Středočeský kraj

Okres Ml. Boleslav - TVRZE

Dobrovice Obrubce

mapa okresu Ml. Boleslav

Horky nad Jizerou Pěčice
Hrušov Studénka
Košátky Velké Horky
Mnichovo Hradiště Vinařice
- tvrz - tvrz vodní - tvrz ruina - zaniklá tvrz

Boleslavsko - Vstupní brána do Podještědí a Českého Ráje. Rozsáhlý kraj severozápadně od Prahy, rozprostřený kolem řeky Jizery, jenž v něm vymodelovala , společně se svými přítoky, hluboká údolí a rokle, hlavně díky častým vodním srážkám, které zde dosahují v  průměru až 700 mm ročně. Kraj osídlený zvláště v dolním a středním Pojizeří kmeny Charvátů a později ovládaný významným rodem Markvarticů, jehož územím vedla i jedna ze dvou důležitých obchodních, žitavských cest.
MLADÁ BOLESLAV - město

znak města ML. Boleslav

znak města Mladá Boleslav

erb rodu Markvarticů

erb Markvarticů

erb rodu z Michalovic

rytíři z Michalovic
 

celkový pohled na hrad pohled do prostoru nádvoří hradu palác Templ

Významné, středočeské a okresní město, ležící převážně na levém břehu řeky Jizery. V minulosti bylo nazýváno latinsky Neo Boleslavia a německy Jungbunzlau.

Historie města se počala psát již v polovině 10. st., díky některému z Přemyslovců, zřejmě Boleslavu I., který zde založil dřevěný hrad a dvorec na pískovcové skále (tabuli) nad soutokem Klenice a Jizery, aby ve zdejším kraji kmene Charvátů měl opevněný bod a svou posádku k ovládání nepřátelského území.

První písemné zprávy pochází již z r. 1130. Hrad v té době byl správním centrem rozsáhlé oblasti, sahající až Saským hranicím a už tehdy se nazýval Boleslavsko. V této době již pravděpodobně existovala i tržní osada Na Podolci - zárodek dnešního města.
Význam místa však postupně klesal, až byl hrad zničen za místní války. Po delších sporech s královskou korunou spravovali od druhé poloviny 13.st. hrad a okolí členové jedné větve rodu Markvarticů, kteří si vystavěli nedaleko svůj vlastní hrad Michalovice, podle kterého se i psali
R. 1334 byl osada, zřejmě kvůli lepší bezpečnosti obchodu a řemesel, přenesena na plošinu hradu a opevněna hradbami. Sídlo panství však stále bylo na nedalekých Michalovicích.

Po vymření rodu z Michalovic, drželi panství Tovačovští z Cimburka a po nich Krajířové z Krajku. Za vlády těchto rodů došlo v kraji k nebývalému stavebnímu a kulturnímu rozmachu, hlavně také díky působení církve Jednoty bratrské.

Po odchodu Krajířů z kraje začal postupný úpadek, který nezastavilo ani povýšení na Královské město r. 1600 císařem Rudolfem II. Vypuknutí třicetileté války, za které bylo město několikrát vypleněno a vypáleno, vše ještě urychlilo a město muselo čekat bez mála 150 let, než se tento vývoj obrátil. Bohužel paradoxně díky vojenské posádce umístěné v prostoru bývalého hradu

Opravdový rozvoj nastal až v 19.st. díky textilnímu průmyslu. Česká kulturní a politická rehabilitace musela počkat však ještě několik dalších desetiletí.

Další stagnace přišla po II. sv. válce samozřejmě s nástupem komunismu, který vnutil městu panelovou, industriální a šedivou tvář, která jako maska dodnes pokrývá zvláště severní části města.

V městě se nachází i přes negativní a vojenskou minulost mnoho zajímavých památek, mezi než patří již zmiňovaný hrad, kde je v současnosti umístěno muzeum, dále pak několik kostelů (Na nebe vzetí P. Marie z 15.st., sv. Havel ze 16.st., nebo klášter piaristů ze 14.st. a kostel sv. Bonaventury). Za povšimnutí stojí také renesanční radnice z let 1554 -59. Na hraně pískovcových skal, u Novoměstského náměstí, stojí pozdně gotický městský palác, tvz. Templ, přestavěný a rozšířený z původní budovy Janem Císařem z Hliníku na své soukromé sídlo, jenž patří k nejlépe dochovaným palácům u nás. Z původního opevnění města se dochovaly pouze zbytky Pražské brány a nepatrné stopy v  pískovcových skalách kolem města.

V současnosti je Ml. Boleslav sídlem naší největší automobilky Škoda - Volkswagen, jenž navázala na slavnou tradici firmy Laurin & Klement. Tento vývoj připomíná muzeum Škoda Auto

znak města Kosmonosy

znak města Kosmonosy

Volně navazujícím na Mladou Boleslav je město Kosmonosy, jehož jméno pochází pravděpodobně od slova „kosma“ - dlouhé vlasy.  Městys povýšený na město v r. 1913 císařem Františkem Josefem je jediná lokalita s nejbohatším souborem barokní architektury v kraji. V 17. a 18 st. byly Kosmonosy hospodářským centrem podnikání místní šlechty. Nejvýznamnějším majitelem byl Heřman Černín, který zde nechal postavit valnou část barokních památek.

Město Ml. Boleslav tvoří zázemí a sídlo pro cca 45 000 obyvatel a sousední Kosmonosy pro dalších 3500 lidí.

Více na www.kmmb.cz  ; www.mlada-boleslav.cz  
Z Ml. Boleslavy pochází např. Lukáš Pražský a Jan Blahoslav - významní členové Jednoty bratrské, Jan Augusta (1500-1572) - biskup, Ferdinand Strejček (1878-1963) - profesor, historik a literární kritik, Vojtěch Smilkovský (1837-1883) - spisovatel národního obrození, Fr. Gellner (1881-1914) - anarchistický básník a malíř, Boleslav Vomáčka (1887-1965) - hudební skladatel, Fr. Bareš (1851-1924) - profesor mladoboleslavského gymnázia a regionální historik, Rudolf Turek (1910-1991) - historik a archeolog, Adina Mandlová (1910-1991) - herečka, nebo Eva Bosáková a Jan Železný - sportovci. Z Kosmonos nelze nepřipomenout vynikajícího malíře krajin Aloise Bubáka (1824-1870).
V okolí se nachází nepatrné zbytky hradu Rácov, nedaleko pozdně barokního zámku Neuberk. Jihovýchodním směrem tvrz ve Vinařicích, nebo zaniklý hrad Chlum. Severním směrem se nachází Český Ráj se svými skalními hrady, nebo Klášter Hradiště, Mnichovo Hradiště. Na severozápad hrady Zvířetice, Michalovice, Malkov a Syslov, jižním směrem ruiny hradů Hrádek a Dražice, nebo hrad Stránov.

okres Mělník

okres Boleslav

okres Nymburk