Heidenreichstein

HEIDENREICHSTEIN

zachovalý goticko-renesanční "fantastický" vodní hrad

Založení osídlení kolem r. 1180 / 90 u Pongratz / Seebach nazvané "Heidenreich", se připisuje jednomu z členů rodiny purkrabích na hradě Gars. Tento šlechtický rod patřil k ministeriálům zemského knížete a byl spřízněný s rodem Kuenringů. Po Weltinovi přešel hrad na jeho syna.

Kolem r. 1140 je zde uveden Wolker von Eggenburg-Schachsberg. Jeho otec byl purkrabí Erchenbert von Gars. V r.1205 byl v listinách jmenován bratr zakladatele, Oto von Heidenreichstein. R. 1297 přechází hrad do majetku zemského knížete vévody Albrechta I.

Mezi lety 1314 až 1346 zde jsou uváděni páni von Klingenberg, kteří mají hrad v zástavě. R. 1348 se zde usídlují páni von Puchheim. Tomuto rodu bylo panství až r.1636 zabaveno, a posléze se rychle za sebou měnili majitelé.

Od r. 1710 až do r. 1947 se jako majitelé uvádí rod Pálffy. R. 1947 byl předán hrad rodině Van der Strafen, nakonec přechází do vlastnictví rodiny Kinských, kterým patří dodnes.

Hrad se nalézá v centru obce, v jižní části náměstí, chráněný od jihu rybníkem. Původní malý vodní hrad byl vystavěn na nízké žulové skále nad hladinou rybníků. Dnes ovšem spatříme mohutnou pozdní-gotikou až renesancí ovlivněnou hradní dispozici. Délka areálu na délku je 31 m, k jeho delším pravidelným obvodovým zdem byly později přistavěny další budovy.

Jedinou zachovanou stavbou z nejstarší etapy výstavby je na skále v severovýchodním nároží věž s kaplí, předstupující před obvodovou hradbu, vybudovaná z přesně opracovaných kvádrů. Neobvykle velká, hranolová věž o půdorysném rozměru asi 10,5 x 12 m, začleněná dnes do západního křídla, byla původně předsunuta před západní obvodovou hradbou. I další obvodové hradby původního jádra mají majestátní rozměry – tloušťka jižní zdi je 4,5 m a severní „pouze“ 3,5 m. Dodnes 42,8 m vysoká věž obsahuje množství architektonických detailů - schodiště v síle zdiva s uzamykatelnými dveřmi, dva za sebou stojící pláště komínů a původní, na bednění postavenou, křížovou žebrovou klenbu. Dle typu použitého zdiva (přesně vyskládané velké kvádry) lze přibližně datovat výstavbu do I. pol. 13.st. Kolem nejvyššího poschodí věže obíhá ochoz ze 16.st.

Původní románský rozsah hradu byl v době pozdní gotiky a renesance výrazně přestavěn. Stará parkánová hradba byla na severu zvýšena; jen úzké a tmavé hradní nádvoří je pozůstatkem středověku. Charakteristický vzhled získal hrad výstavbou tří odlišně velkých, okrouhlých věží umístěných do nároží s kuželovými střechami a krytými oběžnými dřevěnými ochozy. Věž v severovýchodním nároží má u základny průměr více jak 11 m a 2/3 své hmoty vystavuje z východní obvodové hradby. Dříve v sobě skrývala kapli s dřevěnou konstrukcí empory, výmalbou křížové klenby a plochý dřevěný strop s pozdně gotickou malbou s úponky. Na fasádě spatříme komín napojený na dýmný systém kuchyně, jakož i několik prevetů. Uvnitř věže se nalézá točité schodiště, které spojuje rozsáhlé vnitřní prostory obsahující pozoruhodné sbírky umění z pozdní gotiky a novověku.

V západní části jádra hradu je umístěna dvoupodlažní, tříkřídlá zástavba z přelomu 15. a 16.st., obklopující vnitřní hradní nádvoří. V severní části byla zbudována pozdně gotická, v renesanci přestavěná, budova brány původně vybavená padacím mostem.

Před okružním, dříve vodou napájeným příkopem, se nacházelo vnější opevnění. Z něj se dosud zachovala pouze dvoupodlažní renesanční stavba brány s padacím mostem s erbem rodu Puchheim datovaným k r. 1549 až 1550.

Hrad je ještě dnes, vyjma strany od města, stále chráněn vodou.

V okolí se nachází hrady hlavně východním a severním směrem jako Litschau, Dobersberg nebo Karlstein a.d.T.


hrad Harmannsdorf	zpět na mapu okresu Waldvierteil	hrad Horn