Wallis

Zenden Hérens - HRADY
TAVELLI    (Vex)     
zachovaná osmiboká věž a nepatrné zbytky hradu
lokace :   46º12´15´´ /  7º27´24.29´´

znak města Vex

Místo je využíváno lidmi již od doby středního neolitu (3 500 př.n.l), což prokázal svým archeologickým výzkumem David Baili v r. 1986.
V r. 515 daroval údolí Herens burgundský král opatství v Agaune. V r. 1130 byla celá levá část údolí s osadou Vex, a převážná část Heremence, vyměněna s kapitulou v Sionu. Do tohoto územního celku bylo vloženo také manské panství rodu von Ayent, který si zde v pol. 13. stol. vystavěl menší opevněné sídlo. Poté jejich panství přechází manželským svazkem na rod von Tavelli z Granges (1351).
Prvním zmíněným vlastníkem je Vilém von Tavelli, pán de Granges, který požívá částečných soudních práv avšak rozdělených a omezených biskupem. V r. 1375 po debaklu rodiny Tavelli již po zbytek 14. stol. tento rod sídlo ve Vex nevlastnil. Pravomoce spravovaného území pak přecházejí na okolní správce a v případě nějakého deliktu mají možnost vykonávat jak právo vězení tak i právo hrdelní.
Hrad zanikl v době války savojských hrabat se sionským biskupstvím v r. 1417.

Věž Tavelli, jenž je zbytkem strážního hradu Vex, lze nalézt  přibližně 1 200 m jihovýchodním směrem od stejnojmenné obce v nadmořské výšce 840 m. Stojí jako koruna na ledovcové moréně na konci ostrožny. Z tohoto místa bylo možno strážit celý průběh staré cesty z Heremence do údolí Herens. Úkolem hradu byla ochrana osady na obchodní cestě z Combioulaz. Nepřímé zmínky o místě naznačují, že ves byla opevněna společně s hradem.
Pozůstalá věž původně chránila vstup do areálu hradu na západní straně a současně měla funkci hlásky. Dále zde stál ještě obytný palác a donžon, který však podlehl pozdějšímu rozebírání zdiva a erozi.
Osmiboká věž, o průměrné délce hrany 3,60 m, výšce 8,78 m a tloušťce zdiva až 1,35 m, byla původně o třech patrech. Odskok prvního patra zdiva je o  0,1 m, druhého patra o 0,25 m. Poslední patro, opatřené střílnami, je dnes zaniklé. Vnitřní prostor byl přístupný otvorem na východní straně věže v 6 m výšky přistaveným žebříkem nebo dřevěným schodištěm dnes již zaniklým, jenž bylo ukotveno na dřevěném nosníku, dendrologicky datovaném mezi roky 1197 až 1200.
 
Současný vstup v patě věže je druhotný a byl vylámán v nedávné době. Vnější povrch je pouze hrubě omítnut. Osmihranný půdorys je ve zdejších končinách poměrně vzácný. Tento typ věže byl užíván hlavně ve 12. a 13. stol., zvláště jako součást hradního opevnění (např. volně stojící bergfrit). Jedná se o vzácný případ tohoto typu věže ve Wallisu (možná i ve Švýcarsku). Podobná věž, přibližně ze stejné doby, stojí ještě v Oyace v údolí Valpelline.
Objekt byl stavebně zajištěn a částečně opraven v r. 1996.
V okolí se nachází památky v zendenu Sierre (Siders), nebo Sion (Sitten)
 

 
 

zpět na mapu okresu Hérens