Středočeský kraj

Okres Benešov - HRADY

MALÝ BLANÍK    
zaniklý hrad

12 km jižním směrem od Vlašimi

Vrch Blaník je opředen mnoha pověstmi a k tomuto místu od pradávna směřovala lidská fantazie mnohé naděje, nebo strach. V každém případě tato lokalita byla vždy předmětem osídlení již od ranných časů lidského rodu.

Ve starší literatuře se můžeme dočíst, že na Blaníku se ve středověku nacházel hrad. Tyto domněnky také podporovaly rozsáhlé terénní nerovnosti a kamenné valy na vrcholu této hory, ale v tomto případě se zřejmě jedná o pozůstatky pradávného opevněného slovanského sídliště.

opevněná brána slovanského hradiště

První zpráva o hradu Blaník pochází z r. 1402 a to v souvislosti se zajetím krále Václava IV., kdy se jeho bratr císař Zikmund snažil přinutit šlechtu, věrnou Václavovi, k poslušnosti. Zmocnil se Václavova rádce Prokopa a vozil jej po českých revoltujících hradech a pod pohrůžkou zabití již zmiňovaného rádce, žádal jejich kapitulaci a vydání se jeho moci. Pod Blaníkem prý přikázal Prokopa přivázat pod hradem na taras a nechal na něj střílet. Blaník poté kapituloval. August Sedláček však tuto scénu připsal na hrad Blaník u Ústí nad Labem a zdejší opevnění přisoudil zaniklému slovanskému hradišti.

Další zprávy pochází z počátku husitské revoluce, kdy se v kronice Vavřince z Březové popisuje obsazení Blaníku tábory (1420). To znamená, že zde jakési opevnění buďto již existovalo, nebo bylo vybudováno minimálně v této neklidné době. V každém případě je na Klaudiánově mapě z r. 1518 u Blaníku označení pro hrad. Více zpráv o hradu na Blaníku (u Vlašimi) není.

Trochu světla do této historické tmy vnesl až v r. 1961 archeolog Pavel Radoměrský, který na svahu nad vsí Býkovice nalezl kvalitně lícované nárožní zdivo dvou masivních zdí a nedaleko kamenný val (taras), kladený na sucho ve tvaru podkovy kolem areálu v okolí zdí. "Bohužel" tyto nálezy nebyly učiněny na Velkém Blaníku, jak by se mnozí domnívali, ale na jeho menším bratru, Malém Blaníku. Dalším podrobnějším průzkumem byly nalezeny úlomky keramiky a kachlů, dle kterých lze datovat objevený objekt do 15. st..

Z těchto nepřímých důkazů se lze domnívat, že hrad Blaník stál na Malém Blaníku. To by mohla podpořit i dobře známá pověst o Blanických rytířích, ukrytých kdesi v nitru hory, a kteří se objeví ve správnou chvíli a vše "napraví". Na toto místo ukazuje i další detail z této pověsti, kde se pravý, že poslední, rozhodující bitva se odehraje na břehu rybníka právě u vsi Býkovice !

Pokud se nad tímto zamyslíme a vše převedeme do praktických souvislostí, tak situace kdysi dávno mohla vypadat následovně a možná i to byl důvod pro vznik pověsti.

V dávném konfliktu - válce, došlo k obležení hradu Blaník. Protože se nepříteli dařilo, byli naši milý rytíři (spolek rytířů společných zájmů) přinuceni po několika porážkách a ztrátě území ustoupit až na poslední pevný hrad Blaník. Došlo k obležení hradu. Takové obléhání hradu, zvláště odhodlaně bráněného, stojí mnoho sil nejen obránce, ale i útočníky. Po čase byla situace uvnitř hradu asi zoufalá (docházela voda, síly a pomoc z venčí od spojenců nepřicházela) a hrad vypadal "jako mrtvý". Tak se to jevilo nejen útočníkům, kteří se již chystali k poslednímu útoku, ale i příchozí skupince přátel obránců. I když vše vypadalo pro nově příchozí naprosto beznadějně, rytířská čest jim velela zaútočit na nepřítele. Po chvíli boje jim však bylo jasné, že obráncům nikterak nepomohou, naopak sami budou pobiti. Když už byla situace naprosto beznadějná a z nově příchozích zbývalo již jen několik osamocených bojovníků, tu se najednou otevřela hradní brána a zní se vypotáceli zbylý obránci k poslednímu výpadu. Protože si obléhatelé byli jisti, že od hradu již nehrozí žádné nebezpečí a nekryli si záda, byl pro ně tento výpad tak překvapivý, že raději volili útěk a záchranu vlastního života.
Obránci-rytíři (spí), ukryti za pevnými zdmi (hora) a ve správný okamžik vyrazí k útoku-obraně těch, kteří to nejvíce potřebují.
K návštěvě však doporučujeme raději Velký Blaník, kde se na vrcholu nachází dřevěná rozhledna s točeným pivem, párky a lavičkami ve stínu vzrostlých stromů, ale také starobylé keltské opidum.

  

rozhledna na Velkém Blaníku

V okolí se nachází bývalá tvrz v Louňovicích pod Blaníkem (nyní zámek), město a hrad (zámek) Vlašim a nedaleko tvrz Domašín a Popovice. V širším okolí je několik zámků, jako třeba Načeradec, Odlochovice, Ratměřice nabo Pravonín.


hrad Zlenice

okres Benešov - hrady

hrad Borovsko