Středočeský kraj

Okres Benešov - HRADY

ZBOŘENÝ KOSTELEC   (Kostelec nad Sázavou)

9 km severozápadně od Benešova zříceniny hradu na skalnatém ostrohu nad soutokem Kamenického potoka a řeky Sázavy.

celkový pohled na hrad z druhého břehu řeky

  zbytky brány - pohled z příkopu bašta nad řekou vnitřní prostor brány

zbytky obytné věže hradby obytné prostory

Více fotodokumentace - klikni zde : další foto            mapa s vyznačením obléhacího tábora a hradu

Hrad byl postaven pravděpodobně v první polovině 14.st. jako královský hrad. První zprávy pocházejí z r. 1341 v souvislosti s tehdejším majitelem Oldřichem z Kostelce, příslušníkem rodu pánů z Valdeka, který jej držel v zástavě od Jana Lucemburského. V r. 1356 jej Karel IV od Oldřicha vykoupil, aby hrad o rok později opět zastavil Jakubovi z Kostelce, jenž byl synem jeho podkomořího Frenclina. Jakub si hradu dlouho neužil, protože od r. 1360 je zde uváděn magdeburský purkrabí Jan z Hardeka s manželkou Lénou, dcerou saského knížete Rudolfa. Kostelec se měl stát po smrti Jana z Hardeka jejím lénem. Že se tomu tak nestalo, dokazuje to že od r. 1385 je zde uváděn jako majitel vyšehradský purkrabí Chval ze Rzavého.

Po jeho smrti se zde majitelé často střídali, až r. 1411 získal toto zboží oblíbenec, rádce a nejvyšší lovčí Václava IV Jan Sádlo ze Smilkkova, který se později psal také z Kostelce. Po smrti Václavově byl na čáslavském sněmu zvolen jedním z členů prozatímní vlády, ale již půl roku poté byl obviněn ze zrady a aniž by byl vyslechnut a mohl hájit, byl v Praze popraven. Jeho syn pak zdejší majetek prodal Kunešovi Rozkošovi z Dubé.

Kuneš patřil k zarytým odpůrcům Jiřího z Poděbrad. Proto byl hrad  z jeho pověření r. 1449 oblehnut Zdeňkem Konopišťským (Šternberkové), avšak neúspěšně. Proto o rok později došlo k novému obléhání přímo za účasti Jiřího z Poděbrad a 23. května 1450 byl hrad dobyt a později pobořen.

Takto "uvolněný" majetek získal Zdeněk Konopišťský, který se ihned pustil do jeho rekonstrukce. V průběhu těchto prací došlo k podstatným změnám hradního areálu, hlavně obraného systému (zřejmě pod dojmem úspěšného dobytí, jehož se sám účastnil). Z této doby pochází např. torzo věže na skalním útesu nad řekou.

Jak už to bývá, z bývalého spojence se stal odpůrce a tak, za nové domácí války Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou, byl r. 1467 hrad znovu oblehnut, dobyt a opět pobořen. Tentokrát naposledy. Od této doby se nachází v rozvalinách.

Do dnešních dob se dochovaly poměrně výrazné zbytky obytných budov a hradebního systému a ve skalách vylámané příkopy. Severním směrem, v sedle Čížová, se nachází čtyři pravidelné prohlubně, které pochází z dob třetího (posledního) obléhání. Pravděpodobně se jedná o zahloubená palebná postavení děl a praků (viz mapka).
V současnosti jsou hradní zbytky předmětem zájmu nadace Rytířů Bílého kříže, která se snaží to co zbylo konzervovat pro další generace. V letním období se zde konají historické festivaly.
Další na http://www.sweb.cz/zborenykostelec , http://mujweb.cz/www/zborenykostelec/

V okolí se nachází hrad Týnec nad Sázavou a tvrze Poříčí nad Sázavou a Mrač.


hrad Vrchotovy Janovice

zpět okres Benešov

hrad Zlenice