Wallis

Zenden Sierre/Siders - HRADY
MUSOT    (Veyras)     
renesanční sídlo vzniklý přestavbou gotické tvrze (hranolového donjonu)
lokace :   46º18´11.21´´ /  7º31´37.0´´

znak města Veyras

donjon

kaple

(R.M. Rilke - zdroj internet a archiv APSIDA)
Horská plošina kolem Veyras byla vždy centrem osídlení již v dávnověku. Jako první používaly toto místo kočovné kmeny z údolí d'Anniviers.
Sídlo Musot, v současnosti zaniklé, bylo ve středověku správní jednotkou biskupské vrchnosti. Ve 13. stol. bylo dáno v léno rodu von Blonay a potom postupně přešlo na pány von Batie, von Platea, von Chevron a von Monthey. Někdy před tímto datem zde musel být postaven základ opevněného sídla.
Přestože ve Veyras seděl hradní pán a správce kraje, nevlastnil zde více nežli obvyklé symboly moci a opevněný donjon s přilehlým hospodářským zázemím. Měl však povinnost svými zbraněmi chránit kraj a město.
Vrcholem osídlení bylo až 15. stol. kdy byl tehdejší městys opevněn a jedním z příslušníků rodu von Dizain sem bylo přeneseno sídlo soudu. Před r. 1589 je zmiňován úřad správce kraje a majitel tvrze při příležitosti přísahy městům Lens, Grone a Chalais. Kromě jiného byl za ně povinen vykonávat i soudní moc. Tento úřad je zrušen až v r. 1839. Část území je tehdy dána pod přímou správu měšťanstva, kterému na tvrzi příslušela také jedna místnost k zasedání jejich rady. Tato sněmovní místnost je poprvé zmiňována v r. 1624. Ještě dnes slouží stejným účelům i když není prakticky využívána.
V r. 1714 byly dvě třetiny místního zboží prodány kraji Sierre. Na farním území Veyras byl vybírán desátek a poukazován kapli v Musot (1600). Když byl zdejší farář přeložen z Musot do Venthônu, Veyras se začal hlásit o svá práva na vlastní faru, kterou však nezískal. Byl pak závislý na farnosti ve sv. Mořici (nezaměňovat se sv. Mořicem v Gaubündenu !!!), potažmo na Lagues. Svou „církevní samostatnost“ získal odtržením až v r. 1884. Vzápětí se ale spojil s Miège.
Donjon byl obnovený W. Reinhartem v r. 1921, mecenášem básníka Raniera Maria Rilka, jenž zde žil v letech 1921 až 1926.
Do dnešních dob se nezachovalo více nežli donjon, osamocený uprostřed horských luk a vinic na plošině mezi Veyras a Miege. Jedná se o hranolový dvoupatrový donjon ze 13. stol. se sedlovou střechou a předsunutými klesajícími stupňovitými štíty (podobné jako na tvrzi Aula Magna ve Venthône).
KAPLE   MUSOT
Na místě dnešní kaple stával kdysi kostel, zasvěcený sv. Anně a zmiňovaný poprvé v r. 1326. Jedná se o starobylé poutní místo. V 15. stol. byl patronem sv. Šebestián a od r. 1660 byl pod správou fary ve Venthône. Na konci 17. stol. se obec osamostatnila od farnosti ve Ville a platila si vlastního faráře.
Na základech zpustlého středověkého kostela nechal Mikuláš Imwinkelried z Venthônu r. 1781 vystavět novou kapli která se ve své podobě dochovala do dnes. Vysvěcena byla farářem z Venthône r. 1784 a sem také přifařena. Teprve r. 1946 byla přidělena pod farnost ve Veyras. Údržbu kaple až do r. 1973 obstarávala dědičně a prestižně rodina Imwinkelried.
Toto místo je také trvale spojeno s básníkem Maria Rainerem Rilkem. Dnes je kaple všeobecně nazývána sv. Anna. Básníka mimo jiné inspirovala k napsání několika básní. Několik měsíců před smrtí ji také nechal na své náklady částečně obnovit. Od r. 1973 patří kaple mezi chráněné historické památky kantonu Wallis a Švýcarska.
Vnitřní výbava kontrastuje s vnější střízlivou formou budovy. Nástěnné malby, několik obrazů se zobrazením ležícího Ježíše Krista u paty kříže z jižního Německa a dva votivní oltáře, představují velmi cenný celek. Černošská panna, jenž drží lucernu, kterou věnovala matka Rilkeho po jeho smrti, je kopií slavné augustiánské panny z Brna (CZ).
R.M. RILKE
Rainer Maria Rilke (1875 až 1926) je nepochybně nejvýraznějších německy mluvící básník první pol. 20. stol.

Právě on objevil údolí Rhony a přestože žil většinou v Ženevě, neustále o zdejším území psal. Na konci svého života se v r. 1921 vypravil se svou přítelkyní Baladine Klossowskou do Sierre (viz. foto). Z počátku bydlel  a vystupoval v hotelu Bellevue, přičemž hledal trvalý a důstojný útulek. Později objevil středověkou věž Musot, jenž je nadchla a současně svým entuziasmem si získal Wernera Reinharta. Ten věž pro něj kupuje a opravuje a ještě v červenci téhož roku starobylý donjon získává do vlastnictví.
Pro Rilkeho byla věž Musot zátokou míru v krajině a současně mu připomínala Provence a Španělsko, kde dlouho žil. Sídlo se stalo také centrem návštěv z řad literárních umělců a evropské aristokracie.
Rilke zde pobýval až do své smrti dne 29. prosince 1926. Je pochován dle svého přání na „hradním hřbitově“ v Raronu (viz foto).
V okolí se nachází památky v městě Venthône a Sierre. Nejblíže je hrad Ravire

tvrz Vareilli

zpět na mapu Sierre

 hrad Ravire