Rakousko

Kraj  Dolní Rakousko - HRADY


RASTENBERG                                       
typický hrad rodu von Rastenberg                      

nové foto z r. 2004 - viz. níže

   foto 2004 fotodokumentace 2004 (klikni brána)

Páni von Rastenberg tvoří vedlejší rodovou větev rodu von Rauheneck, jejichž rodový hrad Stammburg leží u Badenu v jižní části Dolního Rakouska. "Hugo de Rastenberch", syn Oty von Rauheneck-Ottenstein, je písemně poprvé uváděn r. 1205. Z tohoto lze usuzovat, že k založení hradu muselo dojít někdy před tímto datem, což potvrzují i výzkumy.
Dle posledního stavu poznání lze datovat výstavbu hradu mezi lety 1193 až 1205. Hrad je po stavební stránce typický pro rod von Rastenberg. Hugo, se svými dvěma syny "Alberem a Otou de Rastenberch" nazývanými, je na hradě uváděn ještě v r. 1232. Poslední příslušník tohoto rodu, Oto von Rastenberg, umírá r. 1298 a jeho dcera Gisela prodává hrad a panství Dietrichu von "Kirchlingen" (Kierling).
V r. 1305 koupil Michal von St. Veit od Štěpána von Maissau a Oty von "Chirchling" čtvrtinu "domu" Rastenberg. R. 1330 se hrad opět nachází v držení Dietricha von "Chirchling". R. 1363 předává Jan Kirchling svobodné panství zemskému knížeti a dostává jej zpět jako léno. Konečně r. 1382 je panství jako celek prodáno Habsburkům.
Za Habsburků je jako správce panství uváděn jakýsi Oto (1404) a od r. 1429 se nachází Rastenberg v zástavním držení Jörga Rappacha. Ten je vystřídán pány von Neidegg, kteří panství užívají lénem. Za jejich panování dochází k odstraňování škod, napáchaných husitskými vpády a později také k celkové modernizaci opevnění a rozšiřování hradu. Na těchto úpravách má lví podíl hlavně Vilém von Neidegg a jeho purkrabí Jan Gasteiger (1463).
Po smrti posledního příslušníka rodu von Neidegg na Rastenbergu, je hrad předán do zástavního držení r. 1600 Michalu Zellerovi, jenž je protestantského vyznání. Zřejmě kvůli tomu upadá v nelibost u císaře a proto je hrad oblehnut a dobýván. Císařskému vojsku o síle 4 000 mužů se však posádka ubránila. Nástupcem Michala Zellera se po jeho smrti stává jeho syn a jakýsi Jan Unterholzer, který od r. 1628 vlastní celé panství sám. Od r. 1633 je Rastenberg v držení jeho dcery a jejího manžela Josiase von Prösing.
R. 1645 se hrad stal obětí nájezdu švédských jízdních oddílů a celé panství bylo řádně vydrancováno. V tomto stavu kupuje hrad a příslušné zboží r. 1633 František von Lamberg. Jeho rod je vystřídán r. 1754 baronem von Bartenstein, za něhož dochází k barokní přestavbě. Takto upravený hrad s panstvím kupuje r. 1807 vévoda von Corrigliano, ale již r. 1817 se zboží vrací zpět do rukou rodiny von Bartenstein.
Poslední etapu v historii hradu vyplňují, jako majitelé panství, hrabata von Thurn-Valsassina, kteří panství koupili v r. 1879. Tomuto rodu patří hrad dodnes.

Hrad se nalezá v západní části obce, na úzké, strmé a skalní ostrožně nad potokem Purzelkamp. Jedná se o místní dominantu krajiny nad pravým břehem řeky Kamp.
Areál je přesně orientován západovýchodním směrem. Na západním okraji ostrožny leží 48 m dlouhé, max. 19 m široké jádro hradu které, přestože prošlo rozmanitými přestavbami, ve své podstatě si zachovalo téměř úplně svou původní podobu z doby kolem r.1200. Z této doby pochází také mohutný 5-ti boký bergfrit s břitem směřujícím východně k přístupu, obdélný palác na západě a z obvodu hradby vysunutá kaple na severu.
Poměrně pravidelná obvodová hradba o síle zdiva 1,8 m, obsahovala na severu, vedle věže, původní bránu. K nejstarším stavbám patří také hospodářská budova na jižní straně, přiložená k bergfritu. Téměř 27 m vysoký bergfrit byl původně opatřen zděným cimbuřím, vstup do něj jest ve značné výšce, v dnešním 5. podlaží, nad přístavbami.
Sklepní prostor 3-podlažního paláce je osvětlen pouze malými štěrbinovými okny. Z doby výstavby pochází také trámový strop. Na kulatém oblouku brány vedle paláce se zachovaly unikátní kamenické značky.
Na severu silně vyčnívá, šikmo k hlavní ose uložená, kaple, jenž byla pravděpodobně v pozdním středověku prodloužena západním směrem, o čemž svědčí, i přes barokní úpravy, pozoruhodné románské detaily. Vedle několika zazděných okenních a dveřních otvorů na severní straně, má v 1. poschodí integrovaná kaple v severním křídle, k východu namířený arkýř s apsidou, vystavěný nad odstupňovanou a profilovanou konzolou. Ještě dnes se vstupuje skrz profilované románské dveře s kulatým obloukem, jenž lze dle tvaru zařadit do I. pol. 13.st.
Jako hlavní brána jádra hradu sloužila, na cestě mezi věží a kaplí, v příčné zdi vybudovaná kulisová brána, jíž se procházelo na hradní nádvoří. Dnes, díky přístavbám k věži, jsou na střeše zazděna cimbuří a další otvory.
Přiměřeně vývoji a přestavbám byla také původní plášťová zeď zvýšena. Zdi jsou vystavěny z pečlivě vyskládaných velkých bloků lomového kamene, a bergfrit z "opus spicatum". Nároží paláce a ostění jsou provedeny na vysoké úrovni kamenické práce.
Renesanční východní obytný trakt byl vystavěn na místě původního parkánu z I. pol. 13.st. Vnitřní brána je velmi podobná té vnější nejen typem zdění, ale i použitím lomového kamene. Pozdně gotické detaily (např. okna) v nádvoří ukazují vnitřní zástavbu hradu, jenž dle dendrologického datování pochází z II. pol.16.st. V této stavební fázi vznikly, kromě jiného, podloubí a spojovací cesty kolem vnitřního hradního nádvoří a mohutné renesanční křídlo s mnoha okny v části předhradí, jenž obklopilo malý dvůr. Dnešní výška budov pochází ze zvýšení, které proběhlo v téže době.
Drobné přestavby v době baroka moc nezasáhly starší konstrukce, a omezily se především na přestavění kaple a výstavbu malé zvonice nad vnitřní hradní bránou. Zesílení opevnění na východní přístupové straně bylo provedeno pravděpodobně v 15.st. a doplněno bylo v 16.st. předsunutým bastionovým opevněním.
Věž brány zabezpečovala nově vzniklou budovu, původně sloužící jako hospodářské stavení umístěné za dalším příkopem. Tato část hradu je dnes silně přestavěna, budovy byly sníženy a plní funkci zahradního domku. Především věž brány a části renesančního křídla byly v 19. st. dle dobového vkusu přestavěny a vloženy velké okenní špalety.
Ve východní části hradu je novodobý statek, dnes sloužící jako kancelář správce bohosloveckého ústavu.
V okolí se nachází hrady v sousedním okresu  Waldvierteil

 hrad Ottenstein

zpět na mapu okresu Wachau

hrad Senftenberg