Vaud / Waadt

Distrikt  Nyon - HRADY
NYON     
zachovalý městský hrad a správní centrum oblasti
lokace :    46°22'55.77" /  6°14'26.50"

znak města Nyon

         

 

 

další foto - vnitřní prostory hradu (klikni)
První trvalé osídlení lze na tomto místě doložit již v době Říma, v podobě opevněného tábora a později kupecké osady. První zděné stavby lze datovat na konec římské doby. Současné umístění hradu s dobrým přehledem nad jezerem, stejně jako římské počátky města Nyon, by mohli vést k představě, že zde bývala již za Římanů důležitá budova skrytá pod hradními základy. Nedávné vykopávky v prostoru hradního nádvoří nicméně ukázaly, že v průběhu římské éry tam byly jen občanské budovy, a ne nějaká prestižní stavba. Objekt nyonského hradu byl tedy postaven až ve 12. stol., kdy byla pevnost zřízena místním mocným feudálním rodem pánů z Cossonay - Prangins. V r. 1293 byli přinuceni postoupit své majetky "Savojskému domu", který držel kraj Vaud ve svém majetku od tohoto data až do r. 1536.
Po dobytí kantonu Bernskými v r. 1536 zde sídlila jejich správa a úřednictvo až do r. 1798. Za jejich působení byl hrad v poslední čtvrtině 16. stol. přestavěn na pevnost. Městská správa Nyonu zakoupila hrad v r. 1804 a zřídila zde kanceláře městské rady (nyní sídlí ve Ferme du Manoir), soud (který je nyní umístěn v Route de Saint Cergue) a vězení (užívané až do r. 1979), stejně jako školní učebny, kanceláře a soukromé byty. Muzeum založené r. 1861, bylo v hradních interiérech zřízeno v r. 1888 a zabíralo prostory přízemí a prvního poschodí, až do doby jeho dočasného uzavření v r. 1999. Tak hrad nikdy nebyl soukromou državou, ale vždy zůstal administrativním celkem, třebaže zde v různých obdobích žilo mnoho lidí.
Historické muzeum s archeologickými nálezy (včetně nálezů z římské doby), nabízí také ke zhlédnutí sbírku porcelánového nádobí z místní slavné nyonské porcelánky (produkce z let 1781 až 1813) a fajánsovou keramiku (druh keramiky s bílou polevou a průsvitnou glazurou, majolika). Za pozornost stojí rovněž vynikající kolekce farmaceutických předmětů B. Rebera. Z hradní terasy je nádherný pohled na Ženevské jezero a Alpy s horou Mont Blank.
Vyjma hradu můžete si ještě prohlédnout historické centrum města a kostel ze 12. stol. s římskými základy.

V současné době je bohužel málo známo o vizuální podobě hradu během doby vlády dynastie Cossonay. Nicméně je známé, že savojský vévoda nechal uskutečnit nějaké změny, pravděpodobně kolem r. 1388, především přidáním dvou věží dohlížejících na jezero, a výstavbu další věže spočívající na konzolách s funkcí hlídat přístup od náměstí před hradem. Ve skutečnosti to bylo na konci 16. století, mezi lety 1574 až 1583, během bernského období (které trvalo od r. 1536 až 1798), kdy hrad dostal novou podobu, kterou můžeme vidět v současnosti.
Když se dnes podíváte na nádvoří hradu, je vstup do něj přímo od náměstí. Dříve ale bylo nutné nejprve přejít po můstku příkop oddělující hradní areál od zbytku města a potom projít skrz věž brány, která se nacházela mezi nárožní hranolovou věží a dnešním portálem. Všechny tyto obranné prvky byly odstraněny mezi roky 1822 až 1825, když bylo stávající opevnění považováno již za nepotřebné a byl vydán zákaz je dále udržovat.
Samotné nádvoří se skládá z několika průjezdů: oba vstupní portály umožňují proniknout na nádvoří z města a projít až k hradní terase, k starobylému vstupu z doby savojské, který byl zazděn na konci 16. století. Teprve při obnově hradu mezi lety 1999 až 2006 byl otvor znovu objeven, kromě jiného i přístup ke sklepům, vstup u brány schodišťové věže a konečně nedávno byl realizován sestup k přijímací hale.
Co se týká věží, je dobré si všimnout, že schodišťová věž a velká věž zvaná Rychtářská, mají obě dvě horní ochoz zakončený mašikuli (podsebitím). K tomu došlo již v době výstavby věží v letech 1574 až 1583, a měl jim tak dát vojenský vzhled, který však nebyl opravdu obranný, spíše měl symbolizovat moc jeho majitelů. Mezi lety 1574 až 1583 byl též vybudován vstup na terasu, která byla ohrazená nově vystavěnou vysokou zdí. Tato zeď byla kvůli zvýšení obranyschopnosti v rozích vybavena dvěma strážními věžičkami tzv. Pepřenkami, vystavěnými v r. 1581 až 1582 Janem a Antonínem Pauli. Tyto věžičky byly bezpochyby r. 1745 odstraněny u příležitosti snížení obvodové hradby, a současně byla nově zařízena terasa. Byla zde vystavěna nádrž s fontánou a vysazeny kaštanovníky. Tyto stromy byly potom nahrazeny v 19. století platany, po r. 1960 zde rostly japonské třešně, které byly také později odstraněny. Terasa je nyní zařízena tak, že změny uskutečněné mezi roky 2004 až 2005 jednu její stranu zvýšily a umožnily tak přímý přístup z nádvoří hradu; kromě toho byla v době restauračních prací objevena také kruhová nádrž z r. 1745, která byla zaplněná a zarostlá pravděpodobně již na začátku 19. století.
Nádrž vyhloubená uprostřed zeleninové zahrady byla vystavěna mezi lety 1781 až 1782; nově byla znovu odkryta a upravena do původní podoby. Podoba původního hradu pochází z r. 1579, kdy byl vytesán ze skalního masivu a bezpochyby jednoduše omítnut šedou barvou. Dodnes je na stavbě patrných několik erbů, hlavní je ozdoben dvouhlavovou orlicí Svaté říše římské (císařství) národa německého (na němž byl Bern teoreticky přímo závislý až do r. 1648), potom dva bernské erby se zbraněmi a s medvědem (jeden štít byl změněn) a konečně jeden malý erb se zbraněmi rychtáře Markvarta Zehendera, který byl guvernérem města Nyon mezi lety 1572 až 1578. Velmi poškozené otesané kameny byly v r. 1951 nahrazeny betonovými odlitky. Dříve se na straně náměstí vyskytovaly ještě další bernské erby, všechny ale byly provedeny z nehašených barev, takže jsou nyní málo patrné.
Hlavní obytná věž zvaná "Rychtářská" byla dokončena v r. 1578, stavební huť vedl Antonín Vallon, tesařské práce a pokrytí taškami zhotovil Jehan Morna působící tehdy v Rolle. Projdeme-li věží dostaneme se na ochoz hradu. Jedná se spíše o obrazovou krytou galerii. Původně se však jednalo o vnější opevnění, jenž bylo zbořeno v r. 1823. Již v první etapě výstavby věže bylo pamatováno na hygienu, a tak se uvnitř věže nachází několik záchodů. V r. 1908 došlo k dalším úpravám interiérů, takže se toalety nacházely v každém poschodí. V přízemí byly toalety určené pro veřejnost až do r. 1999. Přístup z exteriéru byl možný dveřmi v přízemí věže, vystavěnými v r. 1823, poté co bylo vnější opevnění hradu odstraněno a hlavní příkop zasypán. Protože otvor realizovaný v r. 1941 poškodil celý interiér věže, rozhodlo se v r. 2003 v jeho místě nainstalovat výtah. Pod střechou se ukrývá jeden zvon ze 17. stol. nesoucí jména členů dvou rad z Nyonu, kteří v té době vykonávali funkci rádců. Původně byl umístěn na bráně Svatého Jana, z níž byl odstraněn ve stejné době, jako byly zrušeny příkopy a náspy města, a byl umístěn ve věži v r. 1805. Kromě toho na střeše původně byl umístěn větrník ve tvaru kohouta, který byl nahrazen v r. 2002 novým větrníkem podoby vojáka.
Dnešní vzhled je důsledkem významnějších proměn a doplňků k původnímu objektu - změny tvaru nádvoří, vybudování velké obytné věže (Rychtářská věž) a schodišťové věže, zvýšení hlavní budovy a především již existujících věží, stejně jako vykopání tří nových sklepů. Samozřejmě v průběhu následujících desetiletí proběhly další změny, zvlášť významné byly kolem poloviny 18. století, ale hlavní silueta stavby se změnila již velmi málo; s výjimkou rozebrání vnějšího opevnění na začátku 19. století, které bylo situované směrem k hradnímu náměstí.
Nejblíže se nachází tvrz Duillier

tvrz Gingins

zpět na mapu distriktu Nyon

 tvrz Peroy