Graubünden

Okres Inn - HRADY
PLANTA   (Müstair) 
zajímavá obytná věž abatyše kláštera
lokace :   46°37'46.45"S /   10°26'55.36"V

                                  

           

 

 

 
Teprve od r. 1993 víme, že Plantaturm nepochází z konce 15. stol., jak se dosud předpokládalo, ale že je o hodně starší. Až do nedávné doby byla uváděna doba výstavby za abatyše Angeliny z Planty (1478 až 1509) a podle toho byla nazývána "Plantaturm". Věž sice nebyla ještě kompletně prozkoumána, ale při příležitosti vykopávek v horní zahradě, která byla zřízena díky nutnosti odvlhčení severního příkopu, který se táhl kolem klášterní budovy, se ukázalo, že tato věž musí být starší.
S největší pravděpodobností byla vystavěna krátce po pol. 12. stol., kdy vznikla v severní části sousední věž zvaná "Eginoturm". Podle typu jejího zdiva se zdá, že Plantaturm byla vystavěna víceméně v jednotném slohu, původně románském a pak pozdně gotickém. Tuto věž bude nutné v nejbližších letech sanovat, aby jí nepotkal stejný osud jako bergfritu hradu Fürstenburgu u obce Burgeis, který se v září 1994 zřítil (rezidence biskupa z Churu v oblasti Vinschgau přibližně od r. 1280). Podle současných odhadů odborníků by mohla "Plantaturm" pocházet již z 11. stol.
Věž byla dimenzována tak pevně a její rozměry jsou na tehdejší dobu obrovské, že se památkáři domnívají, že byla patrně stavěna jen ve velkých mužských klášterech z doby karolínské. Když budeme srovnávat zhruba stejně starou rezidenci biskupa Norperta (1079 až 1088) je oproti "Plantě" výrazně drobnější, tenčí a menších rozměrů. Věž biskupa Egina, stojící severně od Plantaturmu, působí při tomto srovnání jako skromný malý palác. A pokud bychom předpokládali postavení věže ve spojení s působením ženského kláštera, vzhledem k soudobé realitě tuto možnost musíme zamítnout. Je potřeba se dívat na věž zatím jako jednu z posledních, v dlouhé řadě raně středověkých klášterních věží, které jsou velmi rozšířené především na východě, ale příležitostný se vyskytují i na západě. Výraz "Pyrgos" – řecky pro "věž" – svědčí o tom, že tyto stavby odpovídají východní tradici. Pyrgoi byly útočištné věže, pokladní věže, archivní věže, skladové věže, opatské věže a reprezentační stavby východních klášterů.
Odborníkům se stále zdá těžko pochopitelné, že by "Plantaturm" vznikla až koncem středověku, jako poslední příklad v této dlouhé řadě. Zatím se tedy bere v úvahu varianta, že biskupská rezidence v době vzniku Plantaturmu ještě stála ve starém karolínském severním křídle mužského kláštera a že věž mohla sloužit v době ohrožení kláštera biskupovi jako jeho poslední útočiště. S tloušťkou zdiva kolem 1,30 m vznikla v koutě mezi věží Plantaturm a severní přístavbou kostela brzy nástavba, která podle mohutných zdí mohla nést nad sebou několik pater. V severovýchodním rohu přízemí byl hluboký, dřevem obložený a hlínou utěsněný skladový prostor, který byl vůči okolnímu terénu zahlouben. Stavba musela být s věží Eginoturm vybudována společně, jak je patrné dle uspořádání. O přestavbě svědčí široká příčná zeď.
Snad již brzy po dostavbě Plantaturmu byla biskupská rezidence obnovena v dřívějším karolinském konventu severního křídla. Pravděpodobně měla starší stavební etapy již na konci 11. stol., v dodnes zachované podobě byl realizován Norpertův rezidenční záměr s biskupským dvorem a křížovou chodbou na východě, obytná budova a dvoupatrová kaple v západní části. Tento plán předpokládal kdysi celkem jednoznačně, že Plantaturm bude sloužit jako opěrný bod severní fronty a ohraničení křížové chodby. Norpertův plán s residencí v západní části, sv. Oldřichu a Mikuláši zasvěcenou kaplí v protilehlé přístavbě ve východním křídle, se vztahuje patrně ke klášternímu kostelu. Staré pravoúhlé rozvržení nevelké karolinské dispozice bylo postupně rozšiřováno o další stavby, změny také doznala biskupská rezidence s křížovou chodbou, obytná věž a nad pasáží přístupná dvojitá kaple s dvěma velikými dvoupatrovými postranními křídly vedle obytné věže.
Za podobou raně středověkého Plantaturmu je jistě nutné hledat velmi schopného stavebníka. Když návštěvník kdysi přicházel k areálu kláštera, již zdálky viděl vedle kostela vysoko čnít 2 věže - Plantaturm a Eginoturm. Skupina věží tak zřetelně ukazovala příchozím od východu, od přístupu z údolí, kde sídlí majitel panství. Další věž, jak je uvedeno k r. 1394 v urbáři, stála na cestě z údolí. Je nutné se trochu zastavit nad touto zvláštní věžovou siluetou kláštera a jeho kostelem, věží Plantaturm a Eginoturm a zřejmě dalšími věžemi (bránami) nebo věžovými budovami. Dnes lze s odpovědností říct, že celá dispozice měla v době pozdního středověku přinejmenším pět věží, přičemž ovšem 4 z nich byly kostelní. Pro klášter byly věže symbolem vrcholného středověku.
V okolí můžeme navštívit zříceniny hradů Alto Adige na území Itálie.
 

 
 

zpět na mapu okresu Inn