Bavorsko


Kraj  Horní Falc - HRADY


WINKLARN  
k obytným účelům upravený zbytek menšího hradu

znak města

První písemná zmínka o tržní osadě pochází z r. 1270 a vztahuje se ke jménu "Winchlorn". Místní jméno obce by přibližně šlo vysvětlit následovně : „u lidí jedné krajiny mezi vodami a lesy". V těsném spojení s Winklarnem je svázána také historie hradů Altenschneeberg a Frauenstein – ve 14.st. byl v majetku panství Ortenburg.
Šlechtické sídlo zde ve Winklarnu stálo již ve 14.st. V této době se za sebou vystřídalo několik majitelů, až r. 1400 jej získal pověstný rod von Zenger. Tristam I. von Zenger byl mezi lety 1425 až 1429 ve sporu s mnichovskými vévody, a neštítil se povolat na pomoc husitská vojska. Ty táhly pak opětovně do Horní Falce. R. 1433 se zúčastnilo část obyvatel obce bitvy s husitským vojskem. Jan Zenger – lidově zvaný „Divoký Honza" opustil jako 70-letý muž klášter Schönthal, aby se zúčastnil bitvy. Byl velmi dobrý šermíř. Za mlada řádil v okolí hradu Altenschneeberg a svou proslulost získal tím, že ještě jako stařec unesl z hradu Frauenstein hezkou rytířskou slečnu Eleonoru. Sotva bylo husitské nebezpečí zažehnáno, propukl v příštím roce mor a zuřil až do r. 1439. Potom přišlo velké zdražení.
Mezi lety 1500 až 1625 obyvatele několikrát změnili svou víru (luteráni – kalvinisté – katolíci). Velké útrapy přinesla také válka o dědictví Landshut mezi lety 1504 až1505. Sousední obce Muschenried a Haag obzvlášť utrpěly, neboť obě byly vydrancovány. Rolníci pak vyhnaly dobytek z dvorů do lesů.
Vzhledem k velké nouzi v září 1508 zajistil obyvatelům pomoc kurfiřt Bedřich. Tomáš Fuchs von Wallburg (1525) zde nechal zřídit na místě původní tvrze stavbu nového zámku se čtyřmi mohutnými, v nárožích postavenými, čtyřhrannými věžemi. Jako říšský hejtman byl  zástupcem města Řezna u tamějšího Říšského sněmu. Rytíř Jan Fuchs, jeho jediný syn, převzal v r.1526 statky svého otce.
Další 30-ti letá válka (1618 až 1648) neušetřila opět tuto oblast. Již r. 1621 se v pohraničí válčilo. Začaly doby ubytování a průchody různých vojsk, jenž plenili, pálili a odháněli dobytek. Fuchs prodal své zboží Jiřímu svobodnému pánu Weichs, dostal ale od něj jen část kupní ceny. Poté byl ve švédských službách. Kurfiřt Max I. Bavorský oblehl jeho bývalé statky. V r. 1634 byl vypálen rakouskými vojsky generála Galluse. Obyvatelstvo muselo zaplatit obrovské válečné reparace. Za války se rozšířila morová nákaza. Po Westfálském míru r.1648 lidé byli zchudlí, četná pole zůstala neobdělána, trvalo léta než se zpustošená země opět zotavila.
V době války o španělské dědictví (1701 až 1714) vtrhlo rakouské vojsko do Falce a poddaným byli uloženy vysoké daně. Mladí muži byli odvedeni do služby pro Rakousko. „Raději pro Bavorsko zemřít, než Rakousku sloužit" - vzbouřil se lid v Oberviechtachu a pokusil se nepřítele vyhnat. Jak je ale při takovýchto vzpourách zvykem, 16.1. 1706 se museli rakouské převaze vzdát. Rakušané zůstali ještě 8 roků (do 1714).
Také ve válce o rakouské dědictví v letech 1741 až 1745 sem pronikla maďarská a česká jízda. Z každého statku museli odvést pro zásobování armády chléb, obilí, slámu a seno. V r. 1761 došlo k velkému zdražení. Ceny stoupaly ze dne na den, ještě k tomu napadlo mnoho sněhu, takže spojovací cesty mezi vesnicemi byli neprůjezdné. Tehdy byla zničena celá ozim. Tři roky po sobě dávaly pole špatnou úrodu. V onen čas byla brambora prvně použita jako lidská potravina.
R.1794 přechází panství do majetku Adama Antonína Bernclo. Na základě válečných odvodů a ekonomických potíží musel však být v r. 1801 dáno do dražby. Od r. 1801 bylo panství Winklarn ucelenou dvorní markou s vyšší soudní pravomocí.
V r. 1810 se zde ubytovali Francouzi při svém válečném tažení do Ruska. Kateřina Evženie, jediná dcera hraběte Eckarta, se provdala za francouzského generála Du Moulin. R.1814 se pro změnu zde v obci ubytovali ruské jednotky. Místní je vylíčili jako velmi skromné a mírumilovné.
Poslední ničivý požár vznikl v r. 1822, ten zničil celé tržiště. Nová výstavba proběhla přesně ve stejném rozsahu jako ta stará - 134 m na délku a 26 m do šířky. Tento požár se bohužel nevyhnul ani zámku a ten vyhořel téměř do základů. Došlo k jeho celkové obnově a kolem malého vnitřního nádvoří byla vystavěna skupina budov – dvou až třípatrová křídla se třemi věžemi.
Celá dispozice se nachází v malém, pěkném parku se studnou a skupinou soch, nedávno restaurovaných. V r. 1970 byly doposud samostatné obce spojeny, tím stoupl počet obyvatel na 1.500 - Winklarn s obcemi Teunz, Niedermurach a Gleiritsch spadají pod správu Oberviechtach.
Budova zámku je dnes v soukromých rukou a majitelé si nepotrpí na časté návštěvy.
V okolí se nachází hrady Obermurach a Thanstein

 hrad Wildenau

zpět na mapu Horní Falce

hrad Wörth an der Donau