Durynsko

Kraj Greiz - HRADY
GREIZ     
původně románský hrad přestavěný na renesanční pevnost na skalnaté ostrožně nad městem

znak města a okresu Greiz

 

  další foto hradu a dolního zámku
Již při prvním pohledu na hrad, nám je jasné, že tato lokalita odpradávna vybízela ke stavbě opevněného šlechtického sídla. Vždyť obnažené skalní bloky a útesy vyčnívají ještě dnes do úctyhodné výšky 15-20 m nad okolní zástavbu a tím dominují celému širokému okolí.
Horní zámek GREIZ
Kdysi byl hlavním feudálním sídlem knížat z rodu Reuß, dnes je Horní zámek již jen významným symbolem města Greiz.
Původní hradní dispozice byla vybudována na skalním návrší přibližně 50 m nad korytem řeky Bílý Halštrov, těsně přiléhající k městskému centru. Poprvé byl hrad v listinách jmenován r. 1209, ale pravděpodobně se toto týkalo tehdejší fáze výstavby, jenž byla součástí původní falce pocházející z 11. stol. Zásahem blesku v r. 1540 shořel hradní palác, jenom z východního hlavního křídla zůstaly zachovány základy a obvodové zdivo. Při požáru byly zničeny veškeré dokumenty týkající se výstavby a majitelů hradu. Při rekonstrukci, která poté následovala, dostala stavba svůj dnešní vzhled. V 17. stol. proběhly další četné přestavby, při nichž vznikla např. nová budova v dolním zámeckém nádvoří. Také celé vnější opevnění bylo nově vybudováno.

Dispozici dominuje šestiboká věž s barokní cibulovou střechou a renesančním štítem na východním průčelí. Na nejvyšším místě areálu stojí 24 metrů vysoká věž, která je patrně nejstarší části z původního hradu. Přímo napravo za průjezdem brány je pozornému návštěvníkovi nápadná hezká rokoková dekorace. Dnes se v budově nalézají soukromé byty a prostory jsou využívány jako muzeum. Ještě před několika lety poskytoval zámek přístřeší dislokovanému pracovišti státního archivu Durynska. Ze zahrady zámku, původních šancí, má návštěvník překrásný pohled na město.
Dolní zámek GREIZ
Následkem dědického dělení panství šlechtického rodu Reußů v Horním a Dolním Greizu v r. 1564 byl postaven pro novou rodovou linii dolní zámek přímo v centru města. Rezidence bohužel padla v r. 1802 za oběť největšímu požáru v dějinách města a byla po r. 1809 opět vybudována již v klasicistním slohu. Zámek, městský kostel, lyceum, stará strážnice a gymnázium tvoří od té doby pro oblast jedinečný klasicistický celek.
Dolní zámek leží přímo na břehu řeky Bílý Halštrov proti městskému kostelu sv. Marie a tudíž je vzdálený jen několik kroků od městského centra. Dolní zámek byl přes sto let rezidencí knížat z rodu Reuß. Vybudovaný byl v 16. století Jindřichem Starším. O jak skvělou stavbu se jednalo dodnes svědčí dřívější slavnostní síň, dnes zvaná Bílý sál, svou hodnotnou štukaturou. Posledním vládnoucím knížetem se stal v r. 1867 Jindřich XXII. Z jeho manželství uzavřeného r. 1872 s dcerou knížete Adolfa Jiřího ze Schaumburg-Lippe, vzešlo 5 dcer : Ema, Marie, Karolína, Hermína a Ida. Mezi lety 1884 až 1885 bylo přistavěno jižní křídlo se zimní zahradou, reprezentativními prostorami, jako např. Modrý salon, a věž s cibulovou bání. Zvláštností je skutečnost, že po pádu monarchie v Německu i nadále v Dolním zámku žil ještě bývalý člen panující knížecí rodiny. Jindřich XXIV. trpěl následkem úrazu na nevyléčitelné poškození mozku, proto nebyl schopen vládnutí, a měl zde až do své smrti v roce 1927 obytné právo. O dva roky později bylo otevřeno v patře zámku vlastivědné muzeum. V historicky hodnotných vnitřních prostorách jsou dnes ve vlastivědném muzeu vysvětleny dějiny rodové větve Reußů Starších ve spojení s vývojem města Greiz. Další místnosti zámku jsou využívány úřadem cestovního ruchu a informačním centrem..
Prostory zámku jsou dnes využívány historickým muzeem s neustále se měnící výstavou, jsou tu expozice k dějinám textilního průmyslu, jakož i hudební škola města nad Halštrovem. Návštěvník obdrží v infocentru zámku mnoho dalších informací o městě a durynské části Vogtlandu.
Město
Greiz leží v jihovýchodní části Durynska, stojící těsně u saských hranic, v údolí Bílého Halštrova, v oblasti Vogtlandu. Podoba města byla ovlivněna především polohou Horního zámku na Zámecké hoře, jakož i dalšími vládními stavbami knížat z rodu Reußů. Industrializace učinila z Greizu později centrum textilního průmyslu, který je ovšem dnes téměř zaniklý. Město kvůli své poloze v kotlině a díky zachovaným četným historickým stavbám má přezdívku „Perla Vogtlandu".
Centrum města je situováno v úzkém údolí Bílého Halštrova při ústí potoka Göltzsche. Důležitými většími městy v blízkosti Greizu jsou Gera, Zwickau a Plavno. Dnešní Greiz, dříve nazývaný Grewcz, má patrně slovanský původ a byl poprvé v r. 1209 uveden v listinách jako Gradec. Jednoznačné objasnění vzniku jména Greiz vychází z dřívějšího způsobu psaní. V různých staletích měnil se čas od času zápis. Tvar Grouts vychází zpět z Grots, slovanský hrad, staroslovanský grad a mělo význam „opevněné místo". Greiz v r. 2009 oslavil 800 let své existence.
R. 1359 obdrželo městské právo, a tak mohlo ve stejném roce oslavit i toto jubileum (650 let). Nejdříve patřil Greiz rodu fojtů z Weidy (Vögt), od r.1306 hrabata Reußů užívali Greiz jako své sídelní město, jenž v r.1449 rozdělili na Unter a Obergreiz. Z toho důvodu stojí ve městě dva rezidenční zámky. Teprve r. 1768 se spojili obě rodové linie zpět ke hrabství Reußů "Starších", kteří byli v r.1778 povýšeni do knížecího stavu.
Velký požár zničil téměř celý Greiz v r. 1802, r.1902 došlo k dalšímu požáru, který zničil několik městských bytů kolem Tomášské ulice. Při obnově byly vybudovány reprezentativní secesní stavby (Jugendstil), které tvoří ucelený celek. V 19. stol. patřil Greiz k významným průmyslovým městům Německa, r. 1865 byl napojen na železniční síť (DB). Především díky výstavbě četných tkalcoven vlny, např. když podnik Jiřího Schlebera z Reichenbachu v r.1871 přenesl hlavní závod do Greizu, rozšiřoval se stále průmysl ve městě, až patřil k hlavním saským textilním městům.
V době nacionálního socialismu byli odpůrci systému nacisty stíháni, tak bylo od r.1933 státním zmocněncem Bruno Bergnerem zavražděno 1942 obyvatel. Mezi lety 1934 až 1943 bylo v zemské nemocnici na Wichmannstrasse nuceně sterilizováno 809 osob, v Městském starobinci a Pečovatelském ústavu byla na 122 nemocných provedena euthanazie. V průběhu II. sv. války byly stovky válečných zajatců, jakož i muži a ženy z Německa totálně nasazeni v Sorgwaldu. Nejméně 102 z nich přitom přišlo o život, což připomíná památník obětí na zdejším hřbitově.
Greiz jako dřívější rezidenční město má vlastní divadlo, několik muzeí a rozsáhlou knihovnu. Vnitřní město se člení na dvě části: východně od Halštrova, mezi Zámeckou horou a údolím řeky leží malé Staré město a na západní straně Halštrova je situováno Nové Město s reprezentativní Carolinenstrasse, jako hlavní třídou. V parku stojí ranně klasicistní Letní palác, který byl vystavěn mezi lety 1779 až 1789. Nápis na štítu rezidence zní „Maison de belle retraite" - příjemný dům v ústraní, jak ho nazýval stavebník kníže Jindřich XI. (1722 až 1800). Od r. 1922 je v jeho prostorách umístěna státní knihovna a sbírka mědirytin, kterou dal zřídit představitel starší linie rodu Reußů. Tato knížecí sbírka knih zahrnuje svazky hraběte Jindřicha XI. z Obergreizu, z doby kolem r.1747.
Knihovna obsahuje rozsáhlou sbírku bohoslovecké, historické a přírodovědné literatury, encyklopedie a cestopisy. Součástí knihovny jsou ilustrované knihy, publikace o architektuře a zahradním umění, ale i sbírky francouzského osvícenství. Koncem 18. stol. byly sbírky rozšířeny o spisy z francouzské revoluce. Dnes zahrnuje asi 40 000 svazků z doby od 16. do 21. stol.
Evangelický městský kostel sv. Marie, jenž byl poprvé uveden v listině r. 1225, byl zničen při požáru r.1802. Současně shořely také velké Silbermannovy varhany, ale v klasicistním slohu byl kostel znovu vybudován. Architektem byl Krystián Bedřich Schuricht, který postavil kostel a dolní zámek přímo k sobě. Zajímavé je, že věž nestojí v západním průčelí stavby, ale nad chórem ve východní části. Teprve r. 1881 byly po dlouhé době vestavěny varhany, přiměřené významu stavby od Urbana Kreutzbacha z Borny, které byly r.1919 firmou Jehmlich z Drážďan přestavěny a zvětšeny, takže se staly největšími kostelními varhany východního Durynska.
Klasicistní obrazy v interiéru kostela zůstaly až do dneška perfektně zachovány. Pod kostelem je zazděna krypta knížat a hrabat Reußů "Starších". Vedle dolního zámku stojí tzv. Hauptwache (hlavní strážnice), klasicistní stavba, která slouží dnes jako informace pro turisty.
 
Klasicistní městskou siluetu na břehu Halštrova doplňuje třípatrová, trojkřídlá dispozice lycea, východně od Dolního zámku, jenž byla vybudována r.1875. Kromě toho se v Greizu zachovalo velké množství obytných budov v historizujícím slohu, secesní stavby jsou k vidění zejména v Tomášské, Hradní, Trhové, Lesní a Leonardově ulici.
Park, přejmenovaný v dobách NDR na Leninův park, se počítá k nejhezčím krajinným parkům Durynska. Areál vznikl již kolem r.1650 jako zahrada s bylinkami pro zásobování kuchyně a byl později několikrát přetvořen. Jeho dnešní vzhled pochází z let 1873 až 1876, jako u jiných dvorních parků té doby byl založen v anglickém slohu. V tomto parku stojí výše zmíněný Letní palác a Kuchyňský dům, který byl za minulého režimu využíván jako obytný dům. Nedávno zde po rozsáhlé sanaci vznikla kavárna.
V okolí se nachází zřícenina hradu Dölau a další památky v sousedním Sasku

 hrad Dryfels

zpět na mapu Saska - Chemnitz

 hrad Niederpöllnitz