Medžibiž


MEDŽIBIŽ (MIEDZYBÓŽ)
*mohutná renesanční pevnost*









	*další fotodokumentace* (klikni brána)

Mírně vyvýšené ploché návrší nad soutokem *řek Buh a Bužek* bylo vhodným místem k vybudování rozsáhlé fortifikace, navíc strategicky výhodně umístěné na tzv. Černé stezce, časté trase tatarských nájezdů.

Od 15. století tu sídlili královští správcové, jejichž úkolem bylo dohlížet na pořádek a bránit neklidný pohraniční region. V 16. století sídlo a statek přešly do rukou královského hejtmana Nikolaje Sienawského. Ten radikálně přestavěl původní středověký objekt, takže se stal jednou z nejmocnějších pevností této části země.

Z té doby pochází velká část kamenného i cihlového zdiva, včetně mohutných opěráků a tří věží. Východní výběžek areálu byl zvlášť silně opevněn. Byl obklopen samostatnou srostlicí čtyř bašt, tří půl válcových a jedné hranolové, ovšem nakoso umístěné. Všechna tři poschodí bašt byla hustě vybavena střílnami, takže tento superbastion byl schopen vést palbu z více než padesáti hlavní najednou. Množství dalších střílnových otvorů bylo rozmístěno v dolních úrovních obvodových hradeb. Většina korun zdiva staveb i hradebních zdí je vybavena cihlovou ozdobnou atikou různých typů.

Úloha hradu v Medžibiži byla především obranná, rezidenční funkce byla pouze druhotná a podřadná. Proto jsou obytné prostory poměrně nevelké a skromně vybavené.

V letech 1790-91 sídlil na hradě (vlastněném tehdy knížetem Lubomirským) Tadeusz Kosciuszko, jemuž sloužil během povstání jako velitelství. Zde se polský národní hrdina potkal a seznámil s o hodně mladší Teklunií Žurowskou, problematickou známost vsak rázně ukončil dívčin otec. Narodil se zde rovněž významný exilový vojevůdce kníže Vitold Czartoryjski.

Poté, co byla Medžibiž konfiskována Ruskem, patřila ruským carům. Během návštěvy vojenských manévrů se tu zdržovali mimo jiné carové Mikuláš I. a Alexandr II.

Zdivo hradu bylo poškozeno během obou světových válek. V r. 1968 byl proto objekt opraven a zajištěn.

Dnes je z velké části prázdný, až na kostel uprostřed rozlehlého nádvoří, jednu z věží a mladší přízemní stavbu při severní hradbě je beze střech.


hrad Kamjanec Podolskij	zpět na mapu kraje Chmel´nickij	hrad Žvanec