Weitra

WEITRA

gotický hrad přestavěný na renesanční zámek

Založení hradu a města se datuje mezi roky 1201 až 1208 a je připisováno Hadmaru II. von Kuenring. Oboje bylo založeno jako nové správní centrum tehdejšího, poměrně rozsáhlého panství. Za předchůdce dnešního hradu je obecně považována nedaleká Altweitra, kde je doloženo již ve 12. st. užívání zemského práva.

Hadmarovým nástupcem se stává jeho syn Jindřich II. von Kuenring a ten je r. 1228 jmenován vévodou Leopoldem VI. rakouský maršálkem. Jindřich V. von Kuenring se v rozepřích mezi králem Přemyslem Otakarem II a Rudolfem Habsburským přiklání na stranu Otakara II. a díky tomu je přinucen uprchnout na svůj hrad Weitra. Po porážce Otakara II r. 1278 je Weitra oblehnuta Štefanem von Maissau a následkem toho Jindřich V. pozbývá své panství, které je zabaveno králem Rudolfem I.

Takto nabytý majetek přenechává do správy svým dvěma synům (1285), s výjimkou krátkého období po r. 1295 kdy bylo panství Weitra propůjčeno Leutholdu von Kuenring. Ten se však opět proti Habsburkovi vzbouří a tak je mu propůjčený majetek zase odebrán. Weitra se poté stává majetkem koruny a je administrativně spravována purkrabími. R. 1332 je hrad a město obléháno vojsky z Čech.

Mezi roky 1376 a 1429 náleží panství pánům von Maissau jako léno. R. 1426 je Weitra obsazena husity a jejich posádka se zde udrží až do r. 1431. Obnovit tento stav se r. 1432 pokouší další husitské vojsko obléháním. Dalšímu obléhání je město a hrad vystaveno r. 1486 od uherských vojsk.

Od r. 1508 je panem Ladislavem z Prahy dáno panství do zástavy baronu von Windhag. To se opakuje r. 1582 kdy panství takto získává Wolf Rumpf, baron von Wull-Roß od císaře Rudolfa II. R. 1606 získávají koupí panství Weitra hrabata von Fürstenberg-Heiligenberg. Ti nechávají hrad modernizovat a nově opevnit. Toto úsilí se vyplatilo, neboť r. 1645 je hrad bezvýsledně obléhán švédskými vojsky.

Ve vlastnictví rodiny Fürstenberg se hrad nachází do dnešní doby.

Na skalním návrší v jižní části města, nad potokem Weidenbach, leží zdaleka viditelná, pravidelná stavba. Dnešní zámecká budova vznikla přestavbou původního středověkého hradu z počátku 13.st. Jednalo se o lehce nepravidelnou, čtyřstrannou stavbu na půdorysu lichoběžníku, s přistavěnými palácovými křídly k západnímu, severnímu a východnímu vnitřnímu líci obvodové hradby, jakož i dvěma předsunutými zděnými věžemi na východní a západní úzké straně.Ve sklepních prostorách východního palácového křídla a v jižní zdi bergfritu se zachovalo původní kvádrové zdivo.

Prvotní rozsáhlá hradní dispozice byla protáhlá o délce 80 m a šíři 30 m a dle německé typologie se jednalo o dvou věžový hrad. Zdali tato podoba pochází již z 13.st. není jisté. Se zřetelem na stavbu věží je možné, že hrad vznikl v několika stavebních etapách.

Dnešní objekt pochází z konce 16.st. (projekt r.1588) a pouze část přízemí vychází ze základů hradní stavby. Třípodlažní, podsklepená, čtyřkřídlá renesanční stavba, kromě severní strany, kde byla dodatečně centrálně vestavěna věž s bránou, se intaktně zachovala. Cca 35 m vysoká věž dostala po požáru v r.1747 svou dnešní podobu se zmenšeným vstupem. Obdélné nádvoří je opatřeno v západním a východním křídle třípodlažními pilířovými arkádami.

Reprezentativní budova brány ve středu severního křídla, stojící vedle průjezdu, bočně flankovala vstup do zámku. Mohutná, jinak prostá budova brány ještě dnes má kladky po dřívějším padacím mostu. Její odlišná výška soklu nám ukazuje, že se jednalo o sekundárně zbudovaný přístup.

Odstupňované střechy západního a východního křídla a předsunuté barokní volutové štíty jsou původní a jsou již zaznamenány na Vischerově rytině z r. 1672. V průběhu 17. až 19. st. se stavební aktivita přesunula do oblasti vnitřního nádvoří.

Za posledních šlechtických majitelů bylo v 18.st., v 1.poschodí západního křídla, vybudováno zámecké divadlo, které bylo r.1885 upraveno v rokokovém slohu a ve kterém se dodnes hraje.

V r. 1758 vznikla také nová, v přízemí severního křídla zbudovaná, zámecká kaple, zdobená štukem. Jedná se o třílodní prostor s rýpanou kápovou klenbou a přistavěným středovým oltářním výklenkem (apsidou). Četné vnitřní prostory zámku jsou dodnes vybaveny barokními a i z pozdějších epoch pocházejícími kachlovými kamny.

Po požáru v 18. st. vznikla dodnes patrná konstrukce krovů - mistrovské dílo barokního tesařského umění. Horní poschodí věže má zachované dva hodinové stroje z let 1606 až 1756. Uvnitř neomítnuté věže nalezneme vedle kvádrů z původního hradu též novodobé klínové zdivo, sekundárně bylo použito i cihel.

Zámek je na severní a východní straně obklopen rozsáhlým zemním bastionovým opevněním. Na severní přístupové straně byla vystavěna pětiboká předsunutá bašta.

Z východní údolní strany je situováno hospodářské zázemí. Vnější opevnění, obsahující dodnes množství střílen a ochozy opatřené cimbuřím, pochází ze 16.st. Bylo přizpůsobené dobové obraně reprezentační stavby, tehdy nazývané "opevněný zámek.“ V 19. st. bylo využito toto opevnění jako hospodářské stavení a dostalo svůj dnešní vzhled. Vnější opevnění zámeckého areálu bylo napojeno na rozsáhlé, místy v dobrém stavu, opevnění města, částečně pocházející ze 13.st.


hrad Wegscheid	zpět na mapu okresu Waldvierteil	hrad Wildberg