Polsko

Kraj  Podkarpackie - HRADY


LYSA  GÓRA   
v místě pohanské svatyně vystavěný klášter benediktinů a poutní místo

znak okresu Słupia

Klášter benediktinů na Łyse Góre byl postaven v extrémní poloze na druhém nejvyšším vrcholku Swiętokrzyskich hor, daleko mimo obhospodařované pozemky a lidská sídla. Tato odlehlá poloha však nebyla vybrána náhodou - klášter obsadil místo, kde byla dlouho do křesťanských dob udržována tradice pohanského kultovního místa, kterou nešlo vymýtit - takže si ji bylo nutné přisvojit.
Podle pověstí zde byla založena první křesťanská svatyně již knížetem Boleslavem I. Chrabrým r. 1008 a nejstarší klášter kněžnou Doubravkou za účasti českých benediktinských bratří. To jsou však jen nedoložené báje, které archeologický výzkum nepotvrdil. Jisté je až to, že v první třetině 12. st. sem přicházejí benediktini z Týnce u Krakova. Fundátorem byl kníže Boleslav III. Křivoústý.
Nedlouho po založení tu byl postaven zděný románský kostel, jehož základy se dochovaly dodnes -skromná jednolodní stavba s transeptem a apsidou. Na severní straně pak ke kostelu přiléhaly dřevěné klášterní budovy. Komplex byl poškozen při taženích Tatarů v letech 1241 a 1260. Tehdy také zanikly dokumenty, které by mohly osvětlit okolnosti založení kláštera.
R. 1306 klášter díky iniciativě sandoměřského knížete a polského krále Vladislava Lokýtka získal vzácnou relikvii, úlomek dřeva ze Svatého Kříže, který je dnes uložen ve Svatokřížské kapli v severovýchodním nároží kláštera.
Během 14. st. následovalo období rozvoje kláštera, který však byl přerván útokem Litevců r. 1370. Vojsko vracející se z výpravy na Volyň pod vedením knížat Kjestutise a Algierda klášter vyplenilo, pobralo zajatce a rukojmí, ale budovy nepoškodilo. Největší rozkvět klášter zažil za panování Jagiełłonců, kdy se stal oficiálním královským poutním místem. Tehdy byl ve druhé pol. 15. st. za opata Michała Kłeparze přestavěn. Starý kostel sv. Kříže byl rozšířen, transept a apsida na východě byly nahrazeny rozměrným presbytářem, na severu byla přistavěna sakristie a na místě dřevěných budov byl postaven zděný čtyřkřídlý konvent s křížovou chodbou rajského dvora, dodnes zčásti dochovanou. Do severního křídla byla později vestavěna rozměrná budova sloužící jako sirotčinec, špitál a věhlasná lékárna.
Období 17. a 18. st. však už pro klášter Svatého Kříže tak šťastné nebylo. Nájezdy Tatarů, reformační tlaky, oslabení podpory vládnoucí dynastie, zlá ekonomická situace nevýhodně položeného opatství, to vše znamenalo pozvolný úpadek kláštera. V letech 1614 až 1620 sice ještě byla ve východním křídle vybudována raně barokní pohřební kaple Oleśnických, ale poslední a největší rány způsobily útoky Švédů r. 1655 a situace na počátku 18. st. za Severní války.
Nejhorší byl ale požár založený neúmyslně jedním z bratří r. 1777, jehož obětí se stal kostel a střechy kláštera. Co zbylo, vyhořelo r. 1779 znovu. Klášter i kostel byly benediktiny nákladně obnoveny v přechodném barokně-klasicistním slohu vletech 1781 až 1789. Ale štěstí to nepřineslo. R. 1819 bylo opatství carským dekretem zrušeno a přeměněno na vězení, které fungovalo až do konce II. sv. války, kdy zde byli vězněni ruští váleční zajatci.
Dnes je tu Misijní muzeum a Přírodovědné muzeum místního národního parku.
Łysa Góra je opředena řadou pověstí, které sem vesměs situují mohutný hrad a pohanské božiště, o kterém se zmiňuje Kronika Velkopolská i Jan Długosz. Na vrcholku jsou dodnes dochovány mohutné kamenné valy v délce téměř 1,5 km. Výzkum valů v 60. letech prokázal, že se nejedná o pravěké hradiště, nýbrž zřejmě skutečně o pozůstatky pohanského kultovního místa z 8.-10. st. Síla tradice tu byla obrovská - ještě v 15. st. si totiž opat Michal stěžoval králi, že na vrcholu hory nedaleko kláštera probíhají nelegální obřady a setkání lidu.
Valy nikdy netvořily souvislý opevněný areál. Mají tvar částí velmi úzké protáhlé elipsy, v jejímž centru stojí klášter. Dělí se na východní a západní část, které nejsou uzavřeny ani spolu spojeny. Tento tvar prakticky vylučuje jakoukoliv obrannou funkci. Východní val, dlouhý asi 800 m a na čtyřech místech přerušený, je pečlivě navršen z velkých, až metrákových křemencových balvanů, prosypaných následně menšími kameny. Západní kratší úsek, asi 300 m dlouhý, je navršen pouze z větších bloků přenesených sem z nedalekého kamenného moře na svahu hory. Tento rovný úsek nebyl nikdy dokončen a jeho smysl je nejasný. V širším okolí Lyse Góry a Jeleniowskich Gór objevil archeologický výzkum četné pozůstatky po hutnictví železa - malé dýmavé železářské pece z halštatské doby - z let 700 - 400 před Kristem.
V okolí nalezneme kostelík Tarczek a hrad Bodzentyn

zámek Kurozweki

zpět na mapu kraje Swietokrzyskie

hrad Miedzygorz