| Středočeský kraj |
|
| Okres Benešov - HRADY |
KOMORNÍ HRÁDEK
 |
|
15 km severovýchodně od Benešova gotický hrad Veselé, přestavěný na renesanční zámek s barokní přístavbou |
|
|
|
|
| Historie Komorního Hrádku začíná na konci historie sousedního hradu Čajchanova. V r. 1412 udělil povolení ke stavbě hradu Rackovi z Dvojic král Václav IV. V té době se hrad nazýval Veselé. Zřejmě šlo o dodatečné povolení, protože Racek se před r. 1412 psal již také z Veselé. Racek svůj nový hrad mnoho neužil, protože již r. 1416 byl zabit v Kutné Hoře vzbouřenými horníky coby králův posel. Tím přešla část zboží na vdovu Annu z Úlibic, která se musela dělit ještě s Mikulášem Šraňkem a Mikulášem z Úlibic. |
| V r. 1426 přešly užívací práva na Viléma Kostku z Postupic, který před tímto datem získal i ostatní díly a od r. 1423 se psal z Hrádku (myšleno Veselé). Kostkové zde sídlili až do začátku 16. st. V průběhu jejich zdejší vlády získali i sousední hrad Dubou. |
| Od r. 1516 se zde vystřídali Václav Rendl z Oušavy, Ludvík Zajímač z Kunštátu, za kterého k tomuto panství bylo připojeno bývalé zboží Sázavského kláštera a Jaroslav ze Šelmberka, který zde seděl 25 let (do r. 1550). V této době zastával funkci nejvyššího komorníka v Českém království. |
|
Za Šelmberka došlo k přestavbě gotického hradu na renesanční zámek a ke změně názvu dle jeho funkce na Komorní hrádek. Toto dílo za jeho života nebylo dokončeno a po jeho smrti bylo zboží dědici prodáno Janu mladšímu z Valdštejna na Toužetíně (1554). Ke Komornímu Hrádku v té době, mimo jiné, patřily ještě hrady Myšlín, Zlenice, Střimelice, Dubá a Struhařov. |
| Za Valdštejna došlo k dostavbě renesančního zámku. Od r. 1556 zastával důležité veřejné funkce. Byl nejvyšším zemským soudcem a potom, až do konce svého života, nejvyšším komorníkem. Jan Valdštejn byl velmi konzervativní a patřil ke stoupencům starého utrakvizmu. Z tohoto postoje lze odvozovat i jeho odpor vůči novým konfesním proudům, luteránům, bratřím a dokonce i ke katolíkům. |
| Po jeho smrti (†1576) se starala o majetek vdova Magdaléna rozená z Vartemberka. Po vstupu do plnoletosti získali majetek synové Adam a Karel. Po smrti Karla (†1592) získal Adam majetek celý. Adam z Valdětejna pokračoval v tradici svého otce ve vykonávaní veřejných a královských funkcí. Byl číšníkem, komorníkem a rádcem Rudolfa II., později nejvyšším soudcem a nejvyšším hofmistrem. Na rozdíl od svého otce však patřil ke katolické (císařské) straně a k mírnějšímu proudu, který se snažil, na rozdíl od stoupenců radikální "španělské" větve pod vedením Zdeňka z Lobkovic, řešit blížící se konflikt (1620) jednáním s nekatolickými stavy. Po vypuknutí povstání byl přinucen odejít do Budišína a zde sloužil císaři Ferdinandu II. jako vyjednávač se saským kurfiřtem a do vlasti se vrátil až po vítězství císařských vojsk. Za své služby mu byla udělena funkce tajného rady a opět nejvyššího hofmistra. Od r. 1627 až do své smrti (†1638) vykonával funkci nevyššího purkrabího a stál tak v čele nejvyšších úředníku země. Pobělohorské konfiskace samozřejmě plně využil k rozšíření svého, již tak velkého majetku. Komorní Hrádek nezůstal samozřejmě stranou a kromě menších rekonstrukcí stávajících objektů, byl v r. 1630 na místě zasypaného západního hradního příkopu, postaven raně barokní tzv. Nový zámek. Nástupci těchto slavných Valdštejnů, až na výjimky, nebyli již ta úspěšní a tak docházelo často k rozprodávání rodového majetku z různých důvodů. |
| V držení Valdštejnů byl Komorní Hrádek až do r. 1733, kdy František Václav z Valdštejna a na Hradišti prodal toto zboží Janu Adolfovi z Metsche, jehož dcera, Marie Karolína, svým sňatkem vložila Komorní hrádek do manželství s Josefem Janem Khevenhüllerem, čímž přešel do vlastnictví tohoto rodu a v jeho držení zůstal až do r. 1945, kdy byl znárodněn a předán do užívání armády a vojskům ministerstva vnitra. Později, kromě armádní a policejní funkce, byl využíván i jako občasné sídlo vládních špiček. Tento stav trvá dodnes. V současnosti je zde školící a vzdělávací středisko ministerstva obrany. |
| Komorní Hrádek se skládá ze dvou částí. První, starší je renesančního původu (Šelmberská) s gotickým (Rackovým) základem. Je to čtyřkřídlý objekt nepravidelného čtyřúhelníku a s jedním zaobleným nárožím. Vnější omítka je zdobena sgrafitovou výzdobou (viz. foto). Druhá, mladší (Valdštejnská) je raně barokní tříkřídlá, jednopatrová budova na západní straně, s klenutým průjezdem v bráně, nad níž se vypíná nevysoká věž (viz. foto). |
|
V současnosti je objekt veřejnosti nepřístupný. |
| Více na http://k8.kreteni.cz/tz/md.php?id=552 , http://www.turisticke-znamky.cz |
| V okolí se nachází skromné ruiny Čajchanova hradu, hradů Dubá, Zlenice, Hradové Střimelice, Stříbrná Skalice, Talmberk, Pirkenštejn, nebo Č. Šternberk. Dále tvrze Mrač a Poříčí nad Sázavou. Nedaleko také město a klášter Sázava. |
|
Kavčí hora |
okres Benešov |
hrad Konopiště |
|
|
|
 |
