Wallis

Zenden Monthey  - HRADY
CHÂTILLON - LARRINGES (Collombey)    
zachovalý hrad dnes přeměněný na klášter
lokace :  46°16'2.31" /   6°56'41.11"

znak města

Collombey - Muraz

 

znak řádu cisterciáků

    

Na okraji silnice spojující jednotlivé kantony se nachází venkovské sídlo rodu Fay de Lavallaz, nazývaný také jako hrad (zámek) de Châtillon. Přijíždíme-li z Collombey, již z dálky je patrný zámek původně pánů z Arbignon - Collombey, dnes změněný na ženský klášter. Ale dějiny zámku a jeho majitelů sahají až do hlubokého středověku.
Šlechtický rod d'Arbignon, významný ministeriální rod z opatství sv. Mořice získal nějaké majetky v oblasti Chablais. Později došlo k rozdělení rodu na několik větví, které hrály významnou roli mezi 13. a 16. stol. Ambrózie d'Arbignon, manželka Jana z Collombey, nechala v pol. 13. stol. pravděpodobně vystavět věž s jedním obytným domem. Kolem r. 1349 nechal na hradě jistý Perronet zbudovat novou hradní kapli. V pol. 16. stol. byl již nevyhovující hrad opuštěn, protože páni d'Arbignon přenesli své hlavní sídlo do Monthey.
V r. 1548 získává panství rod de Chattilon a Vilémem ze Chatillon - Larringes (starý šlechtický rod ze Savojska, sídlící tehdy také v Saillon a Conthey) jej nechává nově opevnit.  Na počátku 17. stol. tento rod vymírá a hrad se stává majetkem rodiny z Fay de Lavallaz. R. 1643 je část hradu s panstvím koupen řádem Bernardinek, které zde nechaly vystavět další klášterní budovy a novou kapli. R. 1650 však došlo k velikému požáru, který většinu středověkých konstrukcí zničil. Poté byl hrad ihned zrekonstruován a získal svou dnešní podobu. Potomci jedné z rodových větví rodiny z Fay de Lavallaz obývají ještě dnes část tohoto sídla. Bývalý hrad současně slouží také klášteru Bernardinek (řád cisterciáků), které mají svou pobočku v Sierre.

Z původní hradní dispozice se do dnešní doby zachovaly již jen základy obytné věže, v které měly pokoje páni z Arbignon - Collombey.
Vstup do vnitřního nádvoří je veden skrz portál s obloukovou klenbou, jehož bezpečnost zvyšuje podsebití v arkýři na konzolách, na kterém lze přečíst datum 1633. Zboku k tomuto průjezdu brány je přistavěno zleva obytné křídlo, jehož patro je prolamováno arkádami a na pravé straně stojí budova mohutných rozměrů sloužící obci. V průčelí nad portálem se nachází budova majitele, jehož dvě patra mají chodby s hřebínkovými klenbami a zdvojenými oblouky.
Uprostřed průčelí se nachází hranolová věž čtvercového půdorysu - jenž v sobě ukrývá pravotočivé, šroubovité schodiště se zábradlím. Protože se podobná schodiště ve Švýcarsku v průběhu 17. stol. nestavěla (alespoň se nedochovala), lze se po právu domnívat, že pochází z doby ještě před velkým požárem r. 1650.
Původně byla věž spojena chodbou s vedle stojícím palácem. Tento palác byl patrně vybaven maximálním přepychem, jak se na šlechtice tehdejší doby patřilo. Výzdoba interiérů knížecích pokojů ale silně kontrastovala se strohostí tehdejších fasád. Zavalité sloupy nesoucí mohutné oblouky budily dojem značné odolnosti. Ze všech pokojů se dodnes zachoval pouze jeden, pokoj vybavený krásným kazetovým stropem.
Severním směrem můžeme nalézt tvrz Barberini a dále pak tvrz Porte de Scex. Jižním směrem město St. Maurice se starobylým klášterem a Guvernérský hrad .

 tvrz Porte de Scex

zpět na mapu Raronu

 Barberini tvrz