Riviera-Pays-d'Enhaut

*BLONAY*
zachovalý hrad
lokace : 46°28'10.65" / 6°53'24.59"

znak města Blonay







Je téměř neuvěřitelné, že zdejší hrad je od doby svého vzniku až dodnes stále v rukou jediné šlechtické rodiny, pouze v krátkém mezidobí 1752 až 1806, zde sídlil někdo jiný. Rod s přídomkem z Blonay byl původně v době ranného středověku savojským rodem, který byl vazalem vévody Petra II. Savojského. Předtím první páni z Blonay obdrželi od biskupa z Lausanne město Vevey a ves Corsier, a od sionského biskupa zase měli za úkol strážit hrad Chillon.

Jeden z členů rodu Blonay se zúčastnil křížové výpravy do Svaté země, při svém návratu k savojskému vévodovi v r. 1150 se zastavil na hradě Chillon. Vévoda, který si hrad nedávno sám přivlastnil, nebyl nyní informován o postupu pána z Blonay, jenž si Chillon ponechal, a tak zloděj okradl zloděje... chudák sionský biskup. Zisk byl asi natolik veliký, že si mohl zanedlouho (v r. 1184) nechat vystavět vlastní hrad v obci Blonay, na bezpečném místě a na svém vlastním pozemku.

Konflikt se savojskými vévody se poměrně protáhl až do r. 1267, kdy byl ukončen smírem, neboť v té době zastával pán z Blonay velmi významnou funkci ve správě u savojského dvora. Byl správcem celé oblasti Vaud, hradní pán na Moudonu, císařský rychtář v Lausanne, velvyslanec Švýcarska, atd. Kromě toho rodina vlastnila 25 vsí v okolí svého hradu, které jim vydělávaly natolik, že mohly své sídlo přestavět a rozšířit do podoby, kterou známe dodnes.

V době reformy se rozdělilo Blonay na dvě části. První z nich si ponechala svou katolickou víru a zůstala v rukou Savojců. Jednalo se o dolní část, u Tourronde v blízkosti Evian. Ta zbylá část (druhá) zůstala věrná území Vaud a konvertovala k protestantské víře a přijala vládu z Bernu. Je však zajímavá ta část dohody, kde na rozdíl od ostatních vládců území, páni z Blonay nežádali o pomoc a ani nechtěli spolupracovat. Tím však byli v době panování Bernu vyloučeni z veškerých funkcí politických, vojenských a administrativních. Místní rod se tedy soustředil pouze na obdělávání zdejší půdy a vydržování nádherného, ale nákladného dvora. Tento přepych však byl natolik nákladný, že se časem celé panství zadlužilo takovým způsobem, že Saint Légier a zámek Hauteville musely být prodány a zbytek majetku byl dán do zástavy.

V r. 1752 byli dědicové rodu donuceni z finančních důvodů Richardu z Graffenriedu hrad prodat, a sami se přestěhovat do Vevey. O 50 let později se jejich finanční situace natolik zlepšila, že si mohli dovolit svůj rodový hrad od Graffenriedů, patricijské rodiny pocházející z Bernu, koupit zpět.


Graffenriedové měli dostatek času k tomu, aby mohli realizovat podle svých představ úpravy vnitřních prostor hradu, které již nevyhovovali tehdejším nárokům na komfortní bydlení. Hrad Blonay byl jako většina hradů po dobu své dlouhé existence v průběhu staletí přestavován a přizpůsobován nárokům a rozvoji vojenské techniky.

Z původní nejstarší části dispozice, která byla velmi jednoduchá, zůstala dodnes zachována pouze hranolová obytná věž (donjon). V horní části věže je dodnes patrné okno kruhového tvaru, které bylo nepochybně proraženo až v pozdější stavební etapě, aby lépe osvětlovalo tmavé vnitřní prostory.

Archeologové se domnívají, že nejstarší dispozice zaujímala plochu nepravidelného obdélníka, jenž ve všech čtyřech nárožích byl zpevněn čtyřmi věžemi, ze kterých se do dnešní doby zachovaly kupodivu ještě dvě. Není jednoduché určit, z které stavební etapy pocházejí čtyři mohutné lichoběžníkové pilíře podpírající jedno z bočních obytných křídel, neboť dříve neexistoval tak strmý boční svah s příkopem a proto nebyly potřebné.

V severní části areálu se nacházejí vyčnívající dveře, kterými člověk projde napříč kolem terasy hradu a vstoupí dovnitř, pocházejí z doby bernské nadvlády.

Dnes je hrad v soukromém vlastnictví a je veřejnosti přístupný po dohodě.

V okolí se nachází nejblíže hrad Chardonne

Distrikt Riviera-Pays-d'Enhaut - HRADY



	Blonay	Châtelard
	Glérolles (St. Saphorin)	Chillon
	Chardonne	La tour de Peilz


kraj Nyon	zpět na mapu Vaud	kraj Aigle