Ukrajina

Kraj  L´vov - HRADY


PRZEMYŠL  
královský hrad s románskými základy na vysokém návrší v jihozápadní části města, na pravém břehu Sanu.

Nejstarší nálezy z míst dnešního města pocházejí z paleolitu, trhová osada je archeologicky doložena v 7.st.. Jako zakladatel slovanské osady je uváděn Lešek Přemyslav, po němž údajně město nese jméno. Na vrcholu hradního pahorku se v jeho východní části nalézalo v 10.-11.st. hradiště. Ve druhé pol. 10.st. náleželo zdejší území kyjevskému knížeti Vladimíru Velikému.
Po ovládnutí místa prvním křesťanským panovníkem Měškem I. někdy po r. 981 došlo k vybudování nového opevnění hradiště. Na něm postavil po r.1018 Boleslav Chrabrý kamenný palác s rotundou.
Od r.1031 bylo hradiště opět v rukou ruských knížat, která tu ve 12.st. měla své sídlo. Tehdy se hradiště skládalo z vlastního hradu a předhradí, na němž patrně stály sakrální stavby.
Ve 13.st. Przemyšl patřil postupně ruským knížatům, polským a nakonec uherským králům. V r. 1340 ho obsadil král Kazimír Veliký, přičlenil ho k Polsku a po r.1349 zde postavil kamenný gotický hrad. Jeho dispozici a rozlohu nelze na základě dosavadních znalosti rekonstruovat, jisté je jen to, že stál na místě hradiště.
Byl v průběhu věků mnohokrát poškozen válkami, kdy byl spolu s městem vystaven útokům Tatarů, Turků, Švédů, Valachů (kolem r. 1498), Maďarů a kozáků, ničily ho i požáry, ale vždy byl znovu rekonstruován. Zachovaly se z něj části hrotité brány, a také zbytky základů jižní čtyřboké bašty. Za Kazimírova nástupce Ludvíka I. z Anjou byly postaveny městské hradby.
V letech 1511-53 byl z popudu krále Zikmunda Starého postaven nový bastionový hrad, jehož výstavbu řídil místní starosta Piotr Kmita.
Obranný komplex sestával z bastionového hradu a západně od něj ležícího předhradí na nepravidelném půdorysu obklopeném dřevěnými hradbami a s dřevěnou branou zbudovanou r.1522. Bastionový hrad o ploše asi 500 metrů2 byl založen na půdoryse čtyřúhelníka. Podle popisu z r. 1553 měl na nárožích čtyři bašty, z nichž tři válcové a zbývající hranolovou. Brána se nalézala uprostřed severozápadní kurtiny a obsahovala zbytky gotické brány. Obytná budova se nalézala na opačné straně, při jihovýchodní kurtině. V klenutém přízemi severní třípodlažní bašty o průměru 10 m se zachovaly zbytky původních střílen. Východní bašta o průměru 12 m měla hluboký sklep a byla jen dvoupodlažní. Lze předpokládat, že zbývající dvě bašty měly po dvou střeleckých podlažích.
K další přestavbě došlo za za starosty Marcina Krasického v letech 1612-31. Při severovýchodní hradbě postavil novou budovu s arkádami, což měl být první krok k postupnému zastavění celého nádvoří. Nárožní válcové bašty byly zvýšeny a opatřeny hodnotnými renesančními atikami.
V 18.st. už neexistovalo předhradí a hrad se zvolna měnil ve zříceninu. V letech 1759 - 62 jej tehdejší starosta Stanislav August Poniatowski částečně opravil a před r.1772 byla postavena nová jihozápadní hradba, která zmenšila původní areál hradu. R. 1842 byl na hradním návrší zřízen veřejný park.
Z hradu se zachovaly dvě válcové bašty - severní a východní, budova brány, fragmenty hradeb a také budova nalevo od brány, později sloužící městskému divadlu. Archeologické výzkumy z r. 1960 odkryly původní rozsah hradu s předrománskými budovami, s rotundou o průměru 11 m zakončenou apsidou, palácem o rozměrech 34 x 15 metrů, dále pozůstatky opevnění hradiště, a nedaleko také zbytky obytných budov a hřbitova z 11.-14.st.
V letech 1968-92 byly dochované části hradu rekonstruovány.
V dosahu se nachází hrad Velko Ljubim západním směrem

 hrad Pomorjany

zpět na mapu kraje L´vov

hrad Staro Selo