Polsko

Kraj  Malopolskie - HRADY


RUDNO - TENCZYN 
Zřícenina hradu a později opevněného zámku Tenczyn na vrcholku kopce v nadmořské výšce 398 m n.m. západně od vsi Rudno (druhý Wawel)

celkový pohled na hrad

jádro hradu.... hradní bašty... parkány....

kaple.... jádro hradu vnitřní prostor barbakánu a v zadu střelecká "choddba"

 další foto hradu  vnitřní prostory hradu (klikni brána)

  pravděpodobná podoba hradu    severozápadní dělostřelecká bašta

První topografický plán objektu zpracoval roku 1655 E.J. Dahlberg, další zaměření pořídil r. 1864 Z. Hendel. Podrobný architektonický a stavebně-historický průzkum byl proveden vletech 1983-84, avšak neobjasnil zcela jednoznačně stavební vývoj. Dějiny hradu zpracoval souhrnně J. Kurtyka. Archeologický výzkum zde nebyl prováděn.

Počátky dějin hradu jsou zahaleny temnotami. Někteří připisují jeho založení prvnímu doloženému majiteli, Andrzejowi erbu Topór, synovi Nawoja z Morawicy, který postupně zastával v letech 1329-68 významné úřady, mimo jiné kastelána radomského, kastelána wiślického (1340-47), podkomořího krakovského (1347-63) a krakovského vojvody (1363-68). Je však možné, že stavbu rodového sídla zahájil již jeho otec Nawój, vojvoda sandomierski (1317-20) a kastelán krakovský (1320-31), a Andrzej ji dokončil.
Na příkaz Nawoje se totiž již v r. 1319 začalo s mýcením lesa zvaného Tenczyn s cílem vytvořit pozemky na založení vsi a hospodaření. Hrad, který zde byl vybudován jako obranné a obytné sídlo a jako správní centrum rozlehlého rodového panství, byl pak několikrát zmiňován v písemných pramenech. Poprvé se jako castrum objevuje až r. 1402 (i když již r. 1400 je uváděn místní purkrabí). R. 1404 je v pramenech zmiňována na hradě kaple. Rozsáhlá rodová rezidence, opakovaně přestavovaná podle dobové módy i nutnosti modernizovat opevnění, byla v rukou Tenczyńskich (od r. 1527 hrabat) až do r. 1639.
Tehdy se Izabela Tenczyńská, dcera Jana, vojvody krakovského (1620-37), posledního mužského potomka rodu, vdala za Lukáše Opalińského erbu Łodzia a přinesla mu věnem hrad a obrovský pozemkový majetek. Tenczyn pak přestal plnit funkci hlavního rodového sídla, stal se pouze administrativním centrem a sídlem správy panství a byl ponechán v péči purkrabích.
R. 1655 jej bez boje opanovali Švédové, kteří jej pak při ústupu vypálili. Dědici zvolna se rozpadajícího opevněného zámku se staly rody Sieniawskich, Czartoryskich a nakonec Potockich.
Po zásahu bleskem r. 1768 a následném požáru se z objektu stala neobyvatelná ruina, která již nebyla majiteli opravena a byla opuštěna.
Zajišťovacích prací se stavba dočkala počátkem 20. st. a dále po II. světové válce. Rekonstrukce podoby a vývoje rozsáhlého objektu naráží na nedostatek informací.

Nejstarší jádro lze bezpochyby očekávat na temeni kopce. Tato plocha je ovšem poměrně rozsáhlá a není jisté, zda měla celá od počátku zděné ohrazení. Relikty zděného opevnění vedeného obloukovitě po okraji temene kopce se předpokládají na severní hraně výšiny. Snad zde v jihovýchodní části areálu existovala i válcová věž zvaná Dorota, která se uvádí v popisu hradu z r. 1553 (pokud nešlo o jednu z mladších věží na východě). Za součást starší výstavby bývá někdy považována i spodní část hranolové věže, přistavěné na severozápadě zvenčí k obvodové hradbě. Dnes je tento objekt součástí traktu spojujícího horní hrad s barbakánem.
Určení místa původního vstupu do starého hradu není za dnešního stavu vědomostí možné. Další výstavba uvnitř areálu pak vznikala postupně. Jde vesměs o obvodovou zástavbu, která se do nádvoří obracela rovnými dvorními stěnami. Nejstarší je zřejmě severní (nejhůře dochované) křídlo, později bylo vystavěno i krátké severovýchodní, již pravidelné křídlo.
V průběhu 15. st. byl hrad významně přestavován jak po stránce obranné, tak rezidenční. V této době již byl vymezen i dolní hrad (předhradí), pravděpodobně sem (na přelom 15. a 16. st.) spadá výstavba hranolové věže brány, která se podobá stavbě Floriánské brány v Krakově, na jižní straně horního hradu a flankovací věže na severozápadě (na starších základech).
Severovýchodní křídlo bylo prodlouženo k jihu a vznikla zde pravidelná hranolová třípodlažní budova s dvoutraktovým řešením interiéru. V této době je také mezi tuto budovu a vstupní bránu na jihovýchodě jádra situována orientovaná hradní kaple.
Zásadní změny nastaly kolem r. 1570 za Jana Tenczyńského. Horní hrad byl přestavěn na renesanční trojkřídlý zámek, co nejvíce symetrizovaný a sjednocený výstavbou arkádových ochozů. Západní strana horního hradu zůstala uzavřena pouze nízkou zdí. Po této přestavbě byl zámek nazýván druhým Wawelem. Výrazně přestavěno a modernizováno bylo zejména opevnění předhradí obklopujícího zámek na jihu a západě, které teď neslo veškerou tíhu obrany. Vstup na severozápadě zajišťoval okrouhlý barbakán, dobře vybavený pro střelbu palných zbraní, za nímž vedl průchod západní částí předhradí k jihu dlouhým přízemím střelecké galerie. Jižní část předhradí byla obehnána lomenou hradbou, v jejíchž nárožích stály vysoké polygonální bastiony s kasematy, produkt staroitalské školy. Typické je jejich úzké nasedání na hradbu. Na jihovýchodní straně stála válcová bašta. Horní části věží a bastionů zdobily dekorativní atiky, dodnes zčásti dochované.
V okolí hrad Babice

 hrad Tarnów

zpět na mapu kraje Malopolskie

hrad Tropsztyn