Rakousko

Kraj  Dolní Rakousko - HRADY


LICHTENFELS   
zřícenina románského hradu (český Zvíkov)

půdorys hradu

Prvním prokazatelně jmenovaným byl r. 1248 jakýsi Hugo Turs von Lichtenfels. Rod Tursů se objevuje jako významný ministeriální rod, jenž se později oddělil od pánů von Rauheneck. Jejich sídelním hradem je Rauheneck u města Baden nedaleko Vídně. Tursové vlastnili panství jako zemské knížecí léno až do r. 1335.
Po tom byl hrad na propůjčen jinému rodu - pánům von Kapellen. V r. 1408 je Oldřich Oder von Öd uveden jako poručník zemského knížete. Mezi lety 1415-1423 je v držení Jiřího von Dachsberg,  konečně do r. 1437 jej drží Jörg von Rappach.
V průběhu husitských vpádů v letech 1427 - 28 se hradní kopec stal místem ochrany pro klášter ve Zwettlu. V následující době se na něm rychle za sebou měnili majitelé : patřil rodu Hauser, Eckartsau, Hohenfels, Hager, Janu von Allentsteig, Petru Häckhlovi a jeho potomkům.
R. 1623 bylo panství předáno jako přímé vlastnictví od zemského knížete na Jana Unterholzera von Kranichberg, který r. 1628 jej spojil s hradem Rastenberg.
Od r. 1774 se nachází ve vlastnictví svobodného pána von Bartenstein, za jehož vlády začíná pozvolný úpadek hradního areálu. V r. 1790 jsou části střech prodány klášteru ve Zwettlu, a r. 1804 bylo opuštěno poslední obydlí.
Od r. 1872 je ve vlastnictví rodiny Thurn-Valsassina.

Zřícenina hradu leží na jednom z upravených poloostrovů uprostřed přehrady Ottenstein, přibližně proti jezerní restauraci. Kdysi stál hrad na skále nad soutokem dvou řek Velký Kamp a Purzelkamp, dnes leží jen metr nad přehradou.
Hradní skála orientovaná severojižním směrem byla oddělena od zázemí čtvero příkopy. Dodnes jsou patrné zbytky dřívějších mostních pilířů a všechny příkopy ohrazující přístup do areálu hradu. Ze tří boků hradu, s výjimkou jižní strany, leží vnitřní val, který dodatečně zabezpečuje přístup k jádru.
Z hradního areálu z první pol. 13. st. se dodnes zachovaly podstatné části. Podle použití kvalitních žulových kvádrů lze usuzovat na několik stavebních fází. Uvnitř nepravidelného vnitřního nádvoří o rozměrech asi 45 x 35 m stojí uprostřed přístupové strany čtvercový bergfrit o hraně 10,1 m.
Po obvodě hradby u západní strany areálu stojí zbytky obytných budov, ze stejného časového období. Zeď jižního průčelí je uvnitř obložena. Oproti půdorysu původní stavby byl hrad později rozšířen jižním směrem o 20 m. Přitom byla dostavěna k jádru z východní strany flankovací věž a druhá hradní věž v jižním nároží. V prvním podlaží této věže je umístěna kaple – pravoúhlý sál s apsidou směřující do nádvoří severovýchodním směrem.
Od pozdního středověku následovaly velké přestavby. K r. 1300 je datován nový palác v severovýchodním nároží, počátkem 14. st., byla zbudována sálová obytná budova v západní části dispozice, na místě původního paláce.
V průběhu 14. až 16. st. následovaly další přístavby nádvoří – budovy přistavěné k obvodové hradbě. V 16. st. byla přemístěna brána na severní stranu a zřízen čtvercový barbakán v místě původního parkánu. V něm byla vystavěna nová renesanční brána se střílnami pro četné užití palných zbraní. Tím se zcela změnila podoba románské obvodové hradby a gotického parkánu.
Další modernizace budov uvnitř nádvoří bylo provedena v průběhu 17. st., která změnila hrad na pohodlný a reprezentační renesančně – ranně barokní zámek. V té době již bergfrit neplnil svou obranou funkci a byl změněn na centrální schodiště.
Na nádvorní fasádě jedné z budov se dodnes zachovala dekorativní štuková a sgrafitová výzdoba. Zdi jsou vystavěny z velkých opracovaných žulových kvádrů, které jsou pečlivě vyskládány, spárované maltou.
V okolí se nachází hrady Waldreichs, Dobra a další v sousedním kraji Wachau

 hrad Kollmitz

zpět na mapu okresu Waldvierteil

hrad Litschau