kolintynecnadlabem

*TÝNEC n/LABEM*
10 km východně od Kolína

	znak města Týnce nad Labem


Městečko v malebné poloze na návrší, které je posledním výběžkem Železných hor. Při východním okraji města pozdně gotická věžovitá tvrz.

Týnec nad Labem se poprvé připomíná v r. 1110, při příležitosti schůzky českého knížete Vladislava I. s olomouckým údělným knížetem Otou. Další zpráva pochází pak až z r. 1306 jako popis majetku Jaroslava z Choltic. V r. 1339 se však Týnec připomíná už jako majetek sedleckého kláštera, kterému náležel až do r. 1421, kdy zanikl. V r. 1436 se městečko Týnec dostalo do zástavy Vaňkovy z Miletínka († 1454 ) od krále Zikmunda.

Zřejmě tento majitel zde nechal postavit gotickou tvrz. Základem tvrze byla, do dnešních dob dochovaná, dvoupatrová budova. V přízemí byla spižírna, sklepy a studna, v prvním patře prostor pro služebnictvo a v posledním patře obydlí majitele. Přístup do jednotlivých pater byl po dřevěných pavlačích. Funkci opevnění převzaly ve velké míře strmé skalnaté boky labského ostrohu. Pouze na severní straně byla hradba, příkopy a valy.

Po Vaňkovy z Miletínka se zde vystřídalo ještě několik majitelů. V r. 1502 získal toto zboží Vilém z Perštějna, jako zástavu od krále Vladislava II. O osm let později Vilém zástavu vyplatil a připojil týnecké zboží ke svému pardubickému. V té době přestala tvrz sloužit jako panské sídlo. Vzhledem k tomu, že Perštejnové víceméně tvrz a dvůr nevyužívali, přenechali objekty areálu tvrze místním měšťanům. Původně panské sídlo se tak změnilo v hospodářskou usedlost a obytná budova tvrze se změnila v sýpku.

V r. 1600 získalo město Týnec nad Labem titul královské komorní město a výrazně se v té době začalo hospodářsky rozvíjet.

Areál tvrze hospodářským účelům sloužil až do r. 1973. V současné době je objekt soukromým majetkem, je prázdný a v naprosto katastrofálním stavu.

Z bývalé tvrze se do dnešní doby dochovala pouze centrální dvoupatrová budova z lomového kamene. Zbytky tvrze a přilehlé okolí se místně nazývají hrad.

Z Týnce například pocházejí filozof prof. Jaroslav Perner, spisovatel a hudební skladatel Josef Beran nebo historik a etnograf Antonín Šolfa.

Více na www.oku-ko.cz/pamatky/ .

Vokolí směrem na Čáslav tvrz a zámek v Žehušicích, směrem na K. Horu pak tvrze Nebovidy, Libenice a Ovčáry nebo lze navštívit samotné město K. Hora s jejími památkami.

tvrz Tuklaty	zpět na okres Kolín	tvrz Cerhenice