ZVÍŘETICE
 |
||
| 4 km severně od Mladé Boleslavy nad pravým břehem řeky Jizery, na hraně nadříční plošiny, velké zbytky hradu | ||
|
|
erb pánů z Lemberka | |
 |
||
 |
||
 |
pravděpodobná podoba hradu ze 14. st. | |
|
Hrad byl založen na počátku 14 st. Zdislavem z Lemberka. Toto území získal jako dědictví rodu Markvarticů a zde se také usadil. |
||
| Hrad stojí na místě chráněném ze tří stran příkrými svahy vymletými Jizerou nebo jejími přítoky. Opevnit proto zbývalo pouze stranu směřující do roviny od řeky. Dispozice byla dvojdílná (hrad a předhradí). Na předhradí stojí dosud zbytky renesančního pivovaru (sladovny). Čelo a boky opevňoval příkop a předním byl ještě val. Za příkopem se vypínala čelní hradba ukončená z obou stran vysokými věžemi. Větší z nich chránila přístupovou cestu k hradu a druhá pak opevňovala původní vstupní bránu. Zbytek hradního areálu byl obemknut hradbou se zaoblenými nárožími. V jednom z nich byla ještě jedna věž (východní nároží), která musela později ustoupit raně barokní kapli. Na nejchráněnějším místě stával palác, z kterého se dochovaly pouze přízemní a sklepní prostory. Hrad byl "vybaven" vlastní studnou. | ||
|
Zakladatel hradu se ještě psal z Lemberka, ale již jeho synové (Heřman a Markvart) se píší ze Zvířetic. Po vymření mužských příslušníků přemyslovského rodu, stáli oba bratři nejdříve na straně Jindřicha Korutanského a Heřman dokonce zastával i funkci nejvyššího purkrabího v Praze, ale po změně Jindřichovy politiky se oba bratři přiklonili na stranu Elišky Přemyslovny a Markvart jí také doprovázel na cestě za svým nastávajícím manželem, Janem Lucemburským. Na této straně vytrvali i při bojích, zahájených českou šlechtou jako odpor proti novému králi, dokonce i proti svým příbuzným Vartemberkům a Michalovicům. Oba bratři zanechali mnoho potomků, kteří v budoucnu zastávali důležité zemské a církevní funkce, dokonce i ve spojení s řádem maltézských rytířů. |
||
| V druhé polovině 14 st. nastaly příslušníkům tohoto rodu finanční a hospodářské potíže a byli nuceni se "stáhnout" do pozadí tehdejšího politického života, což se pravděpodobné obrátilo až koncem století, kdy byl jediným majitel hradu, Vilém ze Zvířetic, uváděn jako účastník zemského soudu a hejtman Boleslavského kraje. Jeho syn Zdislav ze Zvířetic se stal v r. 1410 mistrem svobodných umění na pražské univerzitě, a stoupencem mistra Jana Husa. za Husem stál i ve sporu o Viklefovy knihy a podepsal odvolání k papeži. Za toho stihla církevní kletba a společenské posměšky. Stál proti prodávání odpustků nařízených papežem Janem XXIII a podepsal se společně s bratry pod protestní list české šlechty kostnickému koncilu. V r. 1417 se stal univerzitním rektorem. Po vypuknutí husitské revoluce stál na straně Pražanů a otevřeně vystupoval proti radikálním křídlům husitů. Jeho bratři stáli na královské straně a později přímo na straně krále Zikmunda. Za toto stoupenectví si jejich rodové sídlo Zvířetice vysloužilo obléhání vojsky husitů a je pravděpodobné že s neúspěšným koncem, neboť v r. 1669 je uváděno v urbáři zvířetického panství, že při úpravách zahrady proti zámku, byly v r. 1664 "...vrchy a doly někdy od nějakého kluka Žižky před zámkem vyhozené" srovnány a zasypány. V té době byl obléhán i hrad Valdštejn (1424). Tato větev rodu "Zvířetických" vymřela před r. 1465 bez potomků, bratry Petrem ze Zvířetic, Haškem a Havlem. | ||
|
Majetek pak přešel na krále Jiřího z Poděbrad a ten jej přenechal jejich strýci Heřmanovi, jenž stal na královské straně proti odbojnému domácímu panstvu a uherskému králi Matiáši Korvínovi. Heřman byl činný hlavně v diplomatických službách královské strany a účastnil se také volby nového krále Vladislava II. v K. Hoře. Byl mimo jiné zvolen také za zemského hejtmana, společně s Oldřichem z Házmburka. Zemřel r. 1478. Majetek zdědil nejdříve jeho první syn Jan, po něm Petr a po jeho smrti nejmladší ze synů Hašek, který r. 1504 prodal Zvířetice Václavovi Sezimovi z Ústí. Tím byla uzavřena jedna dlouhá "kapitola" hradu. |
||
|
Rod Sezimů na Zvířeticích dlouho nepobyl a již r. 1528 prodal hrad Janu z Vartemberka, který si na sklonku svého života vybral za své sídlo právě Zvířetice. Po jeho smrti (1543) převzal majetek jeho syn Adam, ale protože se účastnil stavovského povstání proti Ferdinandu I., byl mu jeho majetek částečně konfiskován (Skály, H. Rohozec, Frýdštejn a Č. Dub). Z milosti mu bylo ponecháno panství Zvířetice a Hradiště, ale s podmínkou pouhého manství. Kromě toho byl odsouzen k doživotnímu "domácímu" vězení na Zvířeticích. Dalšími majetkovými spekulacemi a jednáním s královskou stranou, se Adamovy podařilo získat zpět panství Skály a Rohozec, přičemž musel postoupit králi Hradiště a prodat Zvířetice příbuzné větvi Vartemberků. Potomci této větve Vartemberků vlastnily Zvířetice až do r. 1610, kdy byly prodány Janem z Vartemberka Jiřímu Vratislavovi z Mitrovic. |
||
|
V té době byl již hrad však přestavěn podle představ dobového bydlení. Bylo přistavěno nové obytné křídlo, starý vstup do hradu zrušen a v ohradní zdi vylámán vstup nový pod vetší, severní věží. Ta byla zvýšena o další dvě patra. V hradním prostoru byly přistavěny další hospodářské a obytné budovy. Funkce obrany sídla byla zmenšena a důraz byl kladen na funkci obytnou. |
||
| Jiří Vratislav z Mitrovic byl bezdětný a proto v r. 1616 odkázal všechno své jmění Janu Vlkovi z Kvitkova. Tomu však byl majetek konfiskován za účast na stavovském povstání (1618-1620). | ||
| Po tomto datu získal Zvířetice rod Valdštejnů a po smrti Ferdinanda Arnošta z Valdštejna se stala majitelkou Zvířetic vdova Marie Eleonora, rozená z Rottalu a ta odkázala část majetku svému bratrovi Janovi z Rottalu a synovi, Josefovi Arnoštovi z Valdštejna. Ten okolní menší statky spojil do panství Mnichovo Hradiště zde se také usadil v nově postaveném zámku. Zvířetický hrad přestal sloužit jako panské sídlo a byly zde již jen kanceláře a byty správních úředníků. V té době zde byl i pivovar a například na hradní věži hodiny. | ||
|
Po velkém požáru, který zažehl blesk v r. 1693, byly škody sice opraveny, ale již ne tak po dalším požáru v r. 1720. Hrad byl pak ponechán svému osudu a dalším rozmarům počasí. Jeho bývalou krásu a velikost lze pozorovat mimo jiné i při jízdě po dálnici mezi Ml. Boleslaví a Bakovem nad Jizerou, v místě přibližně proti motorestu "Letadlo". |
||
| Na hrad | ||
| Pěšky: Z vlakového nádraží Bakov n./J asi 1km po silnici, na kole je možné dostat se až k hradu - z Podhradí je s kolem trošku prudký a krkolomný výstup po pěšince! | ||
| Autem: Autem je možné dostat se až na konec obce Podhradí, kde je parkoviště - odsud asi 400 metrů pěšinou do kopečka. | ||
| Více na www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/zviretice/zviretice.html , http://vcervinka.superhosting.cz/ , www.ondra.cz | ||
| V okolí se nachází Michalovice, Valečov, Mnichovo hradiště, Mladá Boleslav a tvrz Studénka. | ||
