Graubünden


Okres Maloja - HRADY


GUARDAVAL  (Madulain)     
zřícenina hradu s mohutným donjonem
lokace :   46°35'8.29"S /  9°55'59.96"V

znak obce Madulain

                                  

 

 

 

   

Trosky hradu Guardaval stojí nad obcí Madulain v oblasti Engadin, ve švýcarském kantonu Graubünden. Zřícenina je situována západně od obce Madulain na skalní ostrožně a je dobře přístupná pěší cestou od nádraží za 15 min. chůze. Nad hradem vede stará cesta zvaná Saumweg, vedoucí z obce Zuoz do oblasti Albula. 
O vzniku hradu kupodivu existují písemné zprávy. Biskup Volkard z Neuburgu (působil v úřadu v letech 1237 až 1251) nechal postavit Guardaval jako celní stanici a k posílení své moci ve zdejší oblasti. Na živobytí si hrad vydělával z poplatků a vybíraného cla, které biskupství platili jeho poddaní. Ve 14. stol. měli ve vlastnictví páni z Planty hrad jako biskupské léno nebo jim byl svěřen do zástavy. Rod Planta pocházel původně z městečka Zuoz, kde ještě dnes rodinu připomíná věž "Plantaturm". V r. 1359 churský biskup uvádí v listinách Guardaval, což svědčí o značném významu dispozice. Biskupský vazal rytíř Tomáš Planta měl za úkol hrad udržovat v obranyschopném stavu a zejména se starat o střechy a biskupovi, bude-li potřeba, předat pro vojenské účely pevnost k dispozici.
Vazalové se zabývali hornictvím a byli držiteli rybářského práva na Engadinském jezeře, kromě toho byli vlastníky četných biskupských lén a v oblasti Engadinu rozsáhlých pozemkových držav. Rod Planta byl v r. 1367 při založení Spolku chrámu Páně a podporovali tak vznik svobodných osad se soudní pravomocí v biskupské oblasti. Plantové sice směli zůstat na Guardavalu, ale rytíř Tomáš z Planty (v r. 1377) a jeho syn Jakub (r. 1382) museli uznat biskupské právo a byli vypovězeni. Když biskup Hartmann z Churu potřeboval zaplatit dluhy za své půjčování peněz v Curychu, musel r. 1409 Guardaval dát do zástavy Spolku chrámu Páně. Tak hrad přišel koupí na konci 15. stol. do vlastnictví Spolku. Tím ovšem ztratil svůj původní význam a byl asi ještě před r. 1500 opuštěn. Podle kronikáře Oldřicha Campella byl Guardaval kolem r.1550 ještě skoro nepoškozený, ale opuštěný a pustý. V r. 1617 byl prohlédnut mluvčím Fortunatu a prohlášen za zříceninu.
Podle jedné Engadinské pověst byl rytíř Camogasker kdysi hradním pánem Guardavalu. Zpočátku měl usedlý lid velkou důvěru ve svého rytíře a byli k němu zváni na hrad, aby společně oslavovali a tančili. Jednoho dne se rytíř ale dozvěděl, že není synem svého váženého otce, který měl padnout na východě jako bojovník jdoucí osvobodit "Svatý hrob", ale potomkem obyčejného muže, kastelána. Poté nechal mladý rytíř kastelána svrhnout ze skály a jeho kosti dal přivézt matce. Začal nenávidět lidi, jezdil po okolních horách osamělý, požadoval nejtvrdší robotní služby od svých poddaných a odváděl dcery sedláků. Tak promarnil svůj život a ztratil svou čest. Nakonec jej zavrhnula i jeho vlastní rodina. Později rytíř jednu dobu tak řádil a tím přinášel bídu zdejšímu obyvatelstvu, že jej jednoho dne rozzuřený lid zabil na jeho vlastním hradě. Od té doby je rytíř strašidelným myslivcem, především straší v údolí Camogaskertal, ale čas od času se objeví i nad Berninou. Neštěstí se v Alpách ohlašuje bouří, blesky, hromy a duchem rytíře jedoucího na koňském kostlivci. Několikrát v roce, v pochmurných dnech se může ale stát, že se rytíř zjevuje jako živý. Dříve se říkalo, že člověk vidí nejdříve dvě planoucí oči a pokud se ihned nezačne modlit, je ztracený. Děti, které se v takový den narodily, nazývaly se dříve proto "Camogaskerkinder".
Poněvadž románské sloveso guardar (dívat se) pochází ze starogermánského wardon (pozorovat), objevuje se název hradu "Guardaval" v různých tvarech: 1290 až 1298 aput Wardavalle, 1359 in castro nostro Wardenwall, 1377 die vesti Wardaual, 1410 ain vesti genant Wardavall.
Architektonické souvislosti nejsou již moc patrné. Centrem dispozice byla věž, stojící v severozápadní části, dodnes se zachovaly zbytky omítky typu Pietrarasa. Jednalo se ve středověku o docela běžnou techniku spárování zdiva, kdy malta byla zatlačena do spár mezi jednotlivé kamenné kvádry, že téměř tvořila souvislou plochu, ale oblé konce kamenů byly patrné. Vysoko položený vstup se nachází v rekonstruované jihovýchodní straně, v úrovni druhého patra. Ve vnitřních prostorách věže se nezachovaly žádné známky podle kterých by se dalo určit, zda-li byla obytná či jen útočištná. Dobře se zachoval prostor osvětlený malým střílnovým oknem se šikmou lavicí k sezení. Pravděpodobně bylo na věži ještě jedno poschodí, které bylo celé dřevěné konstrukce. K původně samostatně stojící věži byla v další etapě výstavby napojena obvodová hradba, o čemž svědčí styčná spára na přechodu zdiva. V západní části se nacházejí stopy po podlouhlé, příčně rozdělené budově, která pravděpodobně obsahovala obytné prostory a stáje. V jižní části dispozice stojí zbytky zdí, jenž patrně byly součástí budovy brány. Na jižní straně areálu nalezneme ještě zbytky malého parkánu.

Hradní areál byl mezi lety 1880 až 1935 "vylepšen" o budovu výletní restaurace, při jejímž budování bylo zničeno hodně původního středověkého zdiva. U příležitosti jakési opravy byla budova v r. 1935 odstraněna. V letech 2005 až 2006 byla zřícenina hradu Guardaval znovu stavebně zajištěna.

V okolí nalezneme věž Plantaturm ve městě Zuoz.

 

 
 

zpět na mapu okresu Maloja