khorazehusice

6 km severně od Čáslavi.

celkový pohled na tvrz pohled od mlýna vtupní brána se zbytky kladek padacího mostu zbytek věže

vchod s renesančním ostěním vnitřní prostor průjezdu přízemí

Ves Žehušice je zmiňována poprvé v r. 1352, jako majetek Vítka ze Žehušic. Po něm náležely Žehušice jeho synům Hynkovi a Ješkovi ze Žehušic, kteří jsou uváděni jako patroni zdejšího kostela. Po nich je zde doloženo ještě několik zemanů.

V r. 1430 je doložen jako majitel Jan Chotůň z Nestajova, předek rodu zemanů Žehušických z Nestajova. Tvrz se zde poprvé připomíná ale až v r. 1544, kdy náležela Václavu Žehušickému z Nestajova.

Podle několika gotických, architektonických prvků vznikla tvrz na přelomu 15. a 16. st. Kromě budov, jejichž zbytky jsou zachovány v jižním křídle sousedního domu, k tvrzi náležela ještě věž, jejíž zdivo je z části zachováno v přízemním nároží téhož domu. O této věži se dovídáme pouze z popisu tvrze v urbáři z r. 1643. Tvrz byla ještě obklopena vodním příkopem, který se plnil vodou z říčky Doubravy. Přesnou podobu tohoto panského sídla však nelze rekonstruovat.

V r. 1547 byl majetek Václavu Žehušickému, pro účast na protihabsburském odboji (1546-1547), zkonfiskován a králem o dva roky později prodán Karlovy ze Žerotína. Ten obratem ruky postoupil tvrz Zdeňkovi Meziříčskému z Lomnice a na Ledči, od něhož se v r. 1564 majetek přešel do rukou Bořivoje z Donína. Tento majitel se opět na Žehušické tvrzi usídl. Po něm převzal Žehušické panství Adam z Donína a po něm Jan z Donína. V r. 1590-1598 je zde uváděn Jindřich z Donína.

Za Donínů došlo k rozšíření a přestavbě tvrze v renesančním stylu přičemž byly přistaveny i další budovy a vše bylo spojeno do typické renesanční čtyřkřídlé dispozice kolem obdélného dvora. Tři křídla byla kamenná a čtvrté z části dřevěné, stejně tak střechy byly kryty buďto šindely, nebo keramickou krytinou. V té době byla kolem tvrze hradba a příkop. Věž byla zakončena věžičkou s hodinami.

Poslední z jmenovaných Donínů své panství velmi zadlužil, a tak byl v r. 1598 nucen prodat Adamovi z Valdštejna (†1615). Synové jeho dědice, Ladislava z Valdštejna (†1645), prodali dvacet let po jeho smrti Žehušickou tvrz, k níž pařilo jedno městečko a třicet vsí, hraběti Michalovi Osfaldovi z Thůnu- Hohenstejna, který vlastnil rozsáhlý majetek v severních Čechách..

Již za Valdštejnů nebyla tvrzi věnována dostatečná pozornost (tvrz se změnila ve skladiště a byty úředníků) a když v r. 1679 Osfald Thůn postavil východně od tvrze svůj nový zámek, tvrz se definitivně změnila v hospodářskou budovu. Tento úpadek vyvrcholil v druhé polovině 18. st., kdy tvrz byla přestavená na pivovar.

Při této přestavbě bylo odstraněno opevnění a severní křídlo bylo zbořeno. Věž tvrze byla snížena až na přízemí. Nejméně bylo úpravami zasaženo východní křídlo tvrze. Pivovar zde byl umístěn až do svého zrušení na začátku 20.st. Po té byla budova opět upravena na byty a skladiště. Tomuto rodu žehušická tvrz náležela až do r. 1913, kdy při první pozemkové reformně ji získala rodina Stomova. Díky znárodnění v r. 1948 přišel majetek této rodiny do správy státu a byl využíván místním JZD.

Bývalá tvrz stojí uprostřed areálu zemědělského družstva. Je to trojkřídlá, místy dvoupatrová budova krytá valbovou střechou. Nejcennějším prvkem je vstupní průčelí z pozdně gotickým portálem ze zbytky renesančních ostění a místy, pod zbytky mladší omítky, je možno spatřit renesanční sgrafita.

V r. 1746 se v bývalé tvrzi narodil v rodině nevolnického čeledína význačný český hudebník Jan Štic (v cizině známý jako Giovani Punto), jenž se proslavil v Paříži jako virtuóz ve hře na lesní roh.

Více na www.zehusice.cz

Vokolí lze navštívit Žehušický zámek, nebo tvrz Ovčáry, město Kutná Hora, se svými hrady a historickým centrem a hrad Žleby. Pod Čáslaví se nachází tvrz Žáky a Souňov.

tvrz Žáky	zpět na okres K. Hora	tvrz Čestín