Wallis


Zenden St. Maurice - HRADY


ST. MAURICE - Guvernérský hrad    
zachovalý hrad v zemské bráně
lokace :   46º13´24.18´´ /  7º0´10.79´´

znak kraje a města St. Maurice

 

   zdroj internet

 

národní pevnosti Cindey a Scex  (klikni)

Hrad postavený ve 13. stol. savojskými hrabaty na významné cestě a brodu přes řeku. Ve 14. a 15 stol. často měnil majitele a nakonec byl ponechán svému osudu.
Koncem 15. stol. se dostal pod správu biskupa Josta von Silenen a ten jej nechal znovu obnovit a opevnit. Sloužil poté jako sídlo zemského správce a jako významný vojenský bod.
Hrad byl vícekrát přestavěn (např. 1523 a 1693) a zvětšen (1831 např. přistavěna okrouhlá věž Crenelee a 1843 další budovy). V pol. 19. stol. se stal součástí Dufourovy pevnosti a od druhé pol. 20 stol. byl využíván jako vojenské muzeum.
Bohužel okolí je z historického hlediska silně znehodnoceno moderní výstavbou železnice a silnice. Přes řeku a ve skalních útesech nad hradem nalezneme vojenské opevnění z 19. a 20. stol., jenž je dnes veřejnosti částečně přístupné. Součástí tohoto areálu je také jeskyně s vodopádem („Grotte aux Fées“ - Jeskyně víl) a restaurace.

Starý hrad savojských hrabat byl patrně jen opevněným, drobným, vojenským stanovištěm na skále nad řekou Rhônou s dřevěnými palisádami a valy. Do dnešních dob se z něho nic nezachovalo. Výstavbu současného hradu v podstatě zapříčinily až války Burgundské. Po ovládnutí zdejšího území sionským biskupstvím a "sedmi zendeny", se sv. Mořic stal hraničním územím. Z tohoto důvodu zde začaly vznikat nové pevnostní systémy.
Později, v poslední čtvrtině 15. stol., byla na východní straně mostu postavena opevněná kamenná věž doplněná valy. Na druhé straně byla jen nějaká ohrada, jenž umožňovala v bráně uzavírat cestu z Monthey. Uvnitř ohrazení se cesta pak stáčela směrem k jihu do malé kamenné stavby, která umožňovala také postřelování výše uvedeného můstku.
Začátkem 16. stol. zde byla postavena čtyřpatrová kamenná věž jako sídlo správce a další objekty (patrně hrázděné konstrukce), jenž umožňovaly ubytování vojenské posádky a uložení výzbroje. Koncem tohoto století byly postaveny další objekty lehčích konstrukcí na západ od cesty z Monthey.
V letech 1616 až 1623 se změnilo komunikační schéma opevnění. Cesta od Monhtey již nevstupovala do opevněného areálu hradu, ale šla přímo po hraně břehu řeky Rhôny podél vnější hradby až k západní straně mostu, kde vstupovala do barbakánu (zavázaného do vnějšího opevnění hradu) a spojovala se s cestou z Bex (cestou přes most). Toto uspořádání umožňovalo lepší kontrolu obou cest.
V letech 1646 až 1651 nechal správce Kašpar Stockalper postavit místo malých budov u věže obdélný prostorný palác jako svou rezidenci. V r. 1693 zničil téměř celé město obrovský požár. K hradu se však naštěstí nedostal a tak byly ušetřeny velké zásoby střelného prachu, jenž byly uskladněny ve staré věži.
Následně ale bylo přistoupeno k velké přestavbě celého komplexu na pohodlný zámek s pevnostními prvky (počátek 18. stol.). Tato přestavba současně také potvrdila význam místa jako sídlo moci a vojenského bodu. Koncem 18. stol. byly přestavěny ještě budovy na severním nádvoří (mezi starou hradbou a cestou z Monthey).
S koncem starého režimu (18. stol.) pozbývá objekt na významu lokálního sídla a je vyžíván pouze k hospodářským účelům. Nová úloha bývalému hradu je přidělena až v r. 1831, kdy byl celý areál znovu částečně přestavěn a zapojen do Dufourovy pevnosti.
Po restaurování hradu v letech 1963 až 1974 zde byly umístěny sbírky kantonálního vojenského muzea ("Musee militaire cantonal"), které byly koncem 20. stol. přemístěny do Sionu. Dnes je objekt využíván jako prostor pro výstavy a koncerty.
http://www.forteresse-st-maurice.ch , www.expochateau.ch
Jižně proti proudu řeky klášter sv. Mořice

 

 
 

zpět na mapu kraje St. Maurice