Fanas. V průběhu vrcholného středověku byl kostelní kastel přestavěn do podoby feudálního hradu, v jižní části areálu, přímo nad strmou skálou byla vybudována mohutná obytná věž, k jejímuž východnímu průčelí bylo zbudováno obytné křídlo.
 
Nejblíže nalezneme hrady v sousedním zendenu Landquart a zříceninu hradu Fracstein v sousedním údolí.
 

 
 

zpět na mapu okresu Prättigau - Davos