Wieliczka


WIELICZKA
dochovaný zbytek "solného hradu" městského charakteru nedaleko solných dolů

znak města		starší znak města







Wieliczka byla již od počátků 12. stol. rozvinutou trhovou osadou v blízkosti města Krakowa. Její rozvoj byl spjat hlavně s dolováním soli, která se zde v menší míře těží dodnes.

Dokumenty dokládající založení města se nedochovaly, avšak z pozdějších listin vyplývá, že město založil v r. 1289 nebo 1290 kníže Henryk IV. "Probus". Další písemné zprávy pochází z listin za krále Kazimíra Velikého (1336). Vznik hradu, který byl sídlem správce župy a dolního úřadu, je kladen do období nedlouho po založení města, tedy do konce 13. stol. Po celých 700 let své existence nezměnil svou funkci.


Archeologickým průzkumem bylo vymezeno několik stavebních fází.
V první fázi ne konci 13. stol. byla vystavěna obvodová hradba ve tvaru lichoběžníka (cca 57 x 60 m) s některými rohy zaoblenými a konvexně vedena severní stěnou. V jihovýchodní části tohoto prostoru byl postaven volně stojící objekt o rozměrech 10 x 16 m s kamenným přízemím a dřevěným čí hrázděným patrem. Materiálem pro výstavbu byl pískovec z Biskupic. Brána byla ve východní hradbě při severovýchodním nároží.

Druhá stavební fáze z doby panování Kazimíra Velikého umožnila nahrazení dřevěného patra cihlami. Současně byl přistavěn na západní straně čtvercový podsklepený přízemní objekt o straně 13,5 m Zástavbu areálu ještě doplnily další zděné objekty hospodářského charakteru při severní hradbě. V 60. letech 14. stol. byla také modernizována centrální stavba, nazývaná od té doby "Dom pośród źupy". Nad západním čtvercovým křídlem bylo také nadstavěno patro a v přízemí zřízena "hradní jizba" sklenutá žebrovou klenbou na centrální pilíř.

Poslední základní, třetí, stavební fáze pozdně středověké výstavby náleží do doby po požárech města v letech 1473 a 1475. Tehdy bylo k severní obvodové hradbě přistavěno patrové, jednotraktové, dlouhé, křídlo jako tzv. Župní dům. Zde byla v letech 1536 až 1523 zřízena kaple, vystupující nad úroveň zdi jako rizalit. V pol. 16. stol. byla postavena spojnice mezi Župním důmem a Domem pośródu źupy. O jedno patro bylo zvýšeno západní křídlo a byla v něm zřízena "Královská jizba". Starý hrad pak byl pozměněn v renesanční zámek (1581 až 1592). Tehdy je popisováno západní hospodářské předhradí, které vzniklo v neznámé době a jenž se dochovalo do dnešních dob jen jako viditelné základové zdivo. Zde se také dochovala hranolová hradební bašta vystupující před linii hradby s jehlancovou střechou.

Již od konce 16. stol., ale zejména v průběhu 17. stol. v souvislosti s hospodářským úpadkem župy a celého Krakovska, častými požáry a vojenských událostí třicetileté války, začal hrad postupně chátrat. K opravám došlo v letech 1670 až 1685. tehdy bylo hlavně dostavěno chybějící zdivo. K adaptacím reprezentačních prostor hradu na obytné a administrativní účely došlo až po zabrání Wieliczky rakouským vojskem. Poslední opravy hradu proběhly ve II. pol. 20. stol.

V současnosti je bývalý hrad sídlem báňského úřadu, kulturní centrum města a muzeum. Za poplatek je veřejnosti přístupný.

K návštěvě rozhodně doporučujeme nedaleké solné doly (http://www.kopalnia.pl) , jejichž prohlídka Vám zabere cca 2 hodiny času a které Vám v případě špatného počasí poskytnou dočasný úkryt.

V okolí lze navštívit hrady *Niepolomice, Dobczyce,* Wawel a klášter Tyniec


klášter Tyniec	zpět na mapu kraje Malopolskie	tvrze Wieruszyce