Rakousko

Kraj  Dolní Rakousko - HRADY
RAPPOTTENSTEIN 
zachovalý románský hrad - jeden ze symbolů Waldvierteilu

znak místa

 

celkový půdorys pevnosti  vnitřní prostory hradu vnitřní prostory hradu (klikni brána) půdorys jádra hradu
Hrad a osada byl založena v první pol. 12. st. v severním pralese, který byl nazýván „Silva Nortica“. Za zakladatele je považován Rapoto, příslušník rodu von Kuenring, jenž je zde uváděn v letech 1157 až 1176. Rapoto zastával v této době také úřad purkrabího v Mödlingu a je také mimo jiné někdy uváděn sezením na Schönbergu. Tento rod původem z Bavorska získal zdejší území darem od krále. Předek Rapota Hadmar I založil mimo jiné klášter ve Zwettlu. Hrad měl sloužit jako strážní a ochranný bod na obchodní stezce od Dunaje do Čech. Bez mála po 150 letech vymírá tento rod ve vyhnanství, poté co se spojil s českým králem Otakarem II. proti jeho protivníku Rudolfu Habsburskému. V II. pol. 12. st je hrad sídlem Konráda von Rappottenstein, posledního kuenringského purkrabího v Mödlingu, který byl tehdy farním a hospodářským centrem poměrně odlehlého panství.
V první pol. 13. st. získávají panství a hrad páni von Dachsberg, původně leníci Kuenringů. Tento rod je zde doložitelný od r. 1302 (1305). R. 1383 jsou Dachsbergové přinuceni zemským knížetem prodat své, dosud svobodné panství a r. 1398 jej zpět od vévody přijímá Jiří von Dachsberg jako léno.
Od r. 1423 jsou vlastníky panství páni von Starhemberg, příbuzný rod Dachsbergů. Starhembergové jsou r. 1556 (1546) vystřídáni pány von Landau a ti r. 1664 hrabaty von Abensperg a Traun. Potomci posledně jmenovaných jsou majiteli hradu do dnešních časů.

Hrad se nalézá na na skalním hřbetu mezi řekami Malý Kamp a Höllbach, cca 1 km jižně od stejnojmenné obce. Impozantní stavba je výsledkem stavebního vývoje v průběhu mnoha staletí, až do II. pol. 16.st. Současně je nejstarším symbolem severozápadního Waldviertlu.
Románské jádro hradu, stojící na strohém žulovém masívu, je přístupné přes 5 nádvoří, spirálovitě umístěných kolem jádra, v němž se cesta několikráte zalamuje a zvyšuje tak bezpečnost přístupu.
Dnešní přístup je chráněn dvěmi okrouhlými renesančními, věžovými bastiony s datem "1549", vystavěnými z obou stran I. brány. Z téže doby pochází vnější obvodová hradba a předsunutý šíjový příkop.
II. brána ze 16.st. odděluje nádvoří na západním a severním boku hradní skály. Z II. pol. 16.stol. pochází velká hospodářská budova, tzv. "pivovar" na 1. hradním nádvoří. Po pravé straně jsou zde ještě patrné zbytky po středověkém dobývání kamene na výstavbu hradu.
Uprostřed dalšího nádvoří, pocházející ze stavebních fází mezi 13. – 15. stol., se nalézá na východě cisterna na vodu. Výstavba 5. nádvoří, s užitím kvádrového zdiva, pochází již ze 13.st., přičemž ve 14.st. bylo toto nádvoří obklopeno budovami. V této době byla také zdvojena jeho jižní obvodová hradba.
Tím jsme obešli celé hradní jádro a dostali se k poslední bráně v románské obvodové hradbě, za kterou je již vnitřní hradní nádvoří. To je ze všech stran sevřeno obvodovou zástavbou. Přinejmenším v základech pochází z první fáze výstavby, je max. 43 m dlouhé, asi 25 m široké, jedná se o polygonální stavbu, která i přes značnou nerovnost terénu kopíruje obvod hradní skály. Na nejvyšším místě skály, na jejím severním okraji, byl do obvodové hradby zapojen hranolový bergfrit, čtvercového půdorysu o straně 7,40 m, jehož 2 spodní poschodí jsou vyzděny z původních velkých kvádrů a zachovaly se též zbytky komínových plášťů. Následující poschodí pochází z přestavby ve 14.st., obě horní patra jsou již novověká.
Přímo k vnitřnímu líci západní obvodové hradby je situován původní palác (dnes obnovený), jehož sklepní podlaží je opět vybudováno z velikých kvádrů a obsahuje původní střílny. Dnešní podoba mohutné brány, 5-ti boké věže v jižní části jádra, nepatří k původní dispozici, ale vznikla až při přístavbě paláce z jižní strany, resp. po jeho zvýšení. Mohutné zdivo o síle až 3,5 m je důsledkem zřejmého zdvojení zdí z vnitřní strany (přístavba k vnitřnímu líci západní, jižní a východní strany).
Románská brána s průjezdem, nepravidelného vnitřního prostoru, obsahuje hradní kapli datovanou r.1379, s výmalbou svěcení na klenbách a figurálními motivy ze 14.st. V pozdním středověku a ranném novověku vznikla nad románskými stavbami jistě vícefázová, komplexní vnitřní zástavba hradního jádra.
Na východní straně nádvoří je otevřená pozdně gotická hala s nepravidelnou hvězdicovou klenbou na pilířích s připojeným dýmným provozem kuchyně. Prostory nad ní umístěné, jsou vybaveny sdruženými okny s příčníky ze 16.st. (datované "1574").
Zvláštní význam má zachovaná fresková výzdoba, v 1. patře tohoto křídla, z doby kolem r.1530. Nabízí nám zajímavý pohled na kulturu bydlení šlechty v 16.st. Profilované arkýřové konzole, ve východním obvodovém plášti jádra - z boku "pijácké světnice", přibližně pocházejí z konce středověku. K vnitřnímu líci budov v severní a západní části nádvoří byla dostavěna 3 podlažní sloupová arkáda s datem „1601“. Díky sgrafitové výzdobě nádvoří vznikla pozoruhodná harmonie mezi pozdně gotickými a ranně renesančními  detaily architektury.
Schodiště v severním křídle zprostředkovává přístup k tzv. "rytířskému turnajovému dvoru", k novověké baště lemované cimbuřím ve tvaru vlaštovčích ocasů, na skalní terase, a s dřívější zahradou, cisternou a charakteristickou hodinovou věží. Pod ním se na 3. nádvoří nacházejí rozsáhlé, ve skále vytesané, klenuté kasematy, sloužící později jako vězení (hladomorna). Původně sloužily hospodářským účelům, byla v nich umístěna kuchyně s dýmníkem, cisterna a sklady.
V okolí se nachází hrad Arbesbach a další v sousedním okresu  Wachau

 hrad Raabs a.d.T.

zpět na mapu okresu Waldvierteil

 hrad Rosenburg