Kranichfeld

KRANICHFELD
*renesančně přestavěný a částečně v konzervovaných ruinách zachovalý významný středověký hrad*

*znak města*







další fotky(klikni brána)

Vysoko nad řekou Ilmtal a městečkem Kranichfeld se na slunci vyhřívají zbytky hradu Kranichfeld - Oberschloβ.

První doložené zprávy o zdejším opevněném sídle pochází již z r. 1140. Zřejmě někdy v této době zde byl postaven hrad tzv. bergfritového typu (obytný kamenný palác, chráněný mohutným okrouhlým bergfritem, který byl zavázán do obvodové hradby) pány z Kranichfeldu. Již r. 1172 došlo k rozrodu a dědický podíl byl rozdělen mezi dva šlechtice. Zřejmě někdy v této době byl hrad rozšířen výstavbou tzv. dolního hradu (viz. pověst). Tento rod pocházel z boční větve mocného rodu hrabat z Käfernburgu a dokázal si uchránit svou nezávislost až do r. 1385 kdy vymřel po meči.

Po vymření pánů z Kranichfeldu získal horní hrad přešel do vlastnictví hrabě Alberta III. z Kirchbergu. Po Albrechtovi připadlo toto zboží r. 1398 zemskému lantkraběti. Až do Albertovy smrti zůstal horní i dolní hrad spojen. Až za vlády zemského lantkraběte byl majetek rozdělen a tento stav trval v podstatě až do r. 1912.

Dolní hrad byl v r. 1275 zničen, přesto byl znovu vystavěn. Později byl hrad v několika fázích rozšířen (14.st). Na jihovýchodě byla vystavěna hradní kaple a na severní straně hradního areálu vystavěny nové obytné prostory. Hrad byl obehnán další soustavou opevnění

Dolní hrad získali hrabata z Gleichenu, zatímco horní ovládal rod Reußenů z Plavna. Pak následovaly časté změny majitelů „obou hradů“. Toto období bylo ukončeno až vládnutím rodu vévody Sasko-Meiningenkého a velkovévody ze Sasko-Weimarsko-Eisenachského.

Současná podoba pochází z let 1530 - 50. V této době hrad prodělal významnou renesanční přestavbu a v minulosti založený nedaleký park byl výrazně rozšířen.

Další stavební změny přicházely postupem času a s novými majiteli. Na těchto změnách má i svůj podíl významný hradní architekt Bodo Ebhart, který zdejší hrad „modeloval“ v letech 1888 až 1906. Bohužel takto opravený hrad v r. 1934 vyhořel (jeho nejstarší jádro). Po tomto požáru došlo již jen k jeho konzervaci a statickému zajištění. Koncem minulého století bylo přistoupeno k postupné renovaci renesančních částí hradu.

Dnes je hrad veřejnosti přístupný včetně parku. Horní hrad patří Nadaci durynských hradů a dolní hrad slouží jako restaurace a hotel. V opravených prostorách horního hradu je umístěna expozice věnovaná hradní historii a vzhledem k tomu, že zde za II. sv.války byl shromažďovací koncentrační tábor, také lidem, kteří zde museli žít, pracovat a umírat.

K hradu se pojí „pikantní“ pověst. Po smrti otce zdědili rodový majetek dva bratři. Starší z nich se však nechtěl příliš dělit o již vystavěný hrad a tak nutil svého bratra k odchodu. Ten chtěl však vyplatit svou polovinu. Starší toto odmítal, ale dal podmínku, že pokud odejde a dokáže na protějším kopci postavit za své peníze svůj vlastní hrad, tak nejen že mu vyplatí jeho polovinu majetku, ale také si políbí vlastní zadek ....
Uplynulo několik let a jeho bratr podmínku splnil. Na protějším svahu stál hrad. Nyní nezbývalo, než že starší z bratrů musel splnit i svůj díl. Peníze bratrovi vyplatil ihned, ale s tou druhou polovinou podmínky byla tak trochu potíž. Proto si vzal jeden měsíc na „trénink“ a po uplynutí této doby (světe div se) úkol splnil. Na památku tohoto činu nechal mladší z bratů vytesat dar pro svého bratra v podobě postavičky, kterak si líbá .... prdel.Dodnes je místo po tímto arkýřem (viz foto) velmi navštěvovaným místem, kde stojí místní paničky a se zakloněnou hlavou se tajemně chichotají ....

V okolí se nachází hrady Tonndorf a Tannroda


hrad Kapellendorf	zpět na mapu kraje Weimar	hrad Tannroda