Královské horní město vzniklo při bohatých nalezištích stříbrných rud na vyvýšenině nad říčkou Vrchlicí (Páchu), koncem 13.století na území, patřícím tehdy nedalekému cisterciáckému klášteru v Sedlci. Nepravidelná síť ulic zachycuje dodnes průběh starých cest i pěšin spojujících staré šachty, mezi nimiž byly dodatečně vyměřovány domovní bloky s úzkými gotickými parcelami. K městu patřila také velká předměstí Hlouška, Cech , Pách a Kolmark. Z městského opevnění, založeného ve 14. století se zachovala na severním i východním obvodě pozdně gotická vnější hradba s baštami. Všechny brány byly zbořeny v 19. století. Město na významu získalo za vlády Václava II., který mu udělil Horní právo. Díky výnosům z mimořádně bohaté těžby byl český král jedním z nejbohatších panovníků ve střední Evropě. Ve zdejším vlašském dvoře byla zřízena centrální mincovna, kde se od roku 1300 razil proslulý Český (Pražský) groš. Václav IV. zde v roce 1429 vydal tzv. Dekret Kutnohorský, upravující hlasovací právo na pražské univerzitě ve prospěch domácích studentů . Na počátku husitských válek stála K. Hora, ovládaná německým patriciátem, na straně krále Zikmunda, ale roku 1424 byla dobyta Pražany a patřila k předním husitským městům. V roce 1471 na sněmu, který sem byl svolán po smrti krále Jiřího z Poděbrad, zde byl zvolen českým králem Ladislav Jagelonský. V roce 1485 zde další sněm sjednal smír mezi katolíky a kališníky. Za vlády Ladislava Jagelonského dosáhl rozvoj města velkého politického i hospodářského významu. Koncem 15. století však nepořádky a vykořisťování horníků vedly k velké vzpouře (1494 -96), vrcholící popravou 13 horníků v Poděbradech. Tyto události signalizovaly počátek úpadku dolování, který způsobil v 16. století pomalé chudnutí města, které dovršila třicetiletá válka. V roce 1547 zde skončila ražba Českých grošů a další úpadek hospodářského vývoje přišel po bitvě na Bílé hoře. Za odboj proti Habsburkům byl na Staroměstském nám. v Praze popraven i kutnohorský primátor Jan Šultys. V roce 1727 byla definitivně zrušena zdejší královská mincovna. V 17. a 18. století se město postupně zotavovalo, ale nikdy již nedosáhlo bývalého významu. Dva velké požáry v roce 1770 a 1823 zničily řadu, v baroku upravených budov.

okres Benešov

okres K. Hora