Středočeský kraj

Okres Benešov - HRADY

TÝNEC nad SÁZAVOU  
10 km západním směrem od Benešova

znak města Týnec nad Sázavou

pravděpodobná podoba první stavební fáze hradu  půdorys původního hradu

 raněgotická rotunda původního pohřebiště 

bergfrit původního hradu renesanční dům v sousedství

Dnešní město vyrostlo na místě osady založené již v 10. st. Románská rotunda pochází z 12. st. Na přelomu 12. a 13. st. byl na místě dřevěného srubu vystavěn románský kamenný palác. Později, v první pol. 13. st. , postaven v sousedství rotundy obytný donjon, který plnil také i obrannou funkci. Stavebníkem musela být významná osobnost, bohužel její identitu neznáme, možná některý z pánů z Valdeka
První písemná zmínka pochází až z r. 1318, kdy je zde zmiňován jako majitel panství Oldřich z Týnce, příslušník rodu z Valdeka. Tento Oldřich byl zakladatelem rodové větve Medků z Valdeka, kteří Týnec drželi téměř až do konce 15. st., kdy byli vystřídáni Litvínem z Klinštejna.
Vdova po Litvínovi, Majdalena, rozená z Vrtby, prodala později se svým druhým manželem Jindřichem z Poměnic toto zboží Bernardovi z Baršova (1544), který o 6 let na to umírá. Tím majetek dědí dcera Anna, provdaná za Jana Velemyského z Velemyšlevsi. Od jejího vnuka prodejem získali Týnec Hodějovští z Harasova a Konopiště.
Adam Hodějovský se však účastní stavovského povstání a tak je jeho majetek zabaven. Konfiskát kupuje Albrecht z Valdštejna, který jej obratem prodává Pavlu Michnovi z Vacínova. Za tohoto majitele vypuká selské povstání, mezi jehož vůdci se nalézá i Adam Hodějovský. Povstání bylo časem potlačeno vojskem a poslední bitva se odehrála na úbočích Neštětické hory nedaleko Nevelkova. Adam musel uprchnout a později sloužil ve výmarském vojsku v Německu.
Týnec byl po těchto událostech připojen ke Konopišťskému panství a částečně sdílel jeho osud. Tím započalo období úpadku a chátrání hradu. Tento proces byl navíc podpořen i požárem, který r. 1654 hradní komplex těžce zdevastoval.
Tento stav se změnil až koncem 18. st., kdy zde byla zřízena manufaktura na jemnou kameninu. Po ukončení výroby sloužil hrad jako byty.
Za první pozemkové reformy jej koupil ředitel Uměleckého historického muzea v Praze F.X. Jiřík (1926). Postupně však jednotlivé objekty s pozemky hradu rozprodal. Donjon a rotundu získala církev.
Plocha hradu byla vletech 1969 až 1970 archeologicky prozkoumána a nalezené základy budov byly opět zasypány. Na povrchu byly ponechány pouze obrysy zdí, které dávají tušit rozsah celého hradu.
Více na www.mestotynec.cz

hrad Český Šternberk

zpět okres Benešov

hrad Vlašim