Hrušov

HRUŠOV I.

9 km jihozápadně od Mladé Boleslavi

katastrální mapa obce z r. 1842 s vyznačením místa tvrze Richterova rytina dle Wolfovy kresby poválečná fotografie věže před zbořením

Nejstarší zprávy o vsi a o místní tvrzi pochází z r.1346, jako sídlo zemanů Bohuňka a Řehníka, příslušníků rodu Voděradských z Hrušova. Dalším majitelem je zde uváděn Milota z Rudče (1364), jehož potomci se již psali z Hrušova.

Tvrz stávala uprostřed dnešní vsi, jejíž dominantou byla čtyřboká věž postavená z lomového kamene a zesílená v nárožích masivními kvádry. V přízemí síla zdi byla až 2,45 m. Věž měla v přízemí jedinou velkou místnost valeně klenutou se zvláštním vchodem a další čtyři patra s povalovými (plochými) stropy. Přístup do pater byl točitým schodištěm v jednom rohu věže. Fasáda věže byla hladká. Střecha věže jednoduchá, později s lucernou a bání.

V držení rodu Hrušovských byla tvrz až do konce 16 st., kdy ji získali Berbištorfové ze Štampachu. Sňatkem Elišky Berbirštorfové přešlo toto zboží na Jana z Roupova. V pobělohorských konfiskacích byl majetek Janu z Roupova zabaven a ten byl přinucen v r. 1628 odejít do exilu. Novým majitelem Hrušova se stal Jáchym st. Slavata z Chlumu a Košumberka. Po jeho smrti byl majetek prodán r. 1634 Matyáši Arnoldimu Hartmanovy z Karlštejna (verze dle T. Bílka). Druhá verze podle A. Sedláčka připisuje vlastnictví Hrušova od r.1630 Anně Arnoldové z Hyršova, která tento majetek získala odkoupením od Jáchyma Slavaty. Nicméně za 30-ti leté války byla zdejší ves vypálena Hartmanům z Karlštejna a po této zkáze nebyla tvrz nikdy obnovena. Zachovala se pouze výše zmiňovaná věž, která však nepřežila komunistické plánování a byla v r. 1959 zbořena. Ve starších popisech je uváděno, že místnosti v patrech byly ještě vyzdobeny historickými výjevy a obrazy držitele tvrze.

HRUŠOV II.

cca 2 km severovýchodně od vsi Hrušova se nachází místo, kde stávala další tvrz z níž se do dnešních dob dochovaly pouze zbytky příkopů.

plán tvrziště z r. 1996

Stávala na širokém ostrohu sevřeným pravým břehem Jizery a roklí Čertůvkou.

První zpráva o této tvrzi pochází z r.1346., kdy byla v držení stejných zemanů jako výše jmenovaná tvrz. Od 16.st. jakékoliv zprávy o této tvrzi chybí a je pravděpodobné, že zanikla po přesídlení šlechty na tvrz v Hrušově.

V okolí se nachází jižním směrem tvrz Horky nad Jizerou, hrad Dražice a Benátky nad Jizerou. Severním směrem hrady Stránov, Hrádek a zaniklé hrady Syslov a Malkov. Východně jsou tvrze Dobrovice, Vinařice a zaniklý hrad Chlum.

tvrz Horky nad Jizerou	zpět na okres - Ml.Boleslav	tvrz Košátky