Rakousko

Kraj  Dolní Rakousko - HRADY
HARDEGG  
mohutný a jeden z nejvýznamnějších, hraničních a hradních komplexů v severním Rakousku

znak města a okresu

znak okresu a města

další foto zde další fotodokumentace hradu (klikni brána)
Páni von Plain přišli do hraničních oblastí Rakouska někdy po r.1100, po maďarských válkách, a založili zde panství, jehož centrem se stal nově vybudovaný hrad Hardegg, po němž se také začali nazývat. V pramenech jsou zmiňováni již od pol.12 st. Písemně jsou doloženi r.1187. Tento rod patřil vedle Kuenringů k nejmocnějším rodům v severním Rakousku. Bohužel již r.1260 rod vymírá a zůstavší vdova Eufemia se nejdříve provdala za Jindřicha von Dewin a později znovu za Bertholda von Rabenswalde, který založil dnešní město Retz.
Na počátku 14. st. je panství rozděleno mezi dědice. Hardegg získává Bertholdův synovec, který zastával pozici purkrabího v Maidburgu (Magdeburgu). Příslušníci rodu Maidburg-Hardegg sloužili svého času také ve vysokých pozicích u císařského dvora Karla IV.v Praze.
R.1388 je hrad rozdělen na dvě poloviny, jmenovitě na „přední“ s kaplí sv. Jana a „zadní“ s kaplí sv.Jiří, pravděpodobně jako reakce na neutěšenou finanční situaci rodu. Zřejmě se toto opatření minulo účinkem, neboť r.1392 dochází k jakési smlouvě se zemským správcem, jenž úpadek alespoň na čas zastavila. Význam rodu přesto postupně upadá a když r. 1481 vymírá, přichází ke slovu dědické řízení, jehož důsledkem je dočasná zástava panství pánům von Pösing.
R.1495 císař Maximilian I. prodává panství Jindřichu Prüschenkovi, který se ještě v témže roce stává říšským hrabětem a ke svému jménu připojuje titul von Hardegg. Po velkém požáru r.1506 zahajuje rozsáhlé přestavby. Hrabata von Prüschenk-Hardegg zde sedí až do pol. 17.st. (1656), kdy upadající hrad prodávají pánům von St. Julien. Téměř po sto letech prodávají příslušníci tohoto rodu panství Sigmundu von Khevenhüller.
Velké škody hradu způsobilo zemětřesení r.1745, které dodnes nejsou opraveny. Proto je r.1764 hardeckým občanům povoleno rozebírat hradní zříceninu na stavební materiál. Tento stav se změnil až r.1878, kdy byla Janem Karlem von Khevenhüller zahájena částečná rekonstrukce podle plánů Karla Gangolfa Kaysera a Humberta Walchera z Moltheinu.V rámci těchto prací byla vystavěna i rodinná hrobka a pietní místo s památníkem Maximiliána „Mexického“. Tyto práce se protáhly až do r.1905.
Pak následovala I. a II. svět. válka a sovětská okupace. Po navrácení majetku rakouskému státu, resp. právoplatným majitelům (1956), bylo nutné opět zahájit nové restaurační práce. Současným vlastníkem je hrabě Pilati, se sídlem v Riegersburgu.

Hrad se nachází na protáhlé skalní ostrožně, obtékané ze dvou stran řekou Dyjí, na jihozápadní straně města. Zřejmě extrémní poloha a nutnost ucelenosti městského opevnění způsobilo, že hrad se zachoval v poměrně dobrém stavu. Hardegg představuje klasický příklad ostrožného hradu v čisté podobě a typické sídlo vysoké šlechty tehdejší doby.
Domněnky, že bylo toto místo osídleno již na úsvitu našich dějin, potvrdil až archeologický průzkum, prováděný zde v letech 1977 až 1982. Nejstarší opevnění se nacházelo na nejvyšším místě ostrožny. Bylo pravděpodobně ze dřeva a lze jej datovat do 10.st. n.l. Postupně bylo toto opevnění vylepšováno a rozšiřováno, zvláště pak v 11.st. Nejstarší zdivo na hradě je tzv. "opus-spicatum" z první pol. 12. st. V severním rohu areálu hradu se nachází velká obytná věž (8x10m), jenž byla v pozdější době přestavována. Její výstavba se datuje také do první pol.12. st. Na východ od ní stojí další věž, jenž je vystavěná z opracovaného lomového zdiva s důkladně armovanými nárožími. Ta byla zřejmě vystavěna až na přelomu 12. a 13.st.
Prostor starého hradu je na jihu a západě ohraničen hradbou.V jihovýchodní hradbě se nacházela brána, jejíž zbytky se ještě dnes dají rozeznat. Zdivo hradby na severozápadě, které je zvláště pečlivě vystavěno, z části pochází možná již z konce 11.st. a uzavírá plochu starého hradu. Koncem 12. a počátkem 13. stol. byla k ní na východní straně představěna věž, jež obsahovala bránu. Ta snad mohla mít flankovací funkci. Vrcholně středověká zdivo z místního kamene vyskládané jako "opus-spicatum" bylo později také zahrnuto do novějších konstrukcí v jižní a západní části starého hradu. Podél serovýchodní obvodové hradby byla vybudována několikadílná, pravděpodobně však jednotně koncipovaná, 11 m široká a 48 m dlouhá halová budova. Ta byla několikrát přestavěna a částečně plnila obytnou a reprezentativní funkci. Do nádvoří jsou osazena vrcholně středověká okenní ostění.
V základech pozdějšího středověkého bergfritu lze dodnes vidět části starších zdí, možná ještě z konce 12. nebo ranného 13. stol. Dále byla rekonstruována starší kaple, zesílená ve 14. stol. (která vznikla pravděpodobně po převzetí hradu hrabaty von Maidburg-Hardegg v r. 1314) a obklopená dalšími stavbami. Jako výrazný stavební prvek vznikla kromě jiného štíhlá západní hradní věž, a 11 x 8 m velký, samostatně stojící bergfrit uprostřed dispozice, jehož lomové zdivo lze časově zařadit do první pol. 14. stol. Většina korun hradeb je opatřena cimbuřím, v parkánu se nalézá několik bran, předhradí zahrnovalo tehdejší terasy na západě, severu a východě hradu. Až k jihovýchodnímu předsunutému parkánu s I. branskou věží dosahovalo městské opevnění o velkém rozsahu, které plnilo funkci obrany jak města tak hradu. Odtud, případně ze severní strany vnějšího opevnění hradu, navazovalo zděné městské opevnění a zahrnovalo do sebe též sevrovýchodní terasu se zde umístěným farním kostelem pocházejícím ze 13. stol. Pozdější stavební fáze v 15. a 16. stol. a přestavba na "vězení" v západní části jádra nepřinesly výrazné změny v podobě hradu. Mezi 17. a 19. stol. dochází k úpadku a tak až v letech 1878 a 1905 byly provedeny silnější zásahy při probíhající rekonstrukci, které zastavily chátrání.
V okolí se nachází  hrad Kaja a Riegersburg

stránky hradu Hanselburg 

zpět na mapu okresu Weinvierteil

 stránky hradu Kaja