Vaud / Waadt


Distrikt  Broye-Vully - HRADY


MOUDON     
zaniklý hrad a historické jádro města
lokace :   46°40'10.81" /  6°47'44.07"

znak města Moudon

 

  

Vznik osady Moudon je kladen již do předhistorického období. Početné archeologické nálezy a zejména zachovalé texty, dokazují že se v této oblasti usadili již Římané, jenž na horním toku řeky Broye, při okraji obchodní stezky z Avenches do Leman (Ženevy), založili osadu a sklady. Tato osada později začala hrát důležitou roli.
V 10. stol náleželo Moudon ke královské oblasti Horních Burgund, patrně již v této době zde stávala tvrz. V r. 1011 předal Rudolf zvaný „Líný“, král Horních Burgund, území kolem vesnice Moudon biskupovi z Lausanne. Biskup majetek dlouho neužíval, protože jej zabrala hrabata ze Ženevy, toho času nejmocnější panstvo ve Waadt (12. stol.). Biskup se musel spokojit jen s formální správou.
Když na konci 12. stol. pronikli do oblasti vévodové z Zaehringenu ze svých horských držav (původně z Nydegg při Bernu, a hrady Thun nebo Berthoud) Moudon se stal jejich hlavní operační základnou. Zřejmě za vévody Bertholda V. byla opevněna také dolní část vesnice a současně povýšena na město. Patrně to byl on, kdo nechal přestavět původní věž. Jeho územní politika a názory na Waadt se ale neshodovaly se zájmy savojských hrabat. Vznikl tak konflikt, při kterém Berthold V. nedokázal udržet svou vyspělou základnu a Moudon byl patrně již před r. 1200 ovládnut Tomášem Savojským.
V r. 1218 vymírá zaehringenská dynastie a tak sídlo zůstává v rukou Savojanů, kteří jej opět vrací do majetku a správy biskupství z Lausanne. Dosazují sem však nejprve svého fojta a později kastelána. Od r. 1263 zde sídlí zemský správce, kterému mimo jiné přísluší i výkon soudní moci nad celým územím Waadt. Pro město, které je také místem sněmů, nastává doba rozkvětu a blahobytu. Že Moudonu přikládal Savojský dům velkou důležitost, je podtrženo výstavbou mnoha světských a církevních budov.
Přestože se město v době výbojů Švýcarů do oblasti Waadt nebránilo, přiměla situace neobyvatelného hradu pozdější zemské správce přesunout své sídlo na nedaleký hrad v Lucens. Hrad poté chátral a byl rozebírán na stavební materiál.

Z původního vnějšího opevnění se nic nedochovalo. Nejstarší je základ hranolového donjonu na klesajícím konci protáhlého hřebene ve tvaru oblouku, jenž odděluje horní město od dolního a jenž tvořil základ panského sídla v počátcích feudální doby. Pravidelný styl zdiva a mohutná základna kladou vznik věže do první pol. 12. stol. Jak tehdy vypadala nelze přesně určit, přesto se lze se domnívat, že měla minimálně ještě další dřevěné patro zakryté střechou. Do tohoto typu patří také věž z Broye, jenž byla původně strážní věží.
Veškeré dnešní viditelné opevnění pochází až z doby na konci 12. stol., kdy ovládli okolní území vévodové ze Zaehringenu. Ti staré sídlo přestavěli a opevnili i zbytek hřebene. Z něj se nám opět zachovalo jen obvodové zdivo mohutné věže. Skladba okolních domů však naznačuje rozsah tehdejšího hradu. Protože byl ale v pozdějších dobách rozebírán na stavební materiál a areál pohltila následná zástavba, lze nalézt několik původních fragmentů ve zdivu sousedních budov.
V okolí památky tvrz Curtilles a hrad Lucens

 hrad Lucens 

zpět na mapu Broye-Vully

tvrz Treytorrens