Středočeský kraj

Okres Kutná Hora - HRADY

PIRKENŠTEJN 
15 km severozápadně od Zruče nad Sázavou

znak města Ratají nad Sázavou

Původně postavené dva hrady na protáhlém ostrohu, obtékaném potokem Živý v rámci výstavby opevnění městečka Rataje
Vznik a dějiny hradu Pirkenštejn jsou spjaty s dějinami a vývojem městečka Rataje. Rataje jsou poprvé připomínány v r. 1289, kdy zde měl majetek jistý Přibyslav z Rataj. Někdy po tomto roce získal Rataje purkrabí Pražského hradu Hroznata z Úžic, rodově spřízněn se Závišem z Falkenštejna, hájící i jeho zájmy. Toto vedlo až odnětí jeho majetků Václavem II. a Ratajské zboží bylo r. 1293 postoupeno pražskému biskupství. Začátkem 14. st. se násilím zmocnil tohoto majetku Jindřich z Dubé, po jeho smrti majetek získal Jindřich z Lipé za něhož byla původní vesnice přebudována na opevněné městečko. V této době byla i pravděpodobně zahájena výstavba i obou hradů. Zda byla stavba dokončena za jeho života nelze prokázat († 1329), jisté však je, že při dělení jeho majetku (1346) mezi syny (Jana, Jindřicha, Čeňka a Pertolta) jsou zmiňovány oba hrady a městečko Rataje. Výstavba byla ukončena do tohoto roku. Majitelem zboží se stal Čeňek z Lipé, který se však brzy zadlužil a byl nucen ho zastavit. Na počátku 50. let 14. st. získal majetek zpět, ale již r. 1364 postoupil své panství spřízněnému rodu pánů z Pirkenštejna jmenovitě Ješkovi Ptáčkovi z Pirkenštejna, který se zde připomíná r. 1366. Tento rod do těchto končin přišel z  Českolipska, z rodového sídla hradu Sloup. Na počátku 15. st. spravoval panství za jeho syna Jana poručník Hanuš z Lipé. Hanuš měl neustálé rozpory s králem Václavem IV a proto r. 1410 proti Ratajím vytáhlo královské vojko a Hanuš byl nucen se podřídit.
Nejvýznamějším příslušníkem pirkenštejnského rodu byl Hynek Ptáček z Pirkenštejna. Tento muž byl jedním z představitelů panské jednoty na konci husitské revoluce, účastník bitvy u Lipan (1434) a vůdce vojsk panské jednoty při dobývání hradu Sion. V době bezvládí po Zikmundově smrti (1437) jeden z nejvlivnějších českých politiků. R. 1440 se stal představitelem východočeského landfrýdu. Zemřel na svém panství r. 1444, na hradě Pirkenštejně. Je pohřben v ratajském kostele.
Vzhledem k tomu, že jeho jediná dcera Žofie nebyla ještě schopna plně převzít panství do svých rukou, zastával za ní tyto povinnosti purkrabí na Ratajích Jan Čabelický ze Soutic. V r. 1447 městečko Rataje i s oběma hrady vyhořelo, ale již v r. 1467, kdy se Žofie vdávala za syna krále Jiřího z Poděbrad Viktorina, se v jejím věnu uvádí i hrady Rataje a Pirkenštejn. Viktorin z Kunštátu a Poděbrad však oba hrady r. 1487 s městečkem a dalších 12 vsí prodal Bohuslavovi ze Švamberka. R. 1490 zde svého otce vystřídal syn Jindřich ze Švamberka, ale již r. 1494 ratajské panství prodal svému strýci Kryštofovi ze Švamberka a ten r. 1524 vyměnil toto zboží za některé statky v jižních Čechách s Václavem Robmhápem ze Suché.
Václav Robmháp o čtyři roky později prodal panství Ladislavovi Malešickému z Černožic. Všichni majitelé se doposud zdržovali na Pirkenštejně, zatímco Ratajský, horní hrad měl funkci vojenskou. Ladislav z Černožic si však za své sídlo zvolil naopak hrad horní a nechal jej upravit v průběhu 16. st. na renesanční zámek. Pirkenštej byl nechán svému osudu a sloužil pouze hospodářským účelům.
Po celé 17. st. zprávy o Pirkenštejně chybí, a vzhledem k tomu, že majitelé na tomto hradu nesídlili, nebyl ani upravován.
V r. 1712 koupil hrad od Jana Františka Ludvíka z Talmberka Václav Oktávián Kinský, za  jehož panování byla opět v Ratajích zřízena fara a za její sídlo byl určen dolní Pirkenštejn. Za tímto účelem byl v l. 1713 - 1714 přestavěn hlavně hradní palác. Hradní věž (15 m) byla opatřena dřevěnou nástavbou (6 m) a zakončena kuželovitou střechou. Byla jí určena funkce zvonice. Hradní příkop byl zavežen a padací most byl nahrazen kamenným. Podobu přestavby z těchto let si hrad zachoval dodnes.

Čelo hradu za šíjovým příkopem tvoří rovná hradba s kulisovou branou před okrouhlým, volně stojícím bergfritem, vybíhající v oblou smyčku. Prostor před branou bylo tak možno účinně bránit jak z ochozu tohoto pláště, tak z věže. Palác hradu, se zaoblenými nárožími v zadní části, si uchoval své členění do tří místností v každém patře. Na opyši pod palácem stojí další hradba se střílnami, která nejspíše představuje pozdně gotický opevňovací doplněk. Pirkenštejn byl jedním ze dvou hradů v městečku. Vzhledem  k přímé vazbě na hradní areál zde nebylo předhradí v pravém slova smyslu. Jádro náleží k  mladší variantě hradu bergfritového typu.
Více na http:/web.redbox.cz/sammutak/posazavi/posazavi_05.htmt
V okolí hrad Talmberk, klášter a město Sázava, nebo hrad Český Šternberk a tvrz Losiny

hrad Odranec

zpět na okres K. Hora

město Sázava

zobrazí stránky s historií města Sázava