Polsko

Kraj  Pomorskie- HRADY


KWIDZYN  (MARIENWERDER) 
hrad pomezanské kapituly s biskupskou katedrálou Panny Marie a sv.Jana Evangelisty na vysokém pravém břehu Starého Nogatu v severní části města.

znak města

Tři roky po začátku bojů proti pohanským Prusům postavil Řád v r. 1233 asi 5 km severně od dnešního města svůj první hrad v poloze Schlossberg na výběžku mezi Vislou a Starým Nogatem. Ačkoli ležel na výšině nad východním příkrým svahem údolí oddělen hlubokou strží, a nikoli na ostrově, dostal jméno "Insula Sanctae Mariae" (Marienwerder).

Postaven byl ze dřeva a hlíny na kruhovém půdoryse, patrně s věží. Ale už po roce bylo sídlo Řádu přeneseno jižně do míst na Prusech dobytého opevnění, které bylo strategicky výhodnější. Opuštěný původní hrad, nyní častěji zvaný Klein Queden, byl předán r. 1236 dolnosaskému šlechtici Dietrichu von Depenow, který je přejmenoval podle svého rodiště na Tiefenau (dnes Tychnowy).
Nový hrad už byl zděný, na půdoryse nepravidelného čtverce se třemi věžemi a zůstal sídlem pomezanského biskupa až do 16.st.. Krátce poté bylo pod hradem založeno město, které však získalo městská práva až r. 1336 od biskupa Bertholda.
V kryptě dómu je pochován velmistr Werner Orseln zavražděný 18.11.1330. S katedrálou je však spjat především příběh svaté Doroty z Montau. Narodila se r. 1347 v Montau severně od Marienwerderu jako dcera bohatého sedláka Willama Swarta usazeného zde asi od r. 1330 a pocházejícího z jižního Holandska. Roku 1363 se vdala do Gdaňská za mečíře Albrechta a stala se matkou 9 dětí. Po jeho smrti přišla r. 1391 do Marienwerderu, kde vedla život v modlitbách, konala dobré a zbožné skutky a měla četná vidění. Ve zdejším dómu se nechala dne 2.5.1393 zazdít do boční komory lodi, kde 25.6.1394 zemřela a je zde také pochovaná. Zdejším obyvatelstvem byla vždy uctívána a v roce 1976 byla svatořečena. Stala se tak vedle sv.Jiří a sv.Alžběty Durynské další patronkou Řádu.
Při obleženích r. 1414 a 1460 utrpělo město, hrad i dóm jen nepatrné škody. Roku 1478 bylo po delším obléhání dobyto polským vojskem a r. 1520 byl hrad, město a chrám opět bombardován Poláky.
Po sekularizaci Řádového státu r. 1525 přešel i biskup Eberhard Quers k evangelíkům a v r. 1527 předal biskupství do světských rukou knížete Alberta Pruského.
V letech 1540-58 byl zbořen starý biskupský hrad jižně od města a materiálu z něj použito při výstavbě městských domu. Po sekularizaci biskupství byly na hradě umístěny pruské úřady, soud a také vězení. R. 1709 se na hradě sešel pruský král Fridrich I. s ruským carem Petrem I. a v letech 1758-62 bylo město obsazeno Rusy.
Hrad zatím pustl, r. 1772 byla rozebrána západní část ambitu, r. 1798 bylo sneseno jižní křídlo hradu a část křídla východního, a materiálu použito při výstavbě budovy zemského soudu ve městě.
Při válečných událostech r. 1945 utrpěl Marienwerder jen nepatrné škody, byl ale poté vítěznými armádami hrozným způsobem vypleněn. Rok po válce podlehlo intaktně zachované staré město založenému ničivému požáru, a poté větší část domů zbořena do základu a získaný materiál spolu s vytrhanou dlažbou odeslán na výstavbu Varšavy.
V okolí hrady Gniew a Sztum

 hrad Gniew

zpět na mapu kraje Pomorskie

hrad Malbork