Středočeský kraj

Okres Kutná Hora - HRADY

ČÁSLAV - město
Historické město s řadou památek založené Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1260.

znak města Čáslav

znak města Čáslav
 

pohled na centrum města městské opevnění "Žižkova" brána městské opevnění a valy

Před založením města zde stávalo, na návrší zvaném Hrádek, v 6. - 7. stol. slovanské sídliště obtékané říčkou Čáslavkou (Brslenkou) a později opevněné hradiště, založené možná příslušníkem rodu Slavníkovců, Čáslavem. Po vyvraždění Slavníkovců toto území spravovala rodová větev Přemyslovců - Depoltici, za nichž zde byl vybudován hrad, jako centrum jednoho ze správních obvodů (1130). Postupem doby zde sídlily i královské úřady. Po uchopení moci Přemyslem Otakarem II. zde bylo, v místě předhradí tohoto hradu, založeno město (1260), kam přesídlily i královské úřady. Díky tomu hrad pravděpodobně ztratil svůj význam a zanikl. V té době město nabylo na velikosti a mělo již své vlastní openění.
 
V r. 1421 město dobyli Husité a bylo poškozeno rabováním. Téhož roku se zde sešel sněm, který jako vrcholný orgán státu neuznal Zikmunda za českého krále a vyhlásil čtyři Pražské artikuly. Další velké poškození způsobil požár v r. 1522 a v l. 1639 až 1643 si město "užívalo" nájezdů a plenění Švédů.
 
Z opevnění se dochovaly hradby s baštami na jižní straně a tzv. Otakarova věž. Významnou památkou je gotický kostel Petra a Pavla s románským jádrem z dob před založením města, regotizovaný K. Hilbertem v l. 1908 až 1911. Historické domy na náměstí jsou slohu gotického až po empír. V budově barokní radnice, v tzv. Žižkově síni, je uložena údajná Žižkova lebka, nalezená v r. 1910. V městském muzeu naleznete expozice zabývající se archeologií, geologií, dějinami města, kamnářstvím aj. Z Čáslavi pocházejí hudební skladatel J.L. Dusík, spisovatel R. Těsnohlídek, nebo dramatik J. Mahen. Z Čáslavi pochází také J. Kratochvílová a L. Formanová, svého času naše špičkové atletické reprezentantky.
 
Muzeum je otevřeno většinou od dubna do října v době od 9 - 16 hod.
 
Informace: informační středisko města Čáslav, tel: 327 314 890 nebo na www.caslavsko.cz
 

ČÁSLAV 
zaniklý hrad
Hrad Čáslav stával na západním okraji dnešního města Čáslav na návrší zvaném Hrádek.
 

Dějiny tohoto hradu můžeme sestavit jen na základě kombinace výsledků archeologického průzkumu, který na Hrádku provedl v 1etech 1883-1900 archeolog K. Čermák, a písemných pramenů.

 

Místo hradu bylo osídleno již od neolitu.  V 6.-7. století našeho letopočtu se zde usídlili Slované a později, v místech staršího neopevněného sídliště, zde vybudovali hradiště. Důvodem osídlení Hrádku byla zřejmě jeho strategicky významná poloha. Ovládal rovinu v okolí Čáslavi a byl dostatečně chráněn bažinami v údolí Čáslavky (Brslenky), protékající na jeho úpatí. Zda je možno spojit vybudování či rozšíření hradiště s rodem Slavníkovců a jeho příslušníkem Čáslavem, nelze spolehlivě prokázat.  První písemná zpráva o hradě je z r. 1052, kdy byl majetkem knížete Břetislava, který postoupil určitý důchod z hradu kapitule ve Staré Boleslavi. Tento údaj však není spolehlivý, neboť listina je padělkem z 12. století. Jako centrum jednoho ze správních obvodů raně feudálních Čech je hrad doložen poprvé v r. 1130, kdy mezi župami, z nichž dostávala platy vyšehradská kapitula, je uvedeno i Čáslavsko. První hodnověrná zpráva o kastelánovi Čáslavského hradu je z r. 1165, kdy tuto funkci zastával Předbor. V r. 1175 je ve stejné hodnosti doložen Budivoj. Na konci 12. století získali Čáslavsko spolu s Chrudimskem a Vraclavskem jako úděl příslušníci mladší větve Přemyslovců - Děpoltici. Vláda Depolta III. je v Čáslavi doložena písemnými prameny k r. 1207.  Tehdy se připomíná i kastelán Petr, kterého měl Depolt na čáslavském hradě. Po r. 1207 zřejmě Čáslavsko i další východočeské župy připadly zpět Přemyslu Otakarovi I., který sem dosazoval své úředníky. Existence královských úřadů na čáslavském hradě je doložena naposledy v r. 1248.  Někdy v této době získal Čáslav od krále Václava I., snad za pomoc proti vzpouře kralevice Přemysla (budoucího krále Přemysla II.), Bleh, předek pánů z Chlumu. Když se Přemysl II. v r. 1253 stal Českým králem, odňal Blehovy Čáslav (jako náhradu mu daroval území jižním směrem od Čáslavi, kde jsi později vybudoval svůj hrad Chlum) a v místech podhradí na levém břehu Čáslavky založil kolem r. 1260 nové město Čáslav.

 

Tehdy hrad ztratil význam a rychle zanikl. Písemné prameny se o něm již nezmiňují. V místech zaniklého hradu vznikla osada venkovského charakteru, která definitivně zanikla v období husitských válek. Od té doby zůstalo místo hradu již neosídleno. V 19. století byla severní část areálu bývalého hradu rozrušena lomem.

 

Nelze však jednoznačně prokázat, zda byl hrad opuštěn teprve po založení města, nebo zda úřady z hradu přesídlily do podhradí již dříve. O významu podhradí již na přelomu 12. a 13. století svědčí stavba rotundového kostela sv. Michala, který je dosud zachován v severozápadní části dnešního rozsáhlého gotického chrámu sv. Petra a Pavla.

 

Návrší Hrádek je dnes pokryto loukami a zčásti osázeno ovocnými stromy a keři. Zbytky hradu zde již nejsou zachovány.  Zmíněný archeologický výzkum však odkryl přibližný průběh hradební zdi na vrcholu Hrádku, vchod do hradu, situovaný na východní straně, a zbytky serpentinovité přístupové cesty na jižním úbočí Hrádku. Ze staveb uvnitř hradu však byly objeveny jen zbytky románského kostela, který je doložen i písemnými prameny, ale až k r. 1342.

 
Vokolí navštivte hrad Žleby, zříceniny Sion a Chlum . V okruhu několika málo kilometrů je i několik tvrzí, například Žáky, Souňov, u hradu Žleby pak Semteš a u Chlumu potom  Dobrovítov.
 

Zruč nad Sázavou

zpět okres K. Hora hrad Cimburk