stránky hradu Doboj


DOBOJ
*zachovalé zbytky hradu v dominantní poloze uprostřed města*

znak města







*další foto hradu* (klikni brána)

Osídlení kraje lze zařadit až do starší doby kamenné. Je zde doloženo osídlení Kelty, Římany a Ilirijskými (Slovanskými) kmeny. První trvalé osídlení započalo v 1. st. po Kristu v době Římské (vojenský tábor logor Kastrum a následně *osada Kanube* na důležité obchodní trase). Ve 4. stol. n.l. je krajina již plně kolonizována Římany.

Po rozpadu římské říše přicházejí různé národy v rámci stěhování národů. Od 6 až 7 stol. se zde trvale usazují Slované, kteří krajinu rozdělují dle rodových pravidel, z kterých postupně vznikají župy (správní centra). Doboj byl zařazen pod správu Usorské a Solské župy, kterou ovládl srbský král Dragutin Nemanjić (1284 až 1321). Pro významnost místa zde musel být vystavěn již v pol. 13. stol kamenný hrad se správní a celní funkcí na místě významného vedlejšího hradiště Římanů Štěpánem II Kotromaničem.



V II. pol. 17. stol. byli ale postupně vytlačováni ze svých severních území a tak Dobojský hrad byl opevňován jako jejich severní hraniční pevnost. Na konci velké turecké neúspěšné ofenzivy (1683-1699) měl být hrad r. 1697 předán pod velení rakousko-uherských vojsk Evžena Savojského. Vojenské akce se však zastavily právě v okolí Doboje a tak hrad sloužil střídavě jako opěrný bod oběma stranám (1716 až 1718). Nakonec byl definitivně zapálen a zničen ustupujícími tureckými oddíly. Turecké výboje severním směrem se však neustále opakovaly a tak byla stará pevnost jejich oddíly v r. 1740 znovu obsazena a narychlo opravena načež sloužila jako hraniční opěrný bod. V Doboji pak sídlila soudní (hrdelní) moc. Tlak rakousko-uherského vlivu neustával a v r. 1878 po rozpadu Osmanské říše byla obsazena celá Bosna a Hercegovina a v r. 1908 byla oficiálně začleněna do Rakousko-Uherska. Během I. sv. války se zde nacházel rakousko-uherský internační tábor pro Srby, odváženi sem byli Srbové jak z Bosny, tak i ze Srbska a Černé Hory. Ke konci války již museli být vězni odváženi jinam, převážně do dnešního Maďarska.

I. sv. válka skončila r. 1918 rozpadem Rakousko-Uherska a vytvořením samostatného Kralovství Srbů, Chorvatů a Slovinců. O dvacet let později, za II. sv. války v okolí operovalo jugoslávské partyzánské hnutí proti německé armádě a chorvatským Ustašovcům.

Poválečné období klidu a prosperity v Jugoslávské federaci, vystřídala po rozpadu socialistického bloku a omezení vlivu Sovětského svazu občanská válka. Po této válce došlo k radikálním etnickým změnám. Bosenští muslimové se odstěhovali do federace Bosny a Hercegoviny a město je tak z většiny srbské.


Předchůdce dnešního hradu byla jednoduchá obytná , patně z větší části dřevěná věž, obehnaná jednoduchou hradbou nebo palisádou ve vrcholové partii kopce. Plnila zřejmě jen strážní funkci na druhém břehu řeky Bosny proti hlavním římském hradišti v Usoře, která je necelé 3 km vzdálená. Posádku tvořilo 4 až 5 mužů.

Stavba středověkého hradu byla zahájena v na počátku 13. stol. a měla dvě fáze : starobosenskou a tureckou. V první fázi byla vystavěna kamenná obytná věž obehnaná kamennou hradbou. Tento objekt zaujímal stále polohu původní římské stavby a plnil také dále její funkci ryze vojenského a strážního bodu nad osadou při obchodní cestě. Přístup byl veden od severovýchodu jednoduchou kulisovou branou nejprve v dřevěné palisádě a poté druhou na jižní straně. Pod věží byla třetí brána v hradbě kamenné na malé stísněné nádvoří. Postupně s významem města byla tato „strážnice“ obklopena kamennými hradbami s ochozy. Na místě druhé brány pak byla vystavěna jednoduchá hranolová brána a doplněn parkán na severní straně hradu. Hrad neměl vlastní kapli (cerkev). Ta byla vystavěna pod ním v sedle na přístupové cestě a sloužila jak hradní posádce, tak i obyvatelstvu osady.

Největších stavebních úprav zažil hrad za turecké správy, zvláště pak při zesilujících výbojích Rakouska-Uherska v II. pol. 17. stol. Hrad plnil funkci sídla správních a soudních úředníků a také jako místo vykonávání hrdelních trestů. V této době bylo zesíleno opevnění a do hradeb horního hradu vestavěny na přístupové a západní straně polygonální bašty. Parkány byly upraveny pro používání dělostřelectva. Původní křesťanská cerkev byla zbourána a nahrazena dnešní muslimskou džamií.

Poslední stavební úpravy byly provedeny za I. sv. války pro potřeby internačního tábora.

Dobojský hrad představuje jeden z nejzajímavějších kulturně-historických památníků ve střední Bosně a Hercegovině a současně nejzajímavější turistický cíl v okolní krajině. Vstupné je placené bez průvodce.

http://www.doboj.com

http://www.doboj.net


hrad Travnik	zpět na mapu Bosna a Hercegoviny	hrad Vranduk